Úředník dostal v kauze restituce Bečvářova statku pět let vězení

V kauze restituce Bečvářova statku ve středu odvolací Vrchní soud v Praze uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi pět let vězení. Rozhodnutí je pravomocné. Horák se středečního jednání nezúčastnil. V minulosti se k chybám přiznal, tvrdil ale, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. Odmítl také, že by jednal úmyslně.

Horáka spolu s jeho nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová naposledy odešla od odvolacího soudu s podmínkou. Roční podmíněný trest nad Chmelíkem je jediným verdiktem v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.

Policie trojici obvinila v roce 2016, pražský městský soud se případem začal zabývat o čtyři roky později. Kauza má spletitý vývoj, postupně padaly různé rozsudky nad Horákem včetně nepodmíněného trestu, ale také zprošťujícího výroku. Vrchní soud muži naposledy loni září uložil podmíněný trest, snížil původní trest sedm let vězení. Poslední rozhodnutí však zrušil Nejvyšší soud, podle kterého nebyl důvod snižovat trest pod hranici zákonné sazby, která činí pět let. Jeho názorem byl nyní vrchní soud vázán.

Odvolací senát tak ve středu rozhodoval pouze o výši trestu. Soudce Jiří Lněnička uvedl, že se ztotožňuje s argumenty obhajoby, senát byl ale vázán názorem nadřízeného soudu. Uložil tak nejmírnější možný trest. Horákův obhájce ve středu například uvedl, že nebyl zjištěn žádný motiv, proč by Horák úmyslně zneužil svou pravomoc. Podotkl také, že jakýkoli trest odnětí svobody je pro jeho dvaasedmdesátiletého klienta prakticky trestem doživotním.

Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.