„Proč by jednali, rozhoduje stejně Babiš.“ Koalice tepe hnutí ANO za konec jednání o důchodech

Vláda s opozicí se vzájemně obviňují ze sabotáže jednání o důchodové reformě. Hnutí ANO začalo argumentovat tím, že si koalice stejně prosadí svou verzi důchodové reformy, což přitom zaznívalo už dávno před prvním jednáním. Vládní strany zase obviňují hnutí z toho, že nic konstruktivního nenavrhuje a žádnou dohodu hledat nechce. Zástupci největší opoziční strany přitom dlouhodobě mluví o tom, že v případě vítězství v příštích volbách podrobí vládní změny kompletní „revizi“.

Prezident Petr Pavel se pokusil před časem vstoupit do jednání o změnách v důchodech. Jeho „moderování“ diskuze mezi vládou a opozicí však od první schůzky nedopadlo příliš pozitivně. Po posledním jednání hnutí ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem popřelo výsledky jednání zmíněné na tiskové konferenci, nyní se hnutí rozhodlo další jednání rovnou zrušit

„Prezident republiky vyjadřuje zklamání z toho, že hnutí ANO nechce pokračovat v jednání o změnách týkajících se důchodů a zrušilo také účast na pondělním jednání na Pražském hradě s tím, že jednání považuje za bezpředmětné. Prezident vnímá téma jako celospolečensky velmi důležité a dlouhodobé, a proto se snažil vytvořit prostor pro věcnou politickou diskusi mezi vládou a opozicí, která by mohla vést k nalezení kompromisů nebo řešení, která budou pro občany země prospěšná,“ uvedl Pražský hrad na svém webu.

Hnutí ANO podle svých slov od jednání ustoupilo, protože koalice opakovaně zmiňuje, že důchodovou reformu případně prosadí i přes nesouhlas opozice. První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček uvedl, že s prezidentem může hnutí jednat i v budoucnu. Odmítá ale podle jeho slov dělat za těchto okolností vládě stafáž. Podle ANO je správnou cestou penzijní reformy hledání nových zdrojů, omezení šedé ekonomiky, důsledný výběr daní, snižování výdajů státu, podpora hospodářského růstu a porodnosti. Jako nový zdroj politici ANO prosazují investiční pilíř s garancí státu.

„Proč hnutí ANO zrušilo další jednání o důchodové reformě? Protože se zkrátka na ničem dohodnout nechce. Nemají žádný plán, nejsou schopní přijít s alternativními návrhy, umějí jenom bořit, strašit lidi a hájit zájmy svého šéfa. My jsme předložili dobrý návrh důchodové reformy pro všechny, kteří už v penzi jsou, nebo se na ni teprve chystají,“ kritizoval opozici premiér Petr Fiala (ODS).

„Pravda o zrušení jednání o důchodech ze strany ANO je mnohem jednodušší. Prostě se na minulém jednání na Hradě ukázalo, že Alena Schillerová s Karlem Havlíčkem v ANO nerozhodují vůbec o ničem, což jim dal Andrej Babiš po návratu z dovolené dost jasně sežrat. Žádné své řešení důchodů, které prý nechtějí prozradit, ANO samozřejmě nemá, tedy když nepočítám absolutní populistický nápad Andreje Babiše, že naopak bude věk odchodu do důchodu snižovat. Pokud mají lidé, kteří půjdou do penze za 15-20 let, mít vyhlídku na důstojný důchod, musíme reformu nakonec přijmout i bez ohledu na tenhle destruktivní postoj současné opozice,“ kritizoval hnutí ANO ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Narážel tím na situaci po prvním jednání, kdy šéf hnutí ANO Andrej Babiš razantně odmítl jakékoliv navyšování věku odchodu do důchodu.

Z údajů ministerstva financí vyplývá, že systém důchodového pojištění skončil za první dva letošní měsíce ve schodku přes 15,8 miliardy korun. Dvouměsíční deficit je meziročně zhruba o půl miliardy vyšší. Loni systém skončil v dosud největším propadu 72,8 miliardy korun. Výdaje na penze vzrostly minulý rok proti předloňsku o 17 procent, tedy o 97,2 miliardy korun. Příjmy se zvedly o osm procent.

Ekonomové a část politiků poukazují na to, že systém je v nynější podobě neudržitelný a schodek by v polovině století mohl dosahovat pěti procent HDP. V dnešních hodnotách je to asi 350 miliard korun. Vláda navrhuje zadlužování přibrzdit prodlužováním důchodového věku nad 65 let či snížením výpočtu nových penzí. Opozice je proti. Podle OECD se výdaje ročně pohybují kolem osmi procent HDP, Česko je tak na průměru vyspělých států. Kolem 15 procent posílají do penzí Itálie, Řecko či Francie, asi 13 procent Rakousko, přes deset procent Německo. Podobně jako ČR je na tom Dánsko či Maďarsko.