O čem „umělci za příměří“ mlčí

KOMENTÁŘ

O čem „umělci za příměří“ mlčí
Odznáčkům s vyobrazením zkrvavených rukou přikládají aktivisté nesprávný význam. Geneze tohoto symbolu stoji za zmínku. Foto: Artists for Ceasefire
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Čeští umělci napodobili své americké kolegy a na předávání hudebních cen Anděl rozbalili transparent „Artist for Ceasefire“, čímž vyzvali k příměří v Gaze. Souběžně zveřejnili petici, ve které vyzývají prezidenta, českou vládu a veřejnost ke změně politiky vůči Izraeli. Zdůvodnění petice je plné manipulací a polopravd. Vezměme si třeba věty: „Od 7. října bylo na Gazu svrženo více než 65 000 tun výbušnin – to je více než dvojnásobek účinnosti obou atomových bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki. Jedná se o nejsmrtelnější ‚vojenskou kampaň‘ v moderní historii.“

Zaprvé text mlčí o důvodech, proč od 7. října Izrael bombarduje Gazu. Nikde není zmíněný brutální masakr spáchaný Hamásem, při kterém zahynulo asi 1200 lidí. Působí to tak dojmem, že 7. října se izraelská armáda prostě rozhodla bezdůvodně srovnat Gazu ze zemí, jen tak z plezíru. Autoři tvrdí, že na Gazu bylo svrženo 65 tisíc tun výbušnin. Vzhledem k tomu, jak pracují s čísly ve zbytku článku, vůbec by nebylo divné, kdyby se i v tomto mýlili, ale řekněme, že mají pravdu. Těchto 65 tisíc tun je prý dvojnásobek účinnosti atomových bomb svržených na Japonsko. Ale toto tvrzení nedává smysl.

 

Čistá váha o účinnosti výbušniny nic neříká. Ta se vyjadřuje jako ekvivalent tun TNT. Možná to autoři měli na mysli. Ale v tom případě jim počty nevychází. Bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki měly dohromady sílu zhruba 40 tisíc tun TNT, 65 tisíc není více než dvojnásobek 40 tisíc. A co se týče čisté váhy, tak dohromady vážily 9070 kilogramů, takže to také nevychází.

Nakonec je tu tvrzení, že se jedná o nejsmrtelnější vojenskou kampaň v moderní historii. To je zjevná blbost. Nejčastěji uváděné číslo mrtvých v Gaze je přes 30 tisíc. To číslo je samo o sobě značně problematické, jelikož jediným zdrojem jsou instituce napojené na Hamás. Ještě se k němu vrátíme. Ale i kdyby toto číslo bylo pravdivé, zjevně se nejedná o „nejsmrtelnější“ vojenskou kampaň.

Američané během jedné noci při bombardování Tokia zabili snad až 100 tisíc lidí. Ve zmiňované Hirošimě na následky jaderného bombardování zemřelo mezi 90 a 140 tisíci lidmi, v Nagasaki 60 až 80 tisíc. Nacistické bombardování Londýna zabilo 40 až 43 tisíc lidí. Americké bombardování Severního Vietnamu v letech 1965 až 1968 zabilo až 182 tisíc civilistů. Každá smrt je strašlivá, ale k nejsmrtelnějším bombardováním historie se operace v Gaze ani nepřibližuje.

Autoři citují řadu statistik ohledně zkázy v Gaze. Celkové číslo mrtvých je prý 36 330, prý 70 % mrtvých jsou ženy a děti. Čísla zaujmou svou přesností. Výše zmiňované příklady historických bombardování jsou vše jen hrubé odhady. Stejně tak oběti války na Ukrajině se odhadují jen velmi těžko, dodnes se vedou spory ohledně přesného počtu zavražděných v Buči či civilistů zemřelých v Mariupolu. Izraelcům trvalo spočítat veškeré oběti řádění Hamásu přes týden, nakonec jejich počet byl asi o 200 nižší, než uváděly některé odhady. A nyní máme věřit, že gazanské ministerstvo zdravotnictví, instituce pod kontrolou Hamásu, dokáže přesně na jednotky uvádět počet mrtvých v prostředí intenzivních bojů? To se nezdá příliš pravděpodobné.

Statistická analýza amerického profesora Abrahama Wynera vrhá další stín podezření na čísla vycházející z Gazy. Jeho hlavní tvrzení se opírá o korelace zabitých, hlavně žen a dětí. Lze očekávat, že vzhledem k tomu, že ženy a děti se často ukrývají na stejném místě, vysoké počty mrtvých žen by doprovázely vysoké počty mrtvých dětí. Ale Wyner nenalezl žádnou významnou korelaci mezi počty uváděnými Hamásem. To nasvědčuje, že tato čísla jsou vymyšlená.

Nakonec uváděná čísla vůbec nerozlišují mezi civilisty a bojovníky islamistických organizací. Přitom Izrael odhaduje, že zabil 13 tisíc bojovníků Hamásu. Znovu zopakujme, že každá nevinná smrt je tragédie. Ale jak jsme již v Echu několikrát psali, boj v husté zástavbě, kde se pohybují civilisté, je obzvláště složitý. Nicméně srovnání s podobnými bitvami o Mosul a Rakku, které vedla mezinárodní koalice proti Islámskému státu, nenasvědčuje, že by Izrael postupoval brutálněji nebo bezohledněji, než je obvyklé.

Ještě dvě poznámky. Příměří existovalo před 7. říjnem. Porušil ho Hamás svým strašlivým masakrem. Příměří může rychle znovu nastolit, pokud vydá rukojmí a vzdá se. Žádný národ na světě by na své hranici netoleroval existenci teroristické organizace, která má na svědomí 1200 životů. Místo toho se její bojovníci ukrývají za živými štíty.

Zadruhé čeští umělci měli na sobě odznáčky s vyobrazením zkrvavených rukou. Stejné měli někteří herci při předávání Oscarů. Stylizovaný obrázek je možné spatřit i na stránkách petice. Je to symbol těch, kdo žádají příměří v Gaze. Stojí za zmínku geneze tohoto symbolu. Dne 12. října 2000 dva izraelští rezervisté omylem zabloudili do města Ramalláh, které je pod palestinskou správou. Palestinská policie je vzala do vazby. Stanici ale obklíčil dav, vnikl dovnitř a nebohé rezervisty zlynčoval. Svět obletěla fotografie jednoho z vrahů, jak se nadšeně vyklání z okna stanice a ukazuje své zkrvavené ruce. Jsou to právě krví zbrocené ruce tohoto individua, na které odkazuje odznáček propalestinských aktivistů.

Vlastně jako symbol podpory beztrestného vraždění Židů je to celkem trefné.

 

×

Podobné články