Pavel k r. 1968 a své minulosti: K tomu, co se dělo, jsem se dostal později

Prezident Petr Pavel v době své dovolené vystoupil s projevem k 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Petru Pavlovi v době invaze bylo sedm let. Když v roce 1987 žádal o členství v KSČ, ve vlastnoručně psaném životopise sovětskou invazi hájil. V pondělním projevu před budovou Českého rozhlasu se krátce věnoval i svému pohledu, o této části života se však nezmínil. Mluvil o nutnosti vypořádat se s historickými traumaty. Uvedl také, že se jednalo o porušení mezinárodního práva. Připodobnil také tehdejší situaci k současné situaci na Ukrajině.

„Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala mi, že nás přepadli Rusové. Já jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, najednou nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout,“ uvedl prezident. „K tomu, co se tenkrát stalo, jsem dostal až později, ale lepší později a nežli nikdy,“ uvedl Petr Pavel v projevu před budovou Českého rozhlasu v pondělí.

V roce 1987 však ve svém životopise uváděl, že se v situaci orientoval rychle, a to i díky pomoci sovětských přátel. „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu, právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší. Posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou obhajobu našich přátel mne v názoru pouze utvrdil,“ uvedl v životopise při žádosti o vstup do KSČ.

V době předvolební kampaně koncem loňského listopadu se pak za svůj životopis z roku 1987 omluvil. Zmíněný životopis dle svých slov psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo. „Chtěl jsem hlavně dělat svou práci, která mě bavila. Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním. Jsem ale přesvědčen, že za 33 let služby demokracii doma i v zahraničí, a to i s nasazením vlastního života, jsem tuto chybu odčinil,“ uvedl během předvolební kampaně Pavel. „Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji. Mám velký respekt ke všem, kteří na pokrytectví tehdejšího režimu nepřistoupili,“ dodal.

V dnešním projevu se vlastnímu pohledu na invazi více nevěnoval. Invazi a léta, která následovala, označil za dodnes traumatizující bod naší historie. Podle prezidenta invaze a její následky vedly ke zmaření životů mnoha mladých lidí, kteří si na svobodu museli počkat dalších dvacet let. „Nás tehdy podle propagandy přišli osvobodit od nás samých,“ uvedl také v projevu. V závěru projevu také situaci z dob invaze připodobnil k dnešní Ukrajině.

Prezident Petr Pavel nastoupil v září 1988 s dalšími asi 20 vojáky do přísně utajovaného tříletého kurzu na Zpravodajském institutu. Ten spadal pod jednu, větší část vojenské rozvědky, nazývané Zpravodajská správa generálního štábu. Do kurzu byli přijímáni profesionální vojáci nebo studenti vojenských škol a učilišť a předpokladem bylo členství v KSČ. Do školy i po škole se chodilo v civilu, student se tedy musel rozloučit s uniformou, popsal bývalý vojenský rozvědčík Vladimír Mohyla ve své knize Rozvědky. Historie Československého výzvědného zpravodajství 1918–1990. V kurzu i ve volném čase se frekventanti navzájem znali pouze krycím jménem, který jim přiděloval nadřízený, a to tak, aby bylo co nejblíž skutečnému jménu. Pavlovi bylo přiděleno příjmení Pávek. Petr Pavel upozorňoval, že školu dostudoval až v demokratických poměrech. „Mezi lety 1988 a 1989 jsem studoval francouzštinu, ten odborný zpravodajský kurz jsem studoval už za demokratického režimu,“ řekl Pavel.