Eurovolby v Německu podle prognóz vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

V Evropské unii vrcholí volby do Evropského parlamentu. Výsledky hlasování budou známy po 23:00 SELČ v celém evropském bloku. Od nedělního podvečera se ale dle očekávání objevují první predikce výsledků. Bild zveřejnil graf očekávaných výsledků v Německu.

Podle informací Bildu vedení zaujala koalice Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska s 30 % hlasů, hned na druhém místě se se zhruba polovičním zastoupením hlasů umístila Alternativa pro Německo s 16% hlasů. A to přes obrovský tlak a problémy spojené s údajným vlivem Ruska a Číny na stranu. Těsně třetí s rozdílem 2 % podle prognóz zaujala příčku Sociálně-demokratická strana kancléře Olafa Scholze. Poté jsou Zelení s 12,8 % hlasů, Sonst (Sjednocená socialistická strana Německa) s 10,5 %, Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost získala 6 %. Dále by měla být vládní Svobodná demokratická strana s 5 % a poslední dvě příčky zaujaly Die Linke a Volt s 3 %. Pro vládní strany SPD, Zelených a FDP jde o kolaps.

"Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii," prohlásil Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců a také von der Leyenové. Ta z Bruselu přes video most unii CDU/CSU pogratulovala. "Skvělý výsledek se značným náskokem," řekla. Dodala, že konzervativní unie se ukázala jako stabilní síla i v tak složité době, kterou Evropa prochází. K výsledku Merz ještě řekl, že pro Scholzovu SPD byly volby katastrofou. "Pro kancléře je to těžká porážka, vláda se nyní musí zamyslet nad svou politikou, kterou škodí zemi," poznamenal.

Bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder prohlásil, že voliči jasně odmítli Scholzovu vládu. "Voliči semaforovou koalici svým hlasováním prakticky odvolali," řekl Söder s odkazem na barvy vládních stran. CSU je bavorskou sestrou celoněmecké CDU.

Oslavuje rovněž AfD, označovaná také za krajně pravicovou. Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla již oslavují druhé místo, které strana získala i přes skandály jedničky kandidátky Maximiliana Kraha a jeho dvojky Petra Bystroně. "Jsme druhou nejsilnější stranou v Německu," prohlásili nadšeně Chrupalla s Weidelovou. Televize ARD straně přisuzuje 16,5 procenta, ZDF 16 procent, což je o zhruba pět procentních bodů více než v eurovolbách před pěti lety.

Generální tajemník SPD Kevin Kühnert v prvním prohlášení označil výsledek za hořký, protože strana strana proti eurovolbám v roce 2019 ztratila 1,8 procentního bodu, navíc ji předstihla AfD. Podobně před spolustraníky hovořila i Katarina Barleyová, která vedla kandidátku SPD. "Je to skutečně hořký večer, výsledek mě zklamal, nechci to nijak zastírat," řekla. Barleyová, kterou v kampani podporoval i kancléř Scholz, poznamenala, že strana bojovala o lepší výsledek, ale neuspěla. "Bojovali jsme, skutečně jsme bojovali," dodala.

Zelení a liberální svobodní demokraté, kteří s SPD tvoří vládu, získali podle prognóz asi 12 procent, respektive pět procent. Zejména pro Zelené to znamená ztrátu zhruba osmi procentních bodů ve srovnání s eurovolbami před pěti lety. Spolušéfka Zelených Ricarda Langová prohlásila, že s výsledkem se není možné spokojit. Uvedla, že proti roku 2019 je v Německu zcela jiná situace, kdy lidé kvůli ruské invazi na Ukrajinu pociťují nejistotu a strach.

Úspěch naopak zaznamenalo nově založené Spojenectví Sahry Wagenknechtové - za rozum a spravedlnost (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. BSW může podle ARD a ZDF počítat se zhruba šesti procenty. "To, že se strana tak rychle dostala na spolkové úrovni přes pět procent, to se dosud v německé historii nestalo," řekla Wagenknechtová. "Vedli jsme grandiózní volební kampaň," uvedla. Levice má asi tři procenta. Panevropská sociálně liberální strana Volt obdržela podle ZDF také tři procenta.

Nejistota a frustrace v Německu z politiky vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze přerostla v zoufalství, z čehož těžily strany na pravém i levém okraji spektra. Tak hodnotí deník Die Welt debakl vládních stran v eurovolbách, ve kterém naopak zaznamenaly úspěch pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která vznikla odštěpením postkomunistické Levice. Úspěch opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která podle prognóz jasně vyhrála, stojí podle Die Welt ve stínu populistů. Magazín Focus neúspěch koaličních stran, které skončily za AfD, označil za facku vládě, a bulvární deník Bild navrhl předčasné volby.

"Překvapuje něco na výsledku eurovoleb v Německu, ve kterých nešlo o Evropu?" položil si Die Welt otázku k hlasování, kterému dominovala vnitroněmecká témata. V odpovědi deník uvedl, že je to jasnost některých výsledků, kdy voliči viditelně Scholzově vládě vzkázali, že takto již dále nelze pokračovat.

Podle Die Welt neuškodily AfD ani předvolební skandály a to, že řada představitelů strany se hlásí k radikálním a často protiústavním postojům. Také zisk Wagenknechtové, jejíž stranu list označil za populistickou směsici, ukazuje, že voliči utíkají ke krajům politického spektra. "Ke stranám, jejichž pozice jsou těžko slučitelné se stabilní demokratickou mentalitou," napsal Die Welt. Poznamenal, že tyto strany počítají s nejistotou a frustrací z vládní politiky, které přerostly až v zoufalství.

Kritický je v komentářích také magazín Focus, který třetí místo sociální demokracie (SPD) označil za kancléřovu porážku. "Jen máloco ukazuje porážku kancléřovy strany tak jasně jako to, že nejstarší německá strana dokázala ve spolkové republice přesvědčit méně lidí než krajní pravice. AfD před SPD, a to navzdory všem skandálům, do kterých se pravicoví radikálové se svým vedoucím duem zapletli, to je pro SPD vlastně důvod propadnout se hanbou do země," uvedl Focus. Zmínil tak aféry lídra kandidátky AfD Maximiliana Kraha a dvojky Petra Bystroně. Podle Focusu je otázkou, jak dlouho nyní ještě může Scholz počítat s podporou své strany.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) k prognózám napsal, že sestup SPD pokračuje. "SPD je příliš slabá, aby byla kancléřskou stranou, Zelení jsou zase daleko tomu být lidovou stranou," uvedl FAZ. Za vítěze pak list označil Friedricha Merze, šéfa Křesťanskodemokratické unie (CDU), která společně s bavorskou sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) hlasování vyhrála.

"Dobrý výsledek unie (CDU/CSU) ukazuje, že Merz měl pravdu, že se střed posouvá doprava," napsal FAZ. "Merz byl za to odměněn. S tímto výsledkem může jít o trochu klidněji do třech zemských voleb na východě a také se mu o kousek přiblížila kandidatura na kancléře," dodal deník. V září se konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku, ve kterých je favoritem AfD, a za rok budou Němci vybírat Spolkový sněm, a tím i novou německou vládu.

Výsledek eurovoleb podle Bildu, který je nejprodávanějším německým deníkem, ukázal, že naprostá většina Němců má Scholzovy vlády plné zuby. "Koalice to teď má černé na bílém," uvedl. Poznamenal, že výsledek je pro Scholze katastrofou a že nyní musí následovat nový začátek, nebo nové volby. "Ale protože koalice k takovému novému začátku zřejmě nemá sílu a pochopení, tak nezbývá nic jiného než předčasné volby," dodal Bild.