Státní nákup zadlužených plynovodů, které chtěl Křetínský: daňovým poplatníkům se moc nevyplatil

Loni zestátněným zadluženým plynovodům Net4Gas se masivně propadly tržby a skončily ve skoro dvoumiliardové ztrátě. Vláda obchod hájila tím, že občané dnes volají po zajištění energetické bezpečnosti. Deset miliard stát loni utratil také za nákup plynových zásobníků, do toho státní Čepro nakoupilo síť benzinek Robin Oil. V případě benzinek se obtížně vysvětluje, proč jsou kritickou infrastrukturou. U plynovodů a zásobníků je zase otázkou, proč je stát chtěl vlastnit, vzhledem k tomu, že už ke kritické infrastruktuře patří a jsou tak jako tak regulovány. Ministr průmyslu Jozef Síkela stále tvrdí, že nákup zadlužených plynovodů je z budoucího pohledu vysoce strategickou investicí. Zatím za ně daňoví poplatníci zaplatili osm miliard a není jasné, jak dlouho ještě budou generovat miliardové ztráty.

Net4Gas provozuje 4000 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic. Firmu loni v závěru roku koupil státní ČEPS s tím, že za zadluženou společnost má zaplatit „maximálně“ pět miliard korun, konečná sum ale bude záviset na hospodaření podniku a „splnění nastavených ekonomických parametrů“.

O Net4Gas měl zájem i Daniel Křetínský, respektive jeho holding EPH, kterého ale stát údajně přeplatil. V Křetínským vlastněných denících probíhala tehdy silná kritika státního byznysu, kdy byla transakce označována za nevýhodnou pro stát a zbytečnou. Síkela zase o Křetínském mluvil jako o „zhrzeném miliardáři“.

Podle zveřejněné výroční zprávy Net4Gas loni prodělal 1,7 miliardy korun. Předloni přitom společnost ještě byla v zisku přes 6,2 miliardy. Výrazně v loňském roce klesly i tržby podniku, meziročně o více než 76 procent na tři miliardy korun.

Gazprom utnul plyn a nezaplatil

Důvodem toho, proč Net4Gas vykázal tak špatné výsledky, je fakt, že dodávky plynu z Ruska přes Německo do střední Evropy vypadly, a ruský Gazprom přestal na přelomu roků 2022 a 2023 platit za nasmlouvané kapacity na přepravu plynu. To znamenalo, že tržby Net4Gas letěly dolů. Celková přeprava zemního plynu podle dat společnosti dosáhla v roce 2023 přibližně deseti miliard metrů krychlových. Oproti roku 2022 se tak celková přeprava snížila o 20,8 miliardy metrů krychlových plynu.

V prvním pololetí loňského roku měla Net4Gas tržby ve výši jen 1,6 miliardy a hotovost v hodnotě necelých sedm miliard korun. K tomu ale především měla dluhy ve výší 33 miliard. Z toho 18,5 miliardy jsou vydané dluhopisy, zbytek úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. A platí, že koupí plynovodů získal ČEPS sto procent akcií Net4Gas, včetně závazků a pohledávek. Kromě zaplacení kupní ceny pět miliard musel navíc ČEPS zaplatit i necelé tři miliardy korun navíc, což byly peníze, které měli loni do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu. Tu pak ale Net4Gas nevyplatil.

Od roku 2018 byly dluhopisy Net4Gas obchodované na pražské burzy a jejich vlastníky jsou podle všeho tuzemské banky a penzijní fondy. Stát nakonec dluhy společnosti neodepsal. Kdyby se tak stalo, znamenalo by to, že na tom ztratí i čeští bankovní střadatelé a ti, kdo vložili prostředky do penzijních fondů.

Síkela tehdy tvrdil, že stát nakoupil Net4Gas v nejlepší možné situaci, a transakci hájí i teď. „Finanční situaci firmy Net4Gas jsme otevřeně uváděli již v době nákupu a očekávaná ztráta za rok 2023 byla součástí všech znaleckých posudků, které jsme si nechali udělat pro rozhodování o investici. Připomínám, že šlo o renomované mezinárodní subjekty – londýnská Citi a společnost EY. Znalci jasně prokázali, že hodnota firmy je o několik miliard vyšší, než cena, za kterou jsme ji kupovali. Hlavním důvodem finanční ztráty je nedodržení smluvních závazků ze strany jejího klienta z Ruska. Tyto pohledávky společnost aktivně vymáhá prostřednictvím mezinárodní arbitráže. Společnost Net4Gas disponuje peněžními prostředky blížícími se 9 miliardám korun. Plní své závazky a letos v lednu ratingová společnost Fitch Ratings zvýšila její hodnocení,“ reagoval Síkela na kritiku nejen z od opozičního hnutí ANO.

Vláda čeká, že nákup Net4Gas je z dlouhodobého hlediska strategická investice kvůli tomu, že objem plynu, který přes Česko poteče, se zase navýší, protože se z plynu bude vyrábět více elektřiny a tepla. Plynové zdroje ale zatím jako ty záložní namísto uhelných elektráren neslouží a plynových elektráren je málo, protože energetické podniky do nich v současnosti příliš neinvestují. Proto jsou předpoklady vlády v tuto chvíli dost nejisté. Zatím tedy zbylo jen odhodlání české vlády vymáhat v arbitráži s Gazpromem nezaplacených 70 miliard korun.

Loni v září stát koupil za téměř devět miliard také firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Poté také státní podnik Čepro koupil od podnikatele Jiřího Zoubka síť čerpacích stanic Robin Oil, od níž získal 75 benzinových pump.

Cena transakce měla dosahovat 4,5 miliardy korun. Fixní část ceny, kterou společnost Čepro za firmu zaplatila, byla 2,4 miliardy korun, další tvořily peníze a provozní kapitál firmy. Návratnost Čepro očekává stát za zhruba 8,5 roku. Stát kvůli akvizici odpustil Čepru vyplacení dividendy ze zisku za rok 2022, který činil 1,6 miliardy korun. Nákup Robin Oil tehdy kritizoval například někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Stát si podle něho pořídil majetek, který nepotřebuje, a vzdal se dividendy, kterou potřebuje. Zdůraznil navíc, že pumpy nejsou kritická infrastruktura.