Nový plán vlády: Zvýšíme daně, aby se zaplatila zelená opatření

NAPLŇOVÁNÍ GREEN DEALU

Nový plán vlády: Zvýšíme daně, aby se zaplatila zelená opatření
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Foto: Shutterstock
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Vláda přišla s plánem, jak bude Česko v příštích letech naplňovat evropský Green Deal. K tomu nás před třemi lety přihlásil tehdejší premiér Andrej Babiš a zavázal nás tak k tomu, že do roku 2030 splníme povinnost snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. Striktně zelené směřování EU nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a spalovacích motorů a obrovské přerozdělování peněz. Klimatické plány se dotknou všech domácností, kterým se prodraží každodenní fungování.

Vládní kabinet o stěžejním klimaticko-energetickém plánu informoval jen velmi zběžně. To hlavní, co vláda oznámila, je, že podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent, a růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika vzhledem k plánované výstavbě až čtyř nových jaderných bloků.

Ministr průmyslu Jozef Síkela také potvrdil odklon naší země od spalování uhlí do roku 2033 a odhadl, že do konce dekády bude nutné do energetiky investovat asi půl bilionu korun. Po procesní stránce platí, že každá členská země svůj „akční“ plán pošle ke schválení Evropské komisi, která může mít připomínky. Finální znění by mělo být hotové do příštího léta.

Česko bude mít na klimatickou transformaci k dispozici bilion korun. Z toho část peněz půjde z Modernizačního fondu, který je financován z výnosů z emisních povolenek. Peníze půjdou také z chystaného Sociálního fondu pro klimatická opatření, který bude opět čerpat z peníze z emisních povolenek, ovšem z nového doplňujícího systému. Do něho půjdou peníze z placení povolenek už i v oblastech každodenního života.

„Sociální klimatický fond bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2, který bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1,“ uvádí ministerstvo životního prostředí.

Právě toto opatření může vedle postupného ukončení prodeje aut se spalovacími motory nejvíce zasáhnout většinovou společnost. Povolenkami se zatíží jak pohonné hmoty, tak i vytápění budov. Podle odhadů to může znamenat zdražení benzinu až o tři koruny za litr.

„Vyšší ceny fosilních paliv v důsledku zavedení nového systému obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a paliva však mohou mít dopad na osoby s nízkými příjmy a na mikropodniky. Z tohoto důvodu bude navrhovaný Sociální fond pro klimatická opatření poskytovat podporu zranitelným skupinám, jež jsou tímto novým systémem, který je součástí balíčku Fit for 55, zasaženy nejvíce,“ uvádí se v klimatickém plánu.

Vládní klimatický plán přímo přiznává, že dekarbonizace v budovách a dopravě je oproti dekarbonizaci v průmyslu a v energetice „náročnější“. A navrhuje ještě větší přerozdělování v podobě zvýšení daní.

„Dá se předpokládat, že kdyby byly pro pokrytí investiční potřeby domácností alokovány značné prostředky, zejména před samotným zavedením ETS2 v roce 2026, negativní dopady by bylo možné eliminovat. Úprava daně z příjmu a / nebo sociálních odvodů by dále mohla být vhodným nástrojem pro řešení sociálních dopadů nízkopříjmových domácností ale i nižší střední třídy,“ tvrdí strategie.

Vypuštění emisí má být tedy utlumeno jak přechodem na zelené zdroje, tak menší spotřebou elektřiny a ukončováním jejího vývozu. „Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Na druhou stranu počítáme s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet,“ tvrdí ministr Síkela.

Přechodně by podle Síkely v příštích letech měla stoupnout i výroba elektřiny ze zemního plynu, který má fungovat jako doplněk ke špatně predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů. Česko by podle Síkely mělo elektřinu rovněž více dovážet ze zahraničí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články