Ekonomové radí vládě: Výstavba, spotřeba alkoholu i návrat k „meníčku“ NERV

Vláda Petra Fialy (ODS) jakožto i vláda předešlá hospodaří nezodpovědně, navíc neplní dostatečně slíbené konsolidační úsilí. Takové jsou obvykle k vidění názory ekonomů. Deník Echo24 některé z nich oslovil, aby řekli, jaké řešení by sami navrhovali, o kterém třeba vláda ani neuvažuje.

Velmi jednoduše na dotaz redakce odpověděl člen Národní ekonomické rady vlády z Metropolitní univerzity v Praze Dominik Stroukal. „Já neznám lepší návrhy, než jsme vymysleli v NERVu. Nevím tedy, jestli jsem dobrý respondent. Stačí se podívat do meníčka, které jsme vládě navrhovali. Já jen doufám, že vláda dotáhne to, co slíbila, a případně se k některým návrhům z meníčka vrátí. Lepší dokument nemáme,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Jeho kolegyně z NERVu a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pro Echo24 řekla, že pandemie covidu-19 a následný inflační šok zanechal v rozpočtu státu hluboké trhliny a zcela poodhalil na půl skryté problémy českých rozpočtů – strukturální schodek neboli strukturální nerovnováhu veřejných financí v ČR.

„Problémem rozpočtu jsou v současné době po odeznění šoků ze dvou třetin výdaje a z jedné třetiny příjmy. Ještě konkrétněji jde o růstu mandatorních – tedy ze zákona povinných výdajů. Státu tak nezbývají už žádné prostředky na aktivní politiku státu – investice, které pak musí financovat na dluh, natož na rezervy pro budoucí výdaje,“ uvedla Horská. „Vzhledem k rozsahu poskytovaných služeb státu a velikosti státního aparátu včetně rozdrobené a nákladné samosprávy objem daní a odvodů už nestačí na jich pokrytí. Každých 70 haléřů z koruny příjmu do rozpočtu a každých 80 haléřů z koruny vybrané na daních a odvodech je smluvně vázáno,“ poukazuje Horská. Co tedy vládě radí?

„Vláda musí pod tíhou rozpočtových omezeních a klesajícího poměrů daní vůči HDP striktně a velmi přísně prioritizovat. Zároveň je potřeba zmodernizovat a zefektivnit daňový systém v Česku, který nedrží tempo s růstem ekonomiky (výběr daní na HDP klesá) a naopak v některých progresivních oborech brzdí jejich růst,“ říká Horská s tím, že vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů je na místě se pokusit zaktivovat soukromé investice a zapojením soukromých peněz znásobit prostředky volné pro investice. Problémem jsou také předčasné důchody, kvůli nimž stát přijde o zhruba 10 mld. ročně, protože tito lidé chybí na už tak vysátém trhu práce.

Role alkoholu a řezy tam, kde to bolí

Vláda některé návrhy NERVu využila, jiné ale naopak opomněla. Například revizi samospráv, o které mimo jiné na dotaz deníku Echo24 mluvil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Na straně výdajové bych vypíchl upuštění snahy o revizi samosprávy, a to primárně skrze slučování obcí, snížení počtu volených politiků a sjednocení agend. ČR má extrémně vysoký počet obcí na obyvatele a nejnižší průměrnou velikost obce v rámci EU. Důsledná revize a sloučení malých obcí by mohla rozpočtu ve výsledku ušetřit hned několik miliard,“ řekl redakci Peterka.

Zásadním problémem rozpočtu je podle něj zjevný nesoulad v požadavcích voličů. „Ti v zásadě požadují takový objem veřejných statků, který náš stávající daňový systém není schopen ufinancovat. To vede k potřebě si každý rok půjčovat. Dluh není apriori problémem. Pokud si kterýkoliv stát v rozumné míře skrze vydání dluhopisů půjčí s úrokovou sazbou okolo 5 % a zafinancuje projekt s dvojnásobným výnosem, pak nevidím problém,“ uvedl Peterka.

„Problémem je, když se na dluh financují úplatky voličům v podobě různých programů, dávek, růstu platů, nepřiměřeného růstu důchodů, dotací apod. Druhá varianta utrácení peněz na dluh je v zásadě realitou českého rozpočtu minimálně od dob covidu, kdy byl nastartován svižný růst zadlužení ČR,“ doplnil ekonom.

Tři miliardy může rozpočet podle něj ušetřit snížením počtu vězňů, který je při přepočtu na obyvatele v ČR vysoko nad průměrem EU. „S tím je spojeno i doporučení revize počtu policistů, a to i ve vztahu k tomu, že je naše země jednou z těch nejbezpečnějších na světě,“ míní Peterka. Dodává, že se přitom není potřeba bát negativních dopadů na nezaměstnanost díky napjaté povaze pracovního trhu.

Naopak příjmy do rozpočtu může podle něj přinést adekvátní revize a případně zvýšení spotřebních daní, které ale musí vycházet z důsledné analýzy. „Česká republika má v rámci EU jedny z nejvyšších zdravotních nákladů v souvislosti s konzumací alkoholu. To se samozřejmě přímo podepisuje do nákladů zdravotního systému. Tím to ale nekončí. Nemocná populace s problémy s pitím a jeho následky podává zpravidla horší výkon v zaměstnání či podnikání,“ uvedl Peterka.

„Ekonomika tak skrze ‚kocovinu národa‘ přichází o část produktivity práce, což se zprostředkovaně projeví ve výběru daní a bilanci státního rozpočtu. Nastavení spotřebního zdanění tak, aby došlo k omezení těchto negativních jevů, je tedy něco, co by vláda měla minimálně zvážit,“ dodal ekonom. Podle něj platí, že ke snížení současného strukturálního deficitu bude potřeba říznout i tam, kde to bolí. „Bez snížení výdajů v největších položkách, jako jsou důchody, školství a zdravotnictví, a bez navýšení daní není v nejbližší době možné výrazně snížit strukturální deficit,“ míní Peterka.

Neadresnost dotací i hrubá mzda

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy byl celkově rozpočet v posledních letech zatížen zejména problémem malé adresnosti dotací, dávek a daňových úlev. „Například u programů pomoci domácnostem a firmám v době pandemie a vysokých cen energií byla tendence zavádět je v příliš plošných, a tudíž zbytečně drahých podobách. Občas zmiňovaná neschopnost státu identifikovat ty subjekty, které podporu potřebovaly skutečně nejvíc, přicházela v úvahu jako možné vysvětlení jen u některých programů, zatímco u jiných šlo zjevně o politický záměr,“ řekl Skořepa.

„V podstatě podobný problém se týká systému dotací, na jehož chybné fungování upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. A ze stejného soudku je i problém mnoha daňových úlev a výjimek – například snížené sazby DPH vylepšují rozpočty nesmyslně plošně i mnoha domácnostem, které žádnou podporu z veřejných peněz nepotřebují,“ míní ekonom.

Druhým problémem je podle něj nemístný rozdíl v daňovém a odvodovém zatížení poskytování pracovní síly formou zaměstnání a formou samostatné výdělečné činnosti. „Neférově nižším zatížením samostatné výdělečné činnosti oproti zaměstnání přichází státní rozpočet každoročně o velké částky. Srovnání obou zatížení je bohužel zatemněno tím, že část zátěže u zaměstnání je účetně odváděna zaměstnavatelem. Z tohoto pohledu by bylo daleko lepší přestat používat hrubou mzdu, a nikoli superhrubou mzdu, jak se to stalo v roce 2021,“ popsal Skořepa.

Za třetí problém označil nepřipravenost parametrů českých veřejných financí na stárnutí populace. „Je třeba přičíst nynější vládě k dobru, že začala mluvit o politicky obtížných úpravách v této oblasti,“ uvedl.

Urychleme výstavbu, radí poradce premiéra

Zcela konkrétní ve svém návrhu je poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Stát skrze daně a odvody podle něj vydělává na soukromé výstavbě více než samotní developeři. „Kvůli přílišnému množství regulací se však staví nedostatečně. Stačilo by tedy jen proškrtat džungli nesmyslných předpisů a vydávat více stavebních povolení. Díky tomu by se hrnuly peníze do státní kasy, vyřešila by se bytová krize, a ještě by se mohlo propustit mnoho nadbytečných úředníků, kteří jen komplikují lidem život,“ řekl pro Echo24 Křeček.

„Považuji za nehorázné, když úředník přikazuje lidem, jaký mají mít odstín fasády. V některých případech se zachází až do krajností, kdy schválení projektu může záviset na tom, jaká se použije tiskárna. Při zvolení špatné tiskárny se totiž odstín fasády úředníkovi nemusí zamlouvat,“ míní Křeček. „Podobné je to se stavbou umělých příček, které se bourají hned po kolaudaci, jen aby byli úředníci spokojení. Dokonce jsem zažil případ, kdy byl projekt soukromé tělocvičny zdražen o milion korun jen kvůli tomu, že úředník požadoval bezbariérový přístup. Argument, že do tělocvičny vozíčkáři nejezdí, u úředníka neobstál,“ dodal s tím, že opatření by samozřejmě bylo mnohem více, ale tento krok by se dal udělat bez velkých nákladů, jen by stačilo změnit legislativu.