„Stát byl připraven na brutální praktiky. Našel jsem materiály z léta 1989“

Historik Ladislav Kudrna pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů skoro od jeho vzniku. Poslední dva roky je jeho ředitelem a snaží se napravit pověst vědeckého pracoviště, jež o sobě dávalo vědět především veřejnými sváry svých zaměstnanců o ideově vhodný výklad tuzemských normalizačních dějin. V rozhovoru ale nezůstáváme jen u toho.

Už jsou pryč doby, kdy ÚSTR plnil stránky novin rozhádaností svých badatelů?

Spíš bych to definoval tak, že existují skupiny historiků a historiček, které prosazují jiný náhled na minulost. A to pnutí, jak říkáte, panovalo nejspíš po mém nástupu do funkce ředitele před dvěma lety. Ale to tak je vždycky, když nastoupí nový šéf a tvoří se jeho tým. Většina těch, kteří tu nebyli spokojeni, odešla sama. Tím se situace hodně stabilizovala.

Pomohlo tomu také zřízení Muzea paměti 20. století? Protože někteří badatelé odešli tam.

Vznik toho muzea byl před lety dán tím, že ÚSTR spíš než aby byl pracoviště, kde se zkoumají totalitní režimy, stal se detašovaným pracovištěm Filozofické fakulty UK Michala Pullmanna. V ÚSTR se tehdy kladl důraz na revizionismus a na levicové pojetí dějin. Takže Muzeum paměti 20. století s trochou nadsázky vzniklo jako útočiště pro lidi, kteří tady nevydrželi pod předchozím vedením a kteří vytvořili vlastně takový „malý ÚSTR“.

Spojení „levicové pojetí dějin“ jsme si navykli říkat právě v souvislosti s historiky, jako je zmíněný Michal Pullmann, někdejší děkan FF UK. Ale je to opravdu adekvátní výraz? Existuje snad pravicové pojetí dějin?

Jak o sobě říkám s notnou dávkou nadsázky, jsem praporečník, který vytáhl prapor do boje proti revizionismu. Hodně jsem o tom publikoval, psal, měl jsem s těmi lidmi osobní střety tady u nás v ústavu, ostatně důkazem je moje poslední kniha nazvaná Kniha barvy krve, kterou jsem napsal spolu s Františkem Stárkem Čuňasem a která zkoumá násilí komunistického režimu vůči undergroundu. Ale samozřejmě každá nálepka je zjednodušující: my říkáme, že oni jsou revizionisté, oni o nás, že jsme primitivní antikomunisti a že dějiny vidíme černobíle atd. Musím se vždycky ptát, v čem co vidím černobíle?

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.