„Chybí mi tam lynč Bartoše a Ferjenčíka.“ Rozhádaní Piráti došli jen k tomu, že to musí dělat jinak

Volební neúspěch Pirátů v evropských volbách vnesl do strany rozbroje. Ve straně panují neshody, zda vina leží na vedení strany či zda je potřeba situaci reflektovat na úrovni celorepublikového sněmu. Po tradičních hádkách na veřejně přístupném pirátském fóru řešil situaci stranický republikový výbor. Došel však jen k tomu, že je třeba učinit změny. Piráti po zisku 13,95 procenta hlasů ve volbách v roce 2019 letos klesli na 6,20 procenta.

Stranický republikový výbor tak došel k tomu, že je třeba do konce příštího měsíce provést reformy vnitřního fungování a kampaní strany. Předsednictvo k tomu dostalo důvěru od širšího vedení strany, řekl v sobotu v pozdních hodinách novinářům po jednání stranického republikového výboru předseda Pirátů a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Výrazné zúžení by se mělo týkat administrativních a mediálních skupin. V reakci na výsledek voleb do Evropského parlamentu podle něj ještě před jednáním rezignoval dosavadní vedoucí mediálního odboru.

„Pirátská strana tak, jak se rozrůstala i na úrovni regionů, má poměrně košatý odborný aparát i technické zázemí, jako je to administrativní odbor, který dbá na průběh voleb, nebo jako je struktura mediálního odboru či role lídra v kampani. Jsou to změny, které povedou k efektivnějšímu řízení nejenom kampaní, ale i reakcí na náhlé situace,“ řekl Bartoš.

Bartoš také ze strany Pirátů na jednání nezaznamenal, že by byla vůle po změně předsednictva. Piráti už však od pondělí na stranickém fóru řeší, zda kvůli výsledkům voleb nesvolat nejvyšší orgán strany, kterým je celostátní fórum. V tom mohou Piráti hlasovat o nejvýznamnějších stranických otázkách, například i o volbách nového předsednictva strany. Bartoš nevyloučil, že pokud by existoval požadavek na jeho svolání, může se tak uskutečnit i do podzimních krajských voleb.

Právě o tom nyní probíhá na stranickém fóru i hlasování, které k nedělnímu dopoledni ukazuje hlasy pro i proti přesně 50 na 50. „Po fiasku ve volbách do Evropského parlamentu, kdy náš volební zisk byl hluboko pod očekáváním, a kdy jsme z 6,20 % získali jenom jeden mandát, jsou na místě další kroky, které nám pomohou analyzovat příčiny neúspěchu,“ uvedl Pirát Lukáš Doležal s tím, že fráze o „tažení za jeden provaz“ nestačí a řešit chce mimo jiné i důvěru ve vedení strany.

To vyvolalo v pirátské straně debatu o odpovědnosti za výsledek voleb. Zatímco někteří mluví o překvapení, že nedošlo k žádné sebereflexi vedení a předsedy Bartoše, další se ho zastávají. „Jsem proti, protože v programu zásadně chybí odvolání a následný oficiální lynč předsedy a Mikuláše Ferjenčíka,“ uvedl v nadsázce další pirátský člen Jan Adam. „Co je samozřejmě rozumné, je analyzovat neúspěch a proč voliči nepokládali to, co jsme jim nabídli, za dostatečně velké incentivum nás volit.
Ivan Bartoš nekandidoval, voliče měli přitáhnout jiní, dopadli jak dopadli,“ dodává Jan Adam.

I samotný Ivan Bartoš se na pirátském fóru ze situace „vyvinil“. „Nebaví mě dokola tahle hra. Buď tvrdíme, že kampaň je od počátku společným dílem, nebo ji definuje leader, nebo Republikové předsednictvo. Nemůže platit vše najednou,“ uvedl Bartoš s tím, že on se na tvorbě či řízení kampaně nepodílel a nemůže zodpovídat za něco, na co prakticky nemá vliv.

Na sobotním republikovém výboru tak k oznámení větších změn nedošlo. Na podrobnějších analýzách chyb v kampani do Evropského parlamentu strana zatím pracuje a měly by podle Bartoše být hotové v následujících dnech či týdnech. Rozebrat bude potřeba hlavně důvodů proč se někteří lidé rozhodli nevolit a co bylo chybějícím motivátorem, aby voličské jádro podporující Piráty k volbám přišlo.

Podle jediné obhájkyně pirátského mandátu v eurovolbách, dosavadní europoslankyně Markéty Gregorové, by na výboru oznámené reformy do jisté míry mohly vést k centralizaci kampaně Pirátů, nikoliv ale toho, jak strana funguje mimo ni. Strana si uvědomuje, že v kampani do Evropského parlamentu udělala některé chyby a musí se z nich poučit, řekla.

Návrh na pirátského eurokomisaře a znovu nezvoleného europoslance Marcela Kolaji podle Bartoše stále trvá. Premiér Petr Fiala (ODS) dříve uvedl, že navrhnout jméno na eurokomisaře má koalice Pirátů a STAN, respektive Starostové. Nejčastěji se spekuluje o nově zvolené europoslankyni Starostů Danuši Nerudové a ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN). Bartoš situaci v hnutí STAN nechtěl hodnotit.