Bezletová zóna nad Ukrajinou. Kancléř Scholz odmítl, aby ji zajistilo NATO

Německý kancléř Olaf Scholz se ostře ohradil proti návrhům na sestřelování ruských raket či dronů z území států NATO, které sousedí s Ukrajinou. Podobné návrhy v posledních dnech zaznívají ze strany Ukrajiny, některých německých politiků i expertů. Scholz označil návrhy za nebezpečné a varoval před „nepředvídatelnou“ reakcí ruského vůdce Vladimira Putina, píše deník Bild.

Myšlenka návrhu na vytvoření zóny částečně chráněné zeměmi NATO spočívá v pokrytí územního pásu kolem západních hranic Ukrajiny protivzdušnou obranou ze sousedních států. Návrh podpořili někteří politici, mluví o něm například i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který ho prezentoval spolu s ukrajinskou vládou jako součást strategického dokumentu navrhujícímu, jak v konfliktu postupovat dále, či samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj v pondělním rozhovoru s agenturou Reuters navrhl, jak by spojenci mohli napadené zemi pomoci příměji, včetně sestřelování ruských raket nad ukrajinským územím, za určitých okolností. „Rusové používají na území Ukrajiny 300 letadel. Potřebujeme alespoň 120, 130 letadel, abychom se na obloze ubránili,“ dodal prezident s odkazem na letouny F-16, u kterých doufá, že se brzy zapojí do boje. „Nemůžete to teď poskytnout? OK… pokud se vrátíme k letadlům, která máte na území sousedních zemí NATO: zvedněte je… sestřelte cíle, chraňte civilisty,“ prohlásil Zelenskyj, který se domnívá, že to je možné. „Jde o útok zemí NATO, zapojení? Ne,“ uvedl.

Podporovatelé návrhu poukazovali i na zapojení spojenců do obrany Izraele před útokem Íránu, dávají situaci jako příklad, kdy i přes zapojení do protivzdušné obrany nedošlo k přímému zapojení do konfliktu. Do obrany vzdušného prostoru by se tak měla zapojit technika z území Polska, Slovenska či Rumunska.

Jinak to ale vidí německý kancléř Olaf Scholz. Ten se podle Bildu proti plánům ohradil s tím, že jde o nebezpečné řeči, které připomínají dva roky starou debatu o uzavření vzdušného prostoru jednotkami NATO nad celým ukrajinským územím. Podle něj by šlo o přímé zapojení NATO do války.

Ukrajina mezitím dlouhodobě volá po větší pomoci s protivzdušnou obranou. Podle Zelenského trvá západním spojencům příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl ve zmiňovaném rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.

Dodávky pomoci, zejména protivzdušné obrany, jako jsou systémy Patriot, Zelenskyj popsal jako „jeden velký krok vpřed, ale před tím dva kroky zpět“. „Každé rozhodnutí, ke kterému my a později všichni společně dospějeme, je přibližně o rok opožděné,“ uvedl Zelenskyj. Reuters v souvislosti s rozhovorem poznamenal, že prezident tvrdé výroky pronesl v těžké době, kdy se ukrajinské ozbrojené síly brání lépe vyzbrojené ruské armádě, která je také v přesile co do počtu vojáků. A na východě a severovýchodě Rusové zabírají další ukrajinské území.