STAN chce přijít se svým návrhem mířícím na banky. Stanjura sektorovu daň neplánuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v současnosti neuvažuje o zavedení sektorové daně na některé z odvětví. Hnutí STAN má přitom připraven návrh daně pro banky. Jednat o záměru jsou ochotni lidovci a Piráti, naopak proti je právě ODS a TOP 09. Rozhodnout by se mohlo v průběhu letních měsíců. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nápad nepovažují za dobrý.

Bankám a spořitelnám loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun. Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti. Ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Na přelomu dubna a května odpovídalo 1200 dotázaných. Podle zjištění návrh na zavedení sektorové daně nejvíc podporují voliči ANO, SPD, KSČM a SOCDEM, nejméně naopak vládních STAN a TOP 09.

Hnutí STAN je přitom podle dostupných informací připravené předložit konkrétní návrh sektorové daně uvalené na banky. „Jsme ochotni se bavit o nějakém typu sektorové daně. Banky v mnoha případech, a to teď nemyslím nijak pejorativně, je to asi přirozené, optimalizovaly, jakým způsobem se chovaly k České republice,“ sdělil České televizi šéf hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který dodal, že stát potřebuje „posílení příjmové stránky rozpočtu“. Rozhodnout by se mohlo v létě, až bude jasné, jak dopadly první dva kvartály. Rozpočet by mohl posílit o zhruba deset miliard korun.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že pokud konkrétní návrh bude ze strany hnutí STAN předložen, lidovci jsou připraveni o něm seriózně diskutovat. „Pro lidovce je důležité to, do jaké oblasti by mířily výnosy této daně. Pokud by tyto výnosy byly účelově určeny na podporu bydlení, například pro spolufinancování výstavby nájemního bydlení obcemi, bylo by to pro lidovce zajímavé řešení aktuální nedostatečné rozpočtové situace této politické priority,“ sdělil redakci Kohajda.

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že strana není proti spravedlivému zdanění bankovního sektoru. Připomněl, že řada států v Evropě má nějakou podobu zajišťovacího příspěvku do fondu nebo nějakou jinou podobu daně. „Pokud dojde k předložení konkrétního návrhu ze strany některého koaličního partnera, nebudeme se bránit diskuzi nad konkrétními parametry a podle výsledku jednání se rozhodneme, zda jej podpoříme,“ řekl Bartoš.

„Obecně bychom ale začali spíše vyhodnocením stávajících daňových výjimek a existujících zvýhodnění pro bankovní sektor, který je u nás v České republice v poměrně privilegované pozici. Především to, že stát dotuje finančními příspěvky i bankovní produkty se záporným reálným výnosem, považujeme za nešťastné. Již při zavádění daně z mimořádných zisků – windfall tax – jsme také za Piráty navrhovali trochu jiné podmínky pro banky, zejména sazby, což by podle našeho názoru přineslo další miliardy korun do státního rozpočtu, koaliční partneři to ale nepodpořili,“ dodal Bartoš.

Stanjura řekl, že koaliční strany o možnosti diskutují. „Úkolem ministra financí je předložit zákon, na kterém se shodne vláda jako celek. Já iniciativně žádný takový plán nemám, nemám to ani v legislativním plánu prací. Je legitimní součást koaličního vládnutí, když kterákoliv z koaličních stran chce nějaké téma debatovat, tak se prostě v rámci koalice debatuje. Těžko říct na začátku debaty, jak tato debata skončí,“ řekl ministr financí.

Proti je v rámci vládní koalice TOP 09. Předseda jejich poslaneckého klubu Jan Jakob pro Echo24 řekl, že strana je vždy připravena v rámci koaliční spolupráce k jednání. „Nicméně co se týká zavádění sektorových daní, tak jsme velmi zdrženliví a naši podporu takový postup nemá,“ uvedl Jakob.

Ekonomové: Nesystémový krok

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že v první řadě by šlo o krok nesystémový. „Protože by se tu vybrala část jednoho odvětví a zdanila by se více než ty ostatní. Chápu, že to pro někoho může vypadat lákavě a v podstatě bezbolestně, ale až tak jednoduché to není. Každá firma pracuje s nějakou návratností kapitálu a pokud se do ní ad hoc shůry zasáhne dodatečným zdaněním, automaticky se tomu obvykle přizpůsobí,“ uvedl Dufek.

„Bude se snažit zvýšit ceny a současně ještě více snížit náklady. Ten, kdo to v první řadě zaplatí, budou nejspíš zákazníci. Jak by to asi dopadlo, kdyby se takto zvýšily daně obchodním řetězcům nebo mobilním operátorům?“ pokládá si Dufek otázku.

Zavedení trvalé sektorové daně na žádné z diskutovaných odvětví nevnímá jako dobrý nápad ani hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Rozumím snaze o konsolidaci rozpočtu a hledání dodatečných daňových příjmů. Zde lze ale jistě najít efektivnější cestu. Inspiraci lze hledat v návrzích NERV, které ještě ani zdaleka nejsou vyčerpány. Případně lze vést s bankovními domy dialog ohledně příslibu pomoci s financováním velkých investičních projektů našeho státu – například v souvislosti s modernizací energetického sektoru, popřípadě dopravní infrastruktury,“ uvedl Peterka.

„Pokud chceme v debatě o dodatečných daňových příjmech zůstat v bankovním sektoru, pak dalším návrhem může být zrušení podpory stavebního spoření a daňového zvýhodnění hypoték. Dopad na rozpočet by byl pozitivní a zrušení daňových výjimek by navíc šlo prodat jako krok pravicové vlády,“ dodal Peterka.