Boj o druhé místo: „Pokud dojde ke střetu ve Spolu, STAN může být hegemonem“

S blížícími se parlamentními volbami plánovanými na příští rok se česká politická scéna začíná formovat do podoby volebního souboje jednoho hegemona s těmi ostatními. Průzkumy z posledních měsíců naznačují stabilní vedení hnutí ANO, zatímco tradiční vládní strany a nové politické subjekty hledají způsoby, jak oslovit rozmanitou a stále více polarizovanou voličskou základnu. Hlavními hráči zůstávají ANO, koalice Spolu a hnutí STAN, přičemž každý z nich má ale i své problémy.

Hnutí ANO, vedené expremiérem Andrejem Babišem, je i nadále dominantním subjektem na české politické scéně. Průzkumy agentur STEM a Kantar mu přisuzují podporu přes 33 procent, což z něj činí poměrně jasného favorita nadcházejících voleb. ANO se může spolehnout na stabilní voličskou základnu, přičemž podle agentury STEM tvoří až 78 procent voličů ANO pevné jádro, které nepřemýšlí o podpoře jiného subjektu.

Martin Buchtík, ředitel agentury STEM, pro CNN Prima News uvedl, že ANO dokáže úspěšně oslovit nové voliče, zejména z řad těch, kteří v roce 2021 k volbám nepřišli. Dlouhodobě se totiž hovořilo o rostoucím podílu nevoličů. „Je to zásadní prvek pro jejich pokračující dominanci. ANO dokáže mobilizovat i ty, kteří se cítí být zklamaní politickým establishmentem a hledají alternativu s vůdčí osobností,“ řekl Buchtík. Kromě toho ANO těží ze své výrazné podpory mezi staršími voliči a těmi, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.

Koalice Spolu: Stabilní, ale s riziky

Koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, si udržuje stabilní podporu kolem 21 procent, což je ale méně než bezmála 28 procent v roce 2021. Aliance se od svého založení sama prezentuje jako sjednocený blok pravicově a středopravicově orientovaných voličů. Podle volebního modelu agentury Kantar by jednotlivé strany koalice, pokud by kandidovaly samostatně, čelily velkým výzvám – ODS by byla jediná, která by překročila pětiprocentní hranici. TOP 09 a KDU-ČSL by se do Sněmovny nedostaly.

Koalice Spolu čelí také kritice za své vládní působení a přístup k současným ekonomickým problémům. Zvýšená inflace a obavy z ekonomického vývoje mohou oslabit jejich pozici, pokud nebudou schopni přesvědčivě prezentovat své plány na zlepšení situace.

STAN: Potenciál a nevyužité příležitosti

Hnutí STAN se snaží využít situace, kdy jeho preference rostou na úkor Pirátů. Podle politologa Aleše Michala se STAN podařilo vykreslit jako stabilní a autentická alternativa pro voliče, kteří chtějí liberální, ale ne radikální řešení. „Liberální transformace, kterou hnutí prošlo v posledních letech, se ukázala jako velmi účinná strategie,“ řekl Michal. Přestože STAN čelí otázkám ohledně své dlouhodobé voličské základny, průzkumy naznačují, že jeho pozice mezi mladšími a vysokoškolsky vzdělanými voliči je silná.

Průzkum Median ukazuje, že STAN má potenciál získat až 22,5 procenta voličů, což by mohlo být klíčové pro posílení jejich pozice v předvolební kampani. Politolog Otto Eibl zdůrazňuje, že hnutí bude muset pečlivě sledovat, co dělají ostatní strany. „Hnutí STAN se může stát dobrou volbou pro váhající voliče, pokud udrží svou současnou strategii a stabilitu,“ uvedl Eibl.

Roman Chytilek, varuje i před riziky, které hrozí Spolu. „Jediný scénář, kdy by STAN mohl skutečně ohrozit hegemonii Spolu, by byl rozpad jejich spolupráce. Voliči pravice a pravého středu bývají velmi nároční a sentiment nehrají na první místo. Jakýkoli signál vnitřních sporů nebo nestability by mohl způsobit odliv voličů k jiným subjektům, zejména ke STAN,“ tvrdí. Celých 31 procent voličů Spolu totiž podle pohybů sledovaných Medianem přešlo ke Starostům.

Piráti a SPD: Boj o přežití a návrat ztracené přízně

Piráti čelí největší krizi od svého vstupu do vysoké politiky. Odchod z vlády je silně zasáhl a preference strany se propadly na 5,9 %. To je prudký pád oproti minulosti, kdy měli mnohem silnější pozici. Podle STEM ztratili Piráti podporu mezi mladšími voliči, kteří nyní více inklinují k STANu. „Piráti oslabili své jádro a voličský potenciál, což je jasným signálem, že musejí přehodnotit svou strategii,“ říká STEM.

Hnutí SPD vedené Tomiem Okamurou si naopak v posledních měsících mírně polepšilo. Po období poklesu se jejich podpora vrátila těsně pod 10 procent, což je návrat k hodnotám z počátku roku. Podle Martina Kratochvíla ze STEM je SPD stále atraktivní pro protestní voliče a dokázalo stabilizovat svou podporu i přes turbulentní politické prostředí.

Mimoparlamentní strany: Návrat KSČM a naděje Přísahy

Zajímavý vývoj zaznamenávají i mimoparlamentní strany. KSČM, která se zdánlivě vytratila z české politiky, by se podle posledních průzkumů STEM mohla vrátit do sněmovny se ziskem přes 5 procent. Její podpora roste díky úspěchu v evropských volbách a spolupráci s novými politickými uskupeními v koalici Stačilo!, pod níž se rozhodli komunisté v poslední době ukrýt. Přísaha Roberta Šlachty si také udržuje mírný růst a aktuálně se pohybuje těsně pod pětiprocentní hranicí.

S blížícími se volbami se očekává, že politické strany budou muset upravit své strategie, aby oslovily nerozhodnuté voliče, kteří tvoří významnou část populace. STEM odhaduje, že přibližně čtvrtina veřejnosti je tradičně nevoličská, zatímco zbytek populace se stále rozhoduje, kterou stranu podpoří.

Podle analytiků bude rozhodující, zda se stávající koalice rozhodnou kandidovat samostatně, nebo spojí své síly v předvolebních blocích. Roman Chytilek k tomu dodává: „Koalice mohou posílit šance menších stran na překročení pětiprocentní hranice a zajistit větší stabilitu ve sněmovně. To bude zásadní otázka, zejména pro KDU-ČSL, která by jinak samostatně zřejmě neuspěla.“