O šťastlivci, který byl sedm let v mrazáku

ÚHEL POHLEDU

O šťastlivci, který byl sedm let v mrazáku
Alabamský Nejvyšší soud letos v únoru rozhodl, že zmražená embrya jsou děti. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Umělé oplodnění není jen křížovou cestou k rodičovství, jak píše Alžběta Bublanová v tištěném Echu z minulého týdne (Rodičem za každou cenu). Jednou z iks z něj pramenících bioetických otázek je: Jak dlouho je moc dlouho? Protože se „nadbytečná“ embrya (která nebyla přenesena do dělohy, záložníci, embrya do foroty) dají při dvou stech stupních pod nulou skladovat bůhvíjak dlouho, rodí se dnes děti i desítky let od svého početí. Jako třeba Američan Jonah Vest, kterému je sice dvaadvacet, ale narodil se jaksi se sedmiletým zpožděním.

Lékaři se – alespoň v Česku, věřím, že v Evropě to bude podobné – při umělém oplodnění vždy snaží usměrnit počet embryí tak, aby využili všechny; pokud zbudou, jde typicky o nižší jednotky. To biologickým rodičům Jonaha Vesta jich zbylo navíc hned třiadvacet.

 

Třiadvacet! Člověka maně napadne, že v Americe je zkrátka všechno větší, jako by ta velikost strhávala k extrémům či víře v bezúčelnost mezí, vychylovala z rozumného středu. Ostatně v některých amerických státech nejsou zákonem stanovené limity pro interrupce, nechtěné nenarozené dítě tak lze usmrtit v tak pokročilém stadiu vývoje, ve kterém se ty chtěné děti dávno úspěšně zachraňují. Ano, o potratech a technikách umělého oplodnění se ne může, ale musí mluvit jedním dechem, protože se obojí týká toho samého, co je člověk, kdy vzniká život a jak moc se do toho máme montovat pánubohu.

Zůstávají naprosto relevantní i v případě, kdy třeba jako já ze svého okolí znáte děti narozené díky IVF, třeba dokonce z darovaného vajíčka, což věci přidává ještě další komplikovanou vrstvu, a kdy je nemožné si představit, že by tyhle děti nebyly. V jakém okamžiku se stáváme individualitou nadanou lidskými právy? Když si ve třech letech uvědomíme sami sebe?

Pro rodiče Jonaha Vesta embrya zjevně nebyla jen shluk buněk, neboť je ani nenechali zlikvidovat, ani je neposkytli výzkumníkům k rozebrání na prvočinitele, ale nabídli je jiným párům přes tehdy čerstvě založenou křesťanskou organizaci SnowFlakes. I sněhové vločky můžou být co k čemu. V dusíku uchovávaného Jonaha Vesta adoptoval (byť to není přesné, snad: převzal) věřící neplodný pár a nechal ho narodit se; o tři roky později ještě na svět pomohli jeho (mladší, ale vlastně stejně staré…?) sestře.

Matka, která ho porodila, se pak přechodně trochu proslavila, což nemíním zle, Jonah byl teprve třinácté dítě narozené v rámci zmíněného programu, a paní Vestová tak byla častým hostem televizních a novinových rozhovorů, během kterých promovala adopci zmražených embryí jako protiváhu standardních IVF. Právě proto, že žádná nová nevznikala. A co teprve synovo jméno! Nevěřím ani minutu, že manželé Vestovi jen tak zabodli prst do kalendáře, kdyby ho tedy Američané vůbec znali (v New York Times takto před několika lety objevili Ameriku; jmeniny krajanům prezentovali „jako narozeniny, jenže lepší“). Zatímco ale velryba vyvrhla proroka po třech dnech a Jonah Vest se mohl narodit po několika letech, naprostá většina takových jonášků se zrození nikdy nedočká. V mrazivém limbu čeká jen ve Spojených státech asi milion a půl životaschopných embryí. Britové zamražují asi sto tisíc embryí ročně.

Takže jak dlouho je moc dlouho? Před rokem a půl se narodila dvojčata z embryí zmražených v dubnu 1992. V tom roce Bill Clinton kandidoval na prezidenta a vyhrál a Tarantino natočil Gaunery. V Československu začala kuponová privatizace. Otci novorozeňat bylo v okamžiku jejich početí pět. Pár má ještě čtyři vlastní děti; tyhle nejmladší se tedy dají brát i jako nejstarší. „Nechtěli jsme nejdéle zmražená embrya na světě. Chtěli jsme ty, kteří nejdéle čekali,“ uvedl otec pro CNN.

V roce 2020 se na fertilizační klinice v Alabamě stala nehoda. Jakýsi pacient se připletl na místo, kde byla skladována zmražená embrya, a neopatrnou manipulací několik z nich zničil. Truchlící rodiče následně žalovali instituci za smrt nezletilých. Soud nižšího stupně žalobu zamítl. Ale alabamský Nejvyšší soud letos v únoru rozhodl, že zmražená embrya jsou děti. Rozhodnutí nezakazuje ani neomezuje IVF. Co ale přesto znamená?

 

×

Podobné články