Statisíce lidí stále ignorují hrozbu nepoužívání datové schránky. Úřady proti nim přitvrdí

V minulém roce se z datových schránek stala skutečně masová záležitost, ministerstvo vnitra jich přes dva miliony zřídilo podnikatelům ze zákona. Další mají následovat ještě letos. Stále se však nepodařilo vyřešit odpor či nezájem nemalé části uživatelů. Jde o téměř půl milionu lidí, kteří se do svých datových schránek ještě nepřihlásili a aktivně je nevyužívají. Jenže to může být i zásadní problém: schránky jsou i tak aktivní a platí v nich fikce doručení. Ukládají pak uživatelům i další povinnosti a úřady už od letošního roku nemíní některé prohřešky tolerovat.

Od loňského roku mají povinně zřízenou datovou schránku kromě státních úřadů a firem také živnostníci, spolky a další právnické osoby. Ze zhruba dvou milionů povinně aktivovaných datových schránek se ale dosud do 450 000 nikdo nepřihlásil, vyplývá z lednových údajů České pošty, která systém datových schránek spravuje.

Zřízení datové schránky znamená zejména povinnost komunikovat online pro úřady a státní instituce, uživatelé mohou i nadále volit mezi tím, zda ke komunikaci využijí datovou schránku či zůstanou u tradičních způsobů „na papíře“. Zvláštní výjimku však tvoří podávání daňového přiznání.

Problém je především v tom, že nepřihlášení do datové schránky neznamená, že zůstane neaktivní. Pokud si totiž podnikatel například nevyzvedl přihlašovací údaje a do datové schránky se vůbec nepřihlásil, čímž se standardně aktivuje, na řadu přichází tzv. fikce zpřístupnění datové schránky. Schránka se tak automaticky aktivuje už po 15 dnech od doručení přístupových údajů.

Od té chvíle pak platí i tzv. fikce doručení, tedy pokud dostane podnikatel do schránky důležité dokumenty, nemůže si je nevyzvednout – pokud se nepřihlásí, považují se dokumenty za doručené po deseti dnech. Od té doby pak běží například zákonné lhůty pro odpověď, ale také nastává lhůta 90 dnů, kdy v základním nastavení dojde ke smazání zpráv z úložiště.

Jak varovali dříve někteří odborníci, ignorování datové schránky může vést i kvůli poměrně banální záležitosti k mnohem horšímu problému. Třeba, když kvůli ignorované pokutě za vysokou rychlost spadne „provinilec“ do správního řízení, které může skončit většími pokutami či dojít v hraničním případě bez pozornosti až k exekuci.

„Od ledna loňského roku Ministerstvo vnitra zřídilo na základě zákona datové schránky všem fyzickým podnikajícím osobám a většina z nich schránky již aktivně využívá. Bohužel se do téměř 450 000 schránek stále nikdo nepřihlásil. Apeluji na vlastníky těchto datových schránek, aby se do svých schránek přihlásili a zkontrolovali si jejich obsah, jelikož jim do nich mohou přijít zprávy týkající se jejich podnikání, ať už výzvy, pokuty, faktury či jiné písemnosti. S blížícím se termínem podání daňového přiznání také chceme upozornit, že vlastníci datových schránek mají povinnost podat ho elektronicky,“ varoval s novým rokem ředitel DIA Martin Mesršmíd.

Povinnost odevzdávat daňové přiznání elektronicky platila už loni. Finanční správa ale s ohledem na velké množství lidí, kterých se povinnost kvůli zřízené datové schránce nově týkala, neukládala sankce za podání přiznání v papírové podobě. Letos ale za podání přiznání v chybné podobě bude ukládat pokutu 1000 korun.

Rozčarování u některých „nových“ uživatelů pak vyvolávalo například i to, že jim stát zřídil druhou datovou schránku, ačkoliv už jednu využívají například jako fyzická osoba. Rozdělení schránek na „podnikatelské“ či právě „osobní“ má však svůj důvod, tedy jasné rozdělení agendy, která se týká podnikání či naopak uživatele jako soukromé osoby. To se může hodit v případě, kdy podnikatel například umožní přístup do podnikatelské datové schránky další osobě, typicky účetní. Uživatelé mohou najít na webu datové schránky návody či infolinku, která slouží k pomoci s tím, jak s datovou schránou pracovat. Ověřit si tam také lze, zda byla konkrétnímu podnikateli či subjektu datová schránka ze zákona zřízena.