Český letecký výrobce plánuje vyrábět bojové drony. Mají být rychlé a inteligentní

„Určitě to nemůžeme ignorovat,“ odpovídá prezident Aera Vodochody Viktor Sotona na otázku, zda by chtěl nejstarší český letecký výrobce v budoucnu vyrábět i bezpilotní letouny, jejichž význam se v moderních konfliktech ukazuje jako klíčový. „Máme tu projekty, které jsou léta rozpracované a plánujeme se k nim vrátit. Ty projekty v Aeru existují a je nejvyšší čas je oprášit,“ dodává Sotona, který poskytl deníku Echo24 obsáhlý rozhovor. Nový dron by podle něj měl být spíš bojový než pozorovací a měl by disponovat vlastní inteligencí a díky proudovému motoru by se měl umět rychle dostat do týlu nepřítele.

Drony mají oproti pilotovaným letadlům řadu výhod. Bývají ovládané z bezpečné vzdálenosti, mohou se pouštět do riskantních operací, jsou menší a obtížněji zjistitelné a náklady na jejich výrobu jsou většinou nižší než u pilotovaných letounů. Od počátku se osvědčily jako nástroj moderního boje také v probíhající válce na Ukrajině, a to na obou stranách konfliktu.

Hlavním artiklem Aera Vodochody jsou už více než sto let pilotované letouny. Nejdřív cvičné a pozorovací, ale později také bitevní. Aero má na svém kontě dokonce světově nejrozšířenější proudový výcvikový letoun L-39 Albatros. Těch se od 70. do 90. let vyrobilo asi 3 tisíce kusů a dodnes se používá k výcviku pilotů stíhaček. Oblíbený je také mezi americkými miliardáři, před lety si pilotování vlastního Albatrosu pochvaloval například zakladatel Space X Elon Musk.

Výrobce letadel nyní poprvé připouští, že by se v budoucnu mohl vydat i cestou výroby dronů, respektive bezpilotních letounů k vojenskému využití. Potvrdil to prezident a výkonný ředitel společnost Viktor Sotona v odpovědi na otázku, zda ve Vodochodech uvažují o tom, že by v budoucnu mohli vyrábět kromě pilotovaných letadel i drony.

„Určitě to nemůžeme ignorovat. V budoucnu to bude zřejmě tak, že do riskantních operací v nízkých letových hladinách nebo hluboko v týlu nepřítele budou vysílány drony v kombinaci s pilotovanými letouny, které se budou držet v bezpečné vzdálenosti,“ říká Sotona v rozhovoru pro Echo.

„Dnešní drony jsou charakteristické tím, že jsou spíš pomalejší a využívají velice efektivních vrtulových pohonů, které jim umožní setrvat dlouho v akci.“ To je třeba příklad známého tureckého dronu Bayraktar TB2, který se na Ukrajině mimo jiné proslavil jako ničitel ruských systémů protivzdušné obrany. Aero se chce ale vydat jinou cestou.

„My se naopak musíme zabývat tím, že budeme vyrábět proudové drony, které poletí rychle. Máme tu projekty, které jsou léta rozpracované a plánujeme se k nim vrátit. Ty projekty v Aeru existují a je nejvyšší čas je oprášit,“ dodal Sotona, který chce, aby Aero mělo do budoucna více platforem.

„V šuplících máme schovaných spoustu nápadů, některé ještě od pana inženýra Vlčka (Jan Vlček byl legendárním konstruktérem cvičného letounu L-39 Albatros – pozn. red.). Nový dron by měl být spíš bojový než pozorovací a měl by mít vlastní inteligenci, umět se rychle dostat do týlu nepřítele a provést tam bojovou činnost a případně se vrátit zpět,“ uvedl Sotona.

Na vývoj rychlých autonomních dronů s proudovými motory, jaké mají stíhačky, se začínají zaměřovat i Spojené státy, které letos uskutečnily první let ostře sledovaného projektu bojového dronu Valkyrie, který pilotovala umělá inteligence. Podobný bezpilotní proudový letoun představila také turecká firma Baykar, která počátkem roku začala s testováním modelu Bayraktar Kizilelma, který umí sám přistát i vzlétnout.