Evropský komisař, který zneužije i Hamás

KOMENTÁŘ

Evropský komisař, který zneužije i Hamás
Tento týden komisař pro vnitřní trh Thierry Breton využil k tažení proti Muskovi útoky palestinského Hamásu na Izrael, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Nikdy nenecháš vážnou krizi, aby proběhla jen tak (myšleno aniž bys ji využil pro své starší cíle) –⁠ touto zásadou, formulovanou Rahmem Emanuelem z Obamova Bílého domu, se dnes patrně řídí i v Evropské komisi. Komise už několik měsíců otevřeně brojí proti síti Twitter (nově X). Majitel sítě Elon Musk sám sebe definuje jako „absolutistu svobody projevu“, což Evropské komisi a většině dnešního establishmentu velice vadí.

Tento týden komisař pro vnitřní trh Thierry Breton využil k tažení proti Muskovi útoky palestinského Hamásu na Izrael. V úterý Muskovi napsal dopis, v němž síť v obecné rovině obvinil z toho, že na sobě nechá rašit teroristické dezinformace: „Vážený pane Musku, po teroristických útocích Hamásu máme náznaky, že vaše platforma je používána k šíření nezákonného obsahu a dezinformací v Evropské unii.“

 

Musk komunikaci převedl na veřejnost, a tak se –⁠ samozřejmě na svém účtu –⁠ komisaře Bretona zeptal, co konkrétně, tedy jaký přesně závadný obsah má na mysli. Breton se v odpovědi drží obecného tónu: „Jste si dobře vědom raportů (dá se přeložit jako poslaná zpráva nebo, v tomto případě výstižněji, jako udání –⁠ pozn. aut.) ze strany vašich uživatelů –⁠ i úřadů –⁠ o falešném obsahu a glorifikaci násilí.“

A to je zajímavé. Už dopis, jímž Bretonova přestřelka s Muskem začala, obsahuje obrat, že ty zprávy o škodlivém obsahu na X, které komisaře přiměly sednout a napsat dopis, pocházejí od „veřejnoprávních médií a organizací občanské společnosti“. Jak dopis, tak twitterová výměna končí z komisařovy strany připomenutím DSA, Aktu o digitálních službách, který v EU začal platit koncem srpna. Musk se má k výtkám vyjádřit a jeho odpověď bude zařazena do složky, kterou si k němu v komisi vedou.

Máme tu jako na talíři cenzurní mechanismus pro 21. století. Na počátku cenzurního řetězce stojí určité nevládky –⁠ DSA členským zemím EU předepisuje, aby si vybraly, kdo u nich bude důvěryhodným nahlašovatelem závadného obsahu⁠, takže jistý manévrovací prostor pro každou členskou zemi je, ale celkově se z této povinnosti vymanit nedá –⁠ a veřejnoprávní televize a rozhlasy, už dnes plné vychovatelů, pedagogů a strážců názorového koridoru. Tato dvojhlavá nestvůra určí, co je škodlivý obsah a co bude nahlášeno. Sousloví škodlivý obsah, které bylo správně kritizováno pro svůj orwellovský ráz, DSA nahradila bojem proti tzv. systémovým rizikům, kam mimochodem patří i „nepříznivé dopady na občanský diskurz“. Na konci cenzurního mechanismu je norma DSA a v ní obsažené pokuty, které vyměřuje Evropská komise až do výše šesti procent celosvětového obratu (!) firmy.

Nenechme se zmást vážností chvíle (brutalita Hamásu). Breton ve vytýkacím dopise Muskovi mezi hlavními příklady falešného obsahu uvádí záběry buď zfalšované, nebo upravené ze starších bojů, dokonce záběry z počítačových her. Ale tohle by bylo unikátně nebezpečné tak, že musíme sáhnout po cenzuře (oni: po regulaci obsahu), jen v případě, že by izraelská armáda žádnou tvrdou odvetu nevedla. Což samozřejmě vede. V posledních dnech jde u zpravodajství z Palestiny především o to, jestli se do povědomí západní veřejnosti pro změnu smějí dostat i ohořelé mrtvoly palestinských nemluvňat a jejich zoufalí rodiče. Velká média v západním světě je téměř neukazují, asi posledním globálně mocným kanálem, přes který jsme si mohli skládat celistvý obrázek o dění v Gaze a Izraeli, zůstává X.

Pokud je nám vodítkem chování Evropské komise posledních několika měsíců, současný útok na Muska není veden pobouřením nad tím, co se minulou sobotu stalo v Izraeli (natož co se od té chvíle děje v Gaze). Je to pokus, jak jednu velkou emoci zneužít ne snad k nastolení cenzury na internetu, ale k legitimizaci cenzurních mechanismů, které už jsou připraveny k použití.

×

Podobné články