Diplomacie pomocí balonů naložených lejny

KOMENTÁŘ

Diplomacie pomocí balonů naložených lejny
Kim Čong Un možná duševně nepřerostl své třinácté narozeniny, když pouští balony s výkaly do Jižní Koreje. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Když se roku 1783 v horkovzdušném balonu poprvé vznesli k nebi lidé, byli to šlechtici Pilâtre de Rozier a François Laurent d’Arlandes. Jejich nádherná montgolfiéra byla pošita zlatem a hedvábím a ozdobena nádhernými ornamenty včetně portrétu krále. Prostě elegance vlastní starému královskému režimu, který, i když už mlel z posledního, nikdy nedělal estetické kompromisy.

 

Rychlý střih o čtvrttisíciletí později – a situace se proměnila; jediné balony, o kterých se píše, vypouští Severní Korea, a to směrem k Jižní Koreji, a plní je odpadky, exkrementy atd. Vzhledem k tomu, že ve vysoce pokrokové a moderní Severní Koreji se pole stále ještě hnojí lidským… hnojivem, jde o pořádný biohazard, plný parazitů. Zase jedna oblast, ve které dřívější Zlatý Věk ustoupil Ubohému Dnešku.

Severokorejská kampaň s hnědými balony je reakce na to, že Jižní Korea posílá směrem na sever různé podvratné materiály v podobě USB disků s videi apod., ukazujícími, jak vypadá životní úroveň na jih od značně zaminované vnitrokorejské hranice. Jelikož severokorejský princip „songun“ („armáda musí být první“) zdevastoval místní ekonomiku ještě hůř, než by se od striktně komunistického státu dalo čekat, nemůže režim v Pchjongjangu připustit, aby se jeho občané dostali do kontaktu s realitou ze zahraničí, a to ani na obrazovce.

Posílat na druhou stranu hranice obsah žump je asi lepší než posílat tam řízené střely, i když to samozřejmě vzbuzuje otázku, jestli Kim Čong-un někdy duševně přerostl své třinácté narozeniny. Korejsko-korejské vztahy mají ale daleko širší globální dopad. Oba státy se do války na Ukrajině logisticky zapojily natolik, že bez jejich účasti by po sobě znepřátelené strany pomalu neměly čím střílet. Jihokorejská firma Samsung je jedním z nejdůležitějších dodavatelů špičkové technologie (včetně čipů) na světě, jihokorejská firma KHNP bude v Česku stavět dva jaderné reaktory. Polsko nakupuje značné množství tanků a samohybných houfnic rovněž z Jižní Koreje. Cokoliv se tedy stane na Korejském poloostrově, bude mít následky i na jiných kontinentech.

Kdo by si to byl pomyslel někdy roku 1950, kdy tehdejší Korea, zdevastovaná japonskou okupací, byla chudší než většina afrických kolonií, kde se aspoň dalo pěstovat kakao nebo něco podobného. Dnes je to jeden z bolestivých bodů světa, o to důležitější, že je to zároveň jedno z průmyslových „epicenter“. Kéž by se ta severní půlka onoho poloostrova dokázala nějak osvobodit od vlády bláznů, kteří komunikují s okolím pomocí balonů naložených lejny… ale reálně vzato se to asi nestane. Ten režim už přežil skoro všechno.

×

Podobné články