Neúčtuje si zbrojař Strnad za granáty pro Ukrajinu příliš? Cena vyvolala v Německu rozruch

Mezi partnery zapojenými do české muniční iniciativy panuje shoda, že pomoc Ukrajině je na prvním místě. Na druhé straně ale vyvolávají rozruch vysoké pořizovací náklady. Ty si účtují prostředníci z českého zbrojního průmyslu, kteří nákupy munice po světě obstarávají. Německý deník Handelsblatt v úterý s odkazem na interní dokumenty naznačil, že jeden z českých zprostředkovatelů, společnost Excalibur Army, na dělostřeleckých granátech nepřiměřeně vydělává. Operuje přitom s podobnými čísly, s nimiž předtím přišel pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. „Ceny munice odpovídají současným tržním cenám,“ reagovala pro deník Echo24 zbrojovka. Za české zbrojaře se postavil i premiér Petr Fiala, podle kterého se muniční iniciativa stala terčem útoků a pokusů o znevěrohodnění. Ti, kteří se o to snaží, jen napomáhají Rusku, prohlašuje.

V Německu je o informace týkající se nákupu munice obrovský zájem. Naši západní sousedé totiž patří k největší přispěvatelům české iniciativy. Německý deník teď na základě interních dokumentů tvrdí, že jedna konkrétní česká firma na muniční iniciativě, do níž se zapojila asi dvacítka zahraničních partnerů, vydělává nepřiměřeně. Má jít o šternberskou zbrojovku Excalibur Army spadající do holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.

Podle deníku zbrojař výrazně nadsazoval ceny dělostřeleckých granátů. Společnost prý nakoupila jeden dělostřelecký granát od tureckého partnera za asi 61 tisíc korun a následně ho prodala iniciativě za zhruba 80 tisíc korun. Takto přeprodaných granátů mělo být podle deníku kolem 90 tisíc kusů, z celkových 800 tisíc, které česká strana slíbila sehnat. Pokud jde o skutečná čísla, marže české společnosti by pouze na tomto konkrétním nákupu přesahovala 1,5 miliardy korun.

Je pochopitelné, že čeští zprostředkovatelé mají s vyhledáním, pořízením a někdy i modifikací munice své režijní náklady. Na druhou stranu je ale oprávněné se ptát, zda jsou jejich marže přiměřené. Handelsblatt připouští, že jde o citlivé téma. Mezi aktéry a partnery je shoda na tom, že pomoc Ukrajině je na prvním místě, ale kvůli těmto přirážkám podle deníku Kyjev přichází o část granátů, na které nezbudou peníze.

Německé ministerstvo obrany k tomu uvedlo, že rozhodujícím faktorem pro stanovení ceny je poptávka, která v současné době výrazně převyšuje nabídku. Marže českých překupníků se nicméně podle názoru německého resortu obrany pohybuje v přijatelných mezích. Deník Echo24 oslovil Excalibur Army s žádostí o komentář.

Excalibur Army: Jsme transparentní

Mluvčí společnosti Andrej Čírtek zapojení Strnadovy skupiny do české muniční iniciativy potvrdil. Konkrétní částky komentovat nechtěl, vzhledem k situaci na trhu jsou ale podle něj ceny adekvátní a zohledňují dodatečné náklady, které společnost s přípravou dělostřeleckých nábojů má.

„Jsme transparentní vůči českému ministerstvu obrany, které je koordinátorem projektu. Z bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme detaily jednotlivých transakcí. Zdůrazňuji, že ceny munice odpovídají současným tržním cenám a v některých případech reflektují potřebné logistické zabezpečení či výrobní operace, které jsou nutné, abychom dodali produkt připravený k použití,“ odpověděl pro Echo24 Čírtek.

V úterý večer zareagoval na zveřejněné informace také premiér Petr Fiala (ODS). Platí, že Česko přispěje do iniciativy částkou 865 milionů korun a na tom se podle něj nic nemění. Premiér pak popřel, že by nákupy realizované českými zbrojaři v mimounijních zemích byly předražené. „Ta munice se v rámci iniciativy prodává a dodává za aktuální ceny na mezinárodním trhu a určuje je nabídka a poptávka. Nikdo další do nich nezasahuje,“ prohlásil ve videu zveřejněném na síti X. Muniční iniciativa se podle něj v poslední době stala terčem útoků a pokusů o znevěrohodnění. Ti, kteří se o to snaží, neříkají pravdu, manipulují a bohužel tím jen napomáhají Rusku.

Skupina CSG pak na zveřejněné informace reagovala ve čtvrtek ještě jednou a vydala rozsáhlé prohlášení, v němž upozorňuje, že výpočet jejího zisku na základě rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou munice je krajně zavádějící. „Česká firma, účastník muniční iniciativy, rozhodně není pouhý prostředník či přeprodejce, ale poskytuje vysoce komplexní službu se značnou přidanou hodnotou,“ uvedla společnost ve vyjádření s tím, že musí obstarávat celý cyklus od logistiky, přes zabezpečení až po výměnu některých komponentů. Prohlášení si můžete přečíst zde.

Wagenknecht o předražené munici

Německý deník pracuje se stejnými informacemi, s nimiž přišel před pár týdny pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Ten v polovině srpna na jednání senátní komise pro dohled nad veřejnými prostředky řekl, že munice byla předražená o 1,4 miliardy korun a kvůli tomu se jí nakoupilo asi o 20 tisíc kusů méně.

Senátní komise nakonec odmítla předložený materiál projednat s tím, že by se téma mělo projednat v utajeném režimu. Podle Wagenknechta, který si prý informace ověřil u ukrajinského ministerstva obrany i parlamentu, ale jeho materiál neobsahoval žádnou režimovou informaci. „Bavíme se o nehospodárném nakládání ve výši 1,4 miliardy v oblasti munice,“ poznamenal. V materiálu pro senátory také uvedl, že u druhé části dodávky munice v objemu 80 tisíc kusů hrozí nadhodnocení ceny o 505 milionů korun.

Proti tvrzení Wagenknechta se tehdy ostře ohradila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která výroky senátora označila za nepodložené a škodlivé pro Českou republiku. Ministerstvo obrany nechtělo marže českých zbrojařů komentovat. „Odpovídají realitě trhu a rozhodně nevybočují ze zavedené praxe. Že byly dosavadní dodávky předražené o asi 1,4 miliardy, je zcela nepravdivá informace,“ uvedlo ministerstvo.

„Jak tržní ceny, tak úroveň utajení jsou zcela v souladu s tím, o jaké transakce se jedná, kdo má přímý zájem na jejich zmaření, na to nikdy nezapomínejme, a jaké bezpečnostní souvislosti a rizika pro osoby, které se toho účastní, jsou tady v sázce,“ řekl ve svém pondělním projevu při zahájení porady českých velvyslanců Fiala.

Česko již dříve nabídlo donorským zemím, aby k nám poslaly svého člověka, který bude na proces přímo v ČR dohlížet. Této možnosti využilo například Dánsko.

„Země participující na muniční iniciativě využívají různé formy zapojení v rámci ‚dohledu‘ nad procesem realizace iniciativy. Tato spolupráce probíhá jak vysláním zástupců MO donorských zemí do ČR, v rámci VTC konferencí či individuálních konzultací přes zabezpečené spojení,“ uvedla dříve v odpovědi redakci mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Podle předchozích informací redakce Echo24 ze dvou na sobě nezávislých zdrojů obeznámených s nákupy by měla část munice pocházet také z Maroka a Indonésie s tím, že granáty byly alokovány i v dalších mimounijních zemích.

Vláda využívá Strnadovy kontakty

Plán představil prezident Petr Pavel v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních zemích našlo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO (155 mm) a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži (122 mm). K iniciativě se postupně připojilo asi 18 zemí.

Zatímco ráže 155 mm je pro zbraně NATO standardní, sovětská munice ráže 122 mm (rakety či dělostřelecké granáty) by mohla ukazovat na některé ze zemí severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, které v minulosti nakupovaly od Moskvy či Pekingu.

Právě úzké vztahy s Moskvou mohou být zároveň důvodem, proč země nechtějí dodat náboje Ukrajině napřímo. V obou regionech jsou dlouhodobě aktivní firmy českého zbrojního průmyslu, jejichž kontakty vláda při identifikaci dělostřelecké munice využívá. Jde zejména o zmíněný holding Czechoslovak Group zbrojaře Michala Strnada, který v posledních letech získal významné zakázky na dodávky vojenské techniky pro armády Indonésie nebo Maroka, odkud by podle dvou zdrojů redakce měla minimálně část munice pocházet.