Zemřela veteránka Naděžďa Brůhová, která bojovala na Dukle

Dnes ráno zemřela válečná veteránka Naděžda Brůhová, bývalá spojařka 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu. Bylo jí 97 let. Na svém webu to oznámila Československá obec legionářská. Volyňská Češka se poprvé do bojů dostala v karpatsko-dukelské operaci v září 1944. Na konci války už po kapitulaci Německa jen těsně unikla smrti, když shodou okolností nejela v nákladním voze, jehož téměř celou posádku postříleli Němci. Brůhová dostala řadu československých a sovětských vyznamenání, po válce zůstala v Československu a pracovala v zemědělství. Před deseti lety ji povýšili do hodnosti majora ve výslužbě.

Brůhová se narodila jako Naděžda Veselá 13. září 1925 v Moskovštině na Volyni, která tehdy byla součástí Polska. Po obsazení Polska nacistickou třetí říší a Sovětským svazem se vyhnula pracovnímu nasazení v Německu a skrývala se. Když v roce 1944 na Volyň vstoupila sovětská Rudá armáda a začal nábor krajanů do československé zahraniční armády, Veselá byla odvedena. Následoval vojenský výcvik na telefonistku.

V bojích bylo jejím úkolem navazovat a udržovat spojení mezi pozorovatelnou a dělostřelci, v případě přerušení spojení musela nalézt poškozené místo a opravit ho. V Karpatsko-dukelské operaci se účastnila bojů u Machnówky, později se zapojila do dělostřelecké přípravy před bitvou u polského města Jaslo. Na československém území byla mimo jiné v bojích o Liptovský Mikuláš, konec války ji zastihl v Kroměříži.

Bojové zásluhy Naděždy Veselé byly oceněny povýšením do hodnosti desátníka a udělením řady československých a sovětských vyznamenání a medailí. Dostala mimo jiné Československou medaili Za chrabrost, zlatou hvězdu Československého vojenského řádu "Za svobodu", Řád rudé hvězdy či Medaili za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-1945, uvedla obec legionářská. Na jaře 2017 Brůhová obdržela Záslužný kříž náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky III. stupně a o rok později Medaili prezidenta Slovenské republiky.

Armádu opustila v lednu 1946, dostala hospodářství po odsunutých Němcích v severočeských Staňkovicích. Provdala se za místního muže, po vzniku zemědělského družstva ve Staňkovicích se v něm starala o skot, později pracovala jako školnice v místní základní škole. Československá obec legionářská vydala před třemi lety publikaci shrnující osudy Brůhové pod názvem Z volyňské Moskovštiny do severočeských Staňkovic.