Nejhorší rok v dějinách: vědci objasnili děsivou katastrofu roku 536

Není žádná nadsázka, řekneme-li, že uplynulý rok patřil k těm horším. Regulérní válka v Evropě, inflace, hrozící recese, energetická krize. Výbušná kombinace, kvůli které řada lidí ráda dala roku 2022 vale. Ani ty předchozí roky, poznamenané pandemií covidu, nepatřily mezi ty nejšťastnější. Nikdy ale není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Například všichni můžeme být rádi, že nežijeme v roce 536, který je podle historiků horkým kandidátem na nejhorší rok dějin.

Že se v roce 536 odehrálo cosi podivného, historici tušili už dlouho. Evropu zahalila podivná mlha, jakási kouřová clona, která zastřela slunce. Víme to díky tehdejším kronikářům, kteří podivné počasí popisují. „A právě v tomto roce došlo k nejstrašnější předzvěsti. Slunce totiž po celý tento rok vydávalo své světlo bez jasu, jako měsíc, a zdálo se, že je velmi podobné slunci v zatmění, neboť paprsky, které vrhalo, nebyly jasné ani takové, jaké obvykle vrhá. A od doby, kdy se to stalo, nebyli lidé ušetřeni ani válek, ani moru, ani žádné jiné věci vedoucí ke smrti,“ napsal byzantský učenec Prokopios z Kaisareie.

Cassiodorus, římský filozof a státník působící na dvoře ostrogótského krále Theodoricha, Prokopiova slova potvrzuje. „Zdá se, že slunce, první z hvězd, ztratilo své obvyklé světlo a má namodralou barvu.“ Tím ale podivné události nekončí. „Také měsíc, i když je jeho sféra plná, je bez své přirozené krásy. Podivný byl dosavadní průběh roku. Měli jsme zimu bez bouřek, jaro bez mírnosti a léto bez tepla.“ Cassiodorus dále popisuje upadající úrodu. „Zdá se, že se všechna roční období míchají dohromady a plody, které se obvykle tvořily za mírných dešťů, nelze z vyprahlé země očekávat.“

V roce 2018 tým vedený harvardským historikem antiky Michaelem McCormickem ohlásil vyřešení záhady, co se vlastně v šestém století stalo. Na základě průzkumu ledovců po celém světě (led totiž v sobě zachytává nečistotu z atmosféry, kterou lze studovat) usoudili, že ke konci roku 535 či na začátku roku 536 došlo k obří sopečné erupci. Vědci stále diskutují, zda k ní došlo na Islandu, nebo v Severní Americe, každopádně převažující větry oblaka dýmu a popela zanesly nad Evropu a Asii. Ty následně zastínily slunce až na 18 měsíců. Hypotézu potvrzuje také výbuch sopky Tambora v roce 1815. Jde o nejsilnější sopečnou erupci v zaznamenané historii. Rok 1816 je díky ní znám jako „rok bez léta“ a popisy slunce a oblohy se víceméně shodují s těmi z roku 536.

Erupce v roce 536 měla katastrofální následky. Teplota klesla o 1,5 až 2,5 stupně Celsia. Výzkum stromů potvrzuje pomalý a zakrnělý růst v tomto období. Kroniky a archeologie dosvědčují hladomor ve velkých částech Evropy a Asie. Například v dnešním Norsku tehdejší společnost zkolabovala.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.