České firmy v ohrožení: Hospodářská komora varuje před dopady Trumpových cel

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se v Evropě znovu objevuje strašák plošných cel na dovoz zboží do Spojených států. Trump již během prezidentské kampaně avizoval možnost uvalení plošných cel ve výši 10 až 20 procent na veškerý dovoz z Evropy. Hospodářská komora varuje, že tento krok by mohl mít devastující dopad na české exportéry a jejich schopnost konkurovat na americkém trhu.

Dopad amerických cel na české exportéry by byl zásadní a dotkl by se úplně všech. „Takovéto vícenáklady pro exportéra samozřejmě představují nutnost razantní změny obchodní politiky či optimalizace výrobních procesů. Takže navýšení na straně nákladů o pětinu, pokud budeme brát v potaz tu maximální zvažovanou výši cla, se nemůže nedotknout exportéra, ať již jde o velkou či malou firmu. Popravdě si nedokážeme představit mnoho výrobců, kteří by takové celní zatížení absorbovali bez razantních opatření,“ uvedl ve vyjádření pro deník Echo24 mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona.

Dopad na konkrétní výrobce by byl podle Hospodářské komory různý. „Pro malé firmy jsou všechny změny náročné s ohledem na většinou menší počet odběratelů, větší konkurenci v jejich segmentu a omezenější přístup ke kapitálu nebo problematické pronikání na nové exportní trhy. Ale i u velkých korporací bude takovéto clo představovat velkou překážku, zvláště pokud je pro ně trh USA zcela zásadní,“ sdělil Sotona.

Možnost přenést část těchto vícenákladů na americké zákazníky má své limity. „Záležet bude na tom, zda k jejich výrobkům existují dostupné substituty, či případně na tom, zda je jejich výrobek vnímán jako „brand“ – záruka kvality,“ uvedl. Je přitom možné, že část exportérů přistoupí ke clům, pokud budou skutečně zavedeny, stejně jako ke zvýšení nákladů na energie.

„Jak vyplynulo z našeho šetření, firmy promítaly zvýšené náklady do cen pouze částečně s ohledem na zachování konkurenceschopnosti. Ale také cesta snížení marže má limity ve finančních možnostech firem. Ani varianta případného exitu na americký trh nebude pro velkou část výrobců efektivním řešením s ohledem na rozdílné podmínky. Vždy ale bude záležet na konkrétní pozici, strategii a možnostech dané korporace,“ dodal za Hospodářskou komoru Sotona.

Spojené státy jsou pro český průmysl důležitým trhem, na který ročně směřuje zboží za zhruba 110 miliard korun, což představuje 2,4 procenta z celkového českého exportu. Mezi nejvýznamnější české produkty vyvážené do USA patří turbíny, zdravotnická lůžka, munice či součásti do automobilů. Pokud by byla cla zavedena, některé české firmy by musely buď přesunout část výroby do USA, nebo riskovat ztrátu konkurenceschopnosti na americkém trhu.

Firma Brano, významný dodavatel pro americkou automobilku Tesla, již zahájila přípravy na přesun výroby do Spojených států. „Tesla nám přiklepla dvě zakázky, ale s podmínkou, že budeme dané díly do dvou let vyrábět v USA,“ uvedl Pavel Juříček, majitel skupiny Brano, pro deník E15. Podobné obavy vyjadřuje také výrobce zdravotnických lůžek Linet, pro který je americký trh klíčový a představuje 15 procent jeho tržeb.

„Trumpova cla“ by mohla zasáhnout také například vlašimského výrobce munice Sellier & Bellot, kterého na konci minulého roku koupila společnost Colt CZ Group. Akvizici dokončila letos v květnu. „V rámci výsledků skupiny Colt za první pololetí 2024 se trh malorážového střeliva v USA podílel na celkových výnosech v segmentu munice z 13 procent,“ sdělila pro Echo24 ředitelka Colt CZ Group pro vnější vztahy Eva Svobodová.

O tom, zda Trumpova administrativa skutečně cla na evropské zboží zavede a v jaké podobě, ale nechtěla spekulovat. Pozice skupiny je na rozdíl od části jiných českých exportérů silnější v tom, že palné zbraně hlavních značek Colt a dnes už také České zbrojovky se vyrábějí v továrně ve West Hartfordu ve státě Connecticut.

„Vnímáme to tak, že cílem prezidenta Trumpa je přimět výrobce, aby vyráběli v USA a tím posilovali místní ekonomiku. Skupina Colt CZ je silně rozkročená mezi Severní Amerikou a Evropou, naše hlavní výrobní závody jsou v USA, Kanadě a ČR. USA představují v průměru 40 až 50 procent našich tržeb, působíme zde na komerčním trhu i na trhu ozbrojených složek. Vývoj poptávky má z našeho pohledu větší dopad, než případné zavedení cel,“ uvedla Svobodová.

Trumpova cla jsou často vnímána jako nástroj k ochraně amerického průmyslu a oslabení zahraniční konkurence. Tento krok by však mohl vyvolat i odvetná opatření ze strany Evropské unie, která už připravuje seznam amerického zboží, na které by mohly být uvalena odvetná cla. Takový vývoj by mohl vyústit v obchodní válku s dalekosáhlými dopady na globální ekonomiku. Zástupci EU i USA však zároveň signalizují ochotu jednat o řešení, které by zmírnilo dopad na obě strany. To by mohlo vést k dlouhodobým vyjednáváním, během nichž by si firmy musely připravit různé scénáře.

Zásadní dopad budou mít případná cla na firmy, které na americký trh exportují zboží vyrobené mimo USA. „Ty budou muset hledat nové způsoby, jak si udržet konkurenceschopnost,“ popisuje pro Echo24 Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. Klíčové bude, zda budou cla nakonec skutečně zavedena, nebo zda jde jen o strategický manévr, který má zlepšit Trumpovu pozici při budoucích vyjednávání s EU a Čínou.

Část analytiků se domnívá, že Trumpova cla mohou být spíše součástí strategie, která má demonstrovat odhodlání jeho administrativy prosazovat zájmy amerického průmyslu. Podle agentury Bloomberg zavedení takto plošných cel není jednoduchý proces a vyžadovalo by složitý legislativní postup. Některé zdroje uvádějí, že cla mohou být zavedena postupně, s cílem zvýšit tlak na vyjednávání.

V této souvislosti doporučujeme poslechnout také aktuální Salon Týdeníku Echo, v němž Ondřej Šmigol rozebírá s experty ekonomické dopady zvolení Donalda Trumpa. O hospodářských dopadech amerických voleb v Salonu Echa debatovali ekonomové Petr Sklenář z J&T Banky, Lukáš Kovanda z Trinity Bank a Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.

Salon: Trump zdraží Čechům hypotéky. Jaké budou důsledky amerických voleb