Takoví, jako je Bek, brání dalším úsporám, tvrdí Spolu. Řídím se vládními sliby, říká ministr

Vláda chce více šetřit, ale kvůli požadavkům některých ministrů v čele s šéfem resortu školství Mikulášem Bekem (STAN) to nejde. Alespoň to tvrdí představitelé stran sdružených v koalici Spolu. Bek žádá na příští rok navýšení rozpočtu svého ministerstva o desítky miliard korun. Pro Echo24 reagoval na kritiku s tím, že chce dostat výdaje na školství na průměr OECD, k čemuž se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvádí, že by byl rád, kdyby se vládě Petra Fialy (ODS) dařilo tlačit schodek státního rozpočtu pod 200 miliard korun. K tomu ale podle svých slov nemá kabinet politickou shodu. Představitelé koalice Spolu (tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09) někdy obecně, ale někdy také velmi konkrétně, uvádí, proč vláda shodu nemá.

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) potvrdil slova ministra Stanjury a poukázal na problém v odlišném vnímání konsolidace uvnitř vlády. „Za ODS bychom rádi rychlejší snižování deficitu zejména snižováním vládních výdajů. Vládní koalice je však složená z pěti stran, kdy každá strana a každý její ministr má své vlastní priority. Příkladem budiž ministr školství Mikuláš Bek a jeho neustále požadavky na navyšování rozpočtu školství. Ani opozice fakticky netlačí na snižování vládních výdajů, jejich návrhy by naopak vedly k jejich zvýšení a tedy navyšování deficitu,“ řekl pro Echo24 Munzar.

ANALÝZA: Fiala se koupe na Elbě, Bartoš v digitalizaci a paní Danuše čeká a čeká

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 uvedla, že avizovaný návrh rozpočtu na rok 2025 s deficitem 235 miliard vnímá jako neambiciózní. „Za TOP 09 prosazujeme konsolidaci tempem 1 % HDP ročně. Což by znamenalo stlačit deficit hlouběji pod úroveň 200 miliard. Zůstáváme v této snaze ale osamoceni, někteří vládní kolegové naopak přichází s požadavky na další a další zvýšení schodku,“ uvedla Pekarová Adamová.

Pekarová Adamová konkrétně pro Echo24 uvedla, že nemá pochopení pro Bekovy požadavky na navýšení rozpočtu pro školství. „Ministr Bek nyní přichází s požadavkem navýšení rozpočtu školství celkově o desítky miliard, ale už souběžně neříká, kde na to vezmeme, aniž bychom se ještě více zadlužili. Tento populistický přístup tu byl za minulé vlády a my se mu v TOPce chceme obloukem vyhnout,“ uvedla Pekarová Adamová.

Podobně hovoří také předseda školského výboru a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Trvám na tom, že schodek státního rozpočtu musí být nižší než letos, postupný tah směrem k vyrovnanému rozpočtu je zodpovědný pro budoucnost. Slíbili jsme konsolidaci veřejných financí. Zároveň vláda ale označila vzdělávání za jednu ze svých priorit a zákonný slib 130 % průměrné mzdy pro učitele platí. Je odpovědností ministra Beka, aby peníze vyjednal a zároveň ale optimalizoval výdaje ve svém resortu, například dokončením parametrizace asistentů pedagogů,“ uvedl Havel.

Nepřehlédněte: Bezmoc a šok, kritizuje Forejt úřady. „Doufám, že mě příště neshledají mrtvým“

Smířlivěji hovoří lidovci, byť i ti by chtěli snižovat rychlejším tempem. To řekl i ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda. „Předpokládal jsem, v souladu s předchozími slovy ministra Stanjury, že schodek meziročně poklesne o 1 procento HDP. Na druhou stranu však slyším požadavky některých koaličních ministrů na navýšení objemu peněz pro jejich kapitoly, proto je a bude cíl ministra Stanjury co nejvíce splnit požadavky všech, náročný,“ uvedl pro Echo24 Kohajda.

Nicméně člen školského výboru Šimon Heller (KDU-ČSL) redakci sdělil, že vláda je vázána zákonem, že učitelé mají mít 130 % průměrné mzdy. „A je úkolem ministra školství, aby finanční prostředky vyjednal,“ dodal Heller.

Proč tedy podepsali programové prohlášení? ptá se Bek

Sám Bek pro Echo24 řekl, že se pouze řídí vládními závazky. „Jako ministr jsem vázán programovým prohlášením vlády, které i v aktualizované podobě vztahuje výdaje na školství vůči průměru výdajů zemí OECD. Pokud kritizují někteří kolegové ze Spolu vládní programové prohlášení, nevím, proč je podepsali a schválili,“ řekl pro Echo24 Bek, kterému ministerstvo financí nicméně podle posledních informací zdaleka nevyhoví.

Už dříve se vyjádřil ve smyslu, že v minulých letech vláda musela řešit krize a škrtat výdaje, ale v příštím roce, pokud se nestane žádná nepředpokládaná „mezinárodně-politická katastrofa“, by měl kabinet dát najevo, že koaliční závazky platí. Podle toho se bude odvíjet Bekův postoj k rozpočtu jako celku, chvíli se dokonce spekulovalo o jeho rezignaci, pokud k navýšení nedojde. „Já nevyhrožují žádnou rezignací, jenom musím říct, že po zkušenostech z minulého roku bych nechtěl hájit rozpočet, se kterým vnitřně nesouhlasím a nepovažuji ho za naplnění závazků, s nimiž jsem do vlády vstupoval,“ řekl koncem května Bek.

Ministr nicméně nachází uvnitř hnutí podporu, například u místopředsedy školského výboru Jana Laciny (STAN). „Jestli vláda na jedné straně deklaruje vzdělávání jako svoji jasnou prioritu, měla by mu, podobně jako obraně, vytvořit odpovídající rozpočtové podmínky. V tomhle ohledu samozřejmě jednoznačně stojím za postojem pana ministra Beka,“ uvedl Lacina.

První místopředseda hnutí Lukáš Vlček již dříve pro Echo24 řekl, že rozpočet českého školství je pro Starosty mimořádně důležité téma. „Nebudu předjímat další vývoj jednání o rozpočtu na příští rok, každopádně výdaje na školství jsou základním předpokladem pro růst ekonomiky či zdravou, vzdělanou a moderní společnost. Připomenu, že Starostové disponují 33 poslanci, tedy nezanedbatelnou politickou silou,“ řekl Vlček.