Dražší už byl jen Temelín. Miliardová zakázka na obrněnce pro armádu roste před očima

Největší armádní zakázka v historii je před podpisem. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce smlouvu na více než 200 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 pro Armádu ČR dotáhnout k podpisu do konce května. Parametry smlouvy ale ministerstvo kvůli probíhajícím jednáním se švédskou stranou tají. Zakázka poutá pozornost i z toho důvodu, že jde po stavbě jaderné elektrárny v Temelíně pravděpodobně o historicky vůbec nejdražší státní zakázku, která nakonec může přesáhnout i původně plánovanou cenu 52 miliard korun.

Čas kvapí. Ministerstvo chce smlouvu na pořízení bojových vozidel pěchoty pro české vojáky podepsat do konce května. O jejich nákupu se hovoří přinejmenším poslední dekádu, protože asi stovka našich dosluhujících BVP-2 (ještě československé výroby) se už dávno dostala za oficiální hranici životnosti.

Nové BVP se mají nakoupit bez výběrového řízení, formou mezivládní dohody (G2G). Fakticky půjde o trojstrannou dohodu podepsanou mezi Ministerstvem obrany ČR, švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV a společností BAE Systems Hägglunds AB. Ministerstvo obrany v prosinci podepsalo memorandum, podle kterého se počítá s cenou v maximální výši 51,684 miliardy korun (včetně DPH) za 210 obrněných vozidel. Cenová nabídka je ale podle memoranda platná pouze do konce letošního června.

Ministerstvo obrany ještě letos v březnu ubezpečovalo, že parametry smlouvy zůstávají stejné a že akvizice bude realizována v avizované hodnotě 52 miliard korun. Částka totiž vychází z dekádu starého marketingového průzkumu, a tak se začaly objevovat oprávněné obavy, že by budoucí cena mohla být mnohem vyšší.

Cenu nepřekročíme, tvrdila obrana. Teď chce údajně zakázku navýšit

„Ano, vše platí – s podpisem smlouvy počítáme do konce května a částka se taky nepřekročí,“ odpověděla v březnu deníku Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková. „Vzhledem k probíhajícím jednáním a komplexnosti materiálu nebudeme o nabídce v tuto chvíli poskytovat bližší informace,“ dodala.

S blížícím se podpisem smlouvy ale začala obrana údajně uvažovat o navýšení rozsahu zakázky. „Armáda nově požaduje výrazné navýšení kontraktu o 36 obrněnců,“ napsaly s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s průběhem vyjednávání Lidové noviny. Obrana by tedy nakupovala ve finále 246, namísto původně plánovaných 210 obrněnců, jak požadovala armáda. A vzhledem k navýšení počtu „bévépéček“ má logicky narůst i celková cena kontraktu, což ministerstvo ještě pár měsíců nazpět popíralo. Konečná částka by pak po takovém navýšení při současné ceně 250 milionů za kus mohla přesáhnout i 60 miliard korun.

Na otázku, zda je opravdu ve hře i rozšíření zakázky, ale ministerstvo v polovině května pro Echo24 odpovědělo, že jednání stále probíhá a o detailech bude jako první ministryně Černochová informovat vládu.

Podle opozičního poslance z výboru pro obranu Radovana Vícha (SPD) je nepravděpodobné, že by byla dodržena původně plánovaná cena 52 miliard korun za 210 kusů „bévépéček“ v původní specifikaci. „Jeden ministr řekl, že to bude v mašličkách, druhý nad tím maturoval tak dlouho, až to nepodepsal, a třetí o tom mluví a dalo se to napřímo jako vláda-vláda a všechno se protahuje. Od té doby vzrostla cena oceli o 200 %, takže je velice nepravděpodobné, že by ta zakázka na 210 kusů bévépéček za 52 miliard korun v té původní specifikaci byla dodržena,“ řekl redakci poslanec. Pokud by však nebyly dodrženy původně dohodnuté parametry jako cena nebo počet vozidel, ostatní uchazeči, kteří byli z tendru dříve vyřazeni, by se podle něj mohli pokusit ministerstvo kvůli průběhu původního tendru napadnout.

Jak to celé bylo?

Pořizování bojových vozidel pěchoty se táhne od roku 2019, kdy si ministerstvo obrany stanovilo parametry a vypsalo první výběrové řízení, o nákupu náhrady za vysloužilé československé BVP-2 se však hovoří už bezmála deset let.

Do tendru se v roce 2019 přihlásila španělská společnost GDELS s vozidlem ASCOD 42, německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx KF41 a právě švédská firma BAE Systems s vozidlem CV90. Tendru se zprvu účastnil také společný podnik firem Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Puma. Nabídku ale později stáhly, neboť šlo o vozidlo s takzvanou bezosádkovou věží, což česká armáda nechtěla.

Předchozí vedení ministerstva za Lubomíra Metnara (za ANO) nechalo v úplném finále nabídky všech tří uchazečů zrušit, protože podle něj žádná nesplnila formální požadavky výběrového řízení. Jeho nástupkyně Černochová si pak nechala zpracovat právní analýzu, na základě níž rozeslalo ministerstvo všem uchazečům sadu podmínek s tím, že pokud na ně do dvou týdnů nepřistoupí, resort nechá výběrové řízení zrušit a zvolí jiný způsob pořízení obrněnců – mezi podmínkami například bylo, že nabídka nepřevýší původní plánovanou hodnotu necelých 52 miliard korun nebo že se společnosti musejí vzdát nároků na náhradu nákladů, které jim během několikaletého tendru vznikly.

S podmínkami však souhlasila pouze švédská firma BAE Systems Hägglunds, která se loni na dodání 152 bojových vozidel pěchoty typu CV90 za 42 miliard korun domluvila také na Slovensku. České ministerstvo obrany potom začalo jednat přímo s výrobcem o přímém nákupu formou mezivládní dohody. Podle informací redakce švédská CV90 získala už během předchozích vojskových zkoušek nejvyšší hodnocení. Stejné testy absolvovali i její konkurenti. Výsledky zkoušek na tankodromu však nebyly nikdy oficiálně zveřejněny.

Pořízení bojových vozidel pěchoty pro českou armádu za více než 50 miliard, k čemuž jsme se zavázali v rámci NATO, se rýsuje jako druhá největší státní zakázka v historii České republiky. Tou první byl tendr na stavbu jaderné elektrárny Temelín, jehož hodnota se vyšplhala na zhruba 100 miliard korun.