Třetina lidí má kvalitu vzdělávání za špatnou. Nelíbí se nedostatek kritického myšlení

Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností. Polovina populace souhlasí s výroky, že většina učitelů má adekvátní plat a že většina vzdělávacích institucí má odpovídající zdroje a vybavení. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici.

Školské odbory nyní usilují o více peněz do školství. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu. Poukazují na to, že to povede ke snížení kvality výuky. Chtějí také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců. V pondělí kvůli tomu stávkovalo podle odborů v různé míře 74 procent veřejných středních, základních a mateřských škol v Česku. Jedná se podle nich o největší protest ve školství od roku 1989.

Kvalitu vzdělávacího systému v ČR hodnotí hůře starší generace, lépe vidí vzdělávací systém lidé s vyšším vzděláním a také vyšším příjmem. "Ti, kteří mají alespoň jedno dítě školou povinné, hodnotí kvalitu školního systému lépe než ti, kteří dítě školou povinné nemají," uvedli autoři průzkumu.

Největším problémem českého vzdělávacího systému jsou podle veřejnosti zastaralé učební osnovy, vyjádřily se tak zhruba dvě pětiny respondentů. Pro třetinu jsou problémem přeplněné třídy, dále následuje nedostatečné financování z veřejných zdrojů, nedostatečná odborná příprava učitelů či nedostatečné využívání technologií.

Většina Čechů míní, že by učitelé měli být proškoleni v oblasti umělé inteligence (AI). Podle průzkumu téměř 70 procent respondentů vnímá jako důležité, aby učitelé uměli studenty školit v tom, jak AI používat. Pro šest lidí z deseti je pak důležité, aby uměli identifikovat práce psané AI a také aby využívali AI ve výukových metodách. Zároveň si ale třetina lidí myslí, že používání umělé inteligence ve školách by mělo být zakázáno.

Dále se lidé v průzkumu vyjadřovali k předem stanoveným výrokům. Nejvíce, 54 procent, jich souhlasilo s tím, že většina učitelů v ČR má adekvátní plat. Zhruba polovina stála také za vyjádřením, že většina vzdělávacích institucí má odpovídající zdroje a vybavení. Naopak nejméně, 28, respektive 29 procent, souhlasilo s dostatečným respektem učitelů a s dostatečnou přípravou studentů na budoucí povolání.

Průzkumu, který se konal na přelomu září a října, se zúčastnilo zhruba 1000 lidí ve věku 18 až 65 let.