Česko se při hlasování o migraci a azylu v EU zdrží. Vládě se nelíbí nová podoba paktu

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.

V novém návrhu podle Kupky přibylo byrokracie. "Pro Českou republiku bylo opravdu klíčové zajistit takový pakt, který by umožnil efektivní návratovou politiku a bezpečnou ochranu vnějších hranic," řekl. "Změny, které návrh doznal v průběhu jednání s Evropským parlamentem, se bohužel vzdálil od toho, co bychom jako ČR pokládali za dobré," doplnil.

Na nových pravidlech se státy EU po letech vyjednávání shodly loni v prosinci. Belgické předsednictví Rady EU nyní zahájilo práce na dokončení jednotlivých legislativních textů s cílem finálního schválení nejspíš letos v únoru. K tomu, aby norma začala platit, ji musí ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu.

Série nových migračních a azylových pravidel počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.

Česká vláda shodu na pravidlech loni v prosinci uvítala, premiér Petr Fiala (ODS) tehdy vyzdvihl, že se v nich nemluví o povinných kvótách, a naopak obsahují opatření, která azylové a migrační politice pomohou. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i ČR. Opozice pravidla naopak kritizovala, předseda hnutí ANO Andrej Babiš je označil jako "pozvání milionů migrantů do Evropy".

Nevládní organizace, které se podílejí na pomoci migrantům ve Středozemním moři, po oznámení dohody uvedly, že nová pravidla neusnadní záchranu lidských životů a ani nezvýší dodržování práv běženců. Například Amnesty International upozornila, že nová pravidla nepomohou dostatečně státům na vnější hranici evropského bloku, protože nezavádějí povinné přerozdělení migrantů mezi všechny země EU. Organizace v prohlášení také uvedly, že se zřejmě zvýší počet migrantů, kteří budou zadrženi v nečlenských zemích na hranici unie.