Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil kancléř. „A musíme mít jasno, jak s válečnými zločinci zacházet.“

Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její dnešní večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu. Prohlášení přitom přichází v době, kdy Spojené státy se s Ruskem snaží vyřešit válečný konflikt na Ukrajině a kdy dává americký prezident Donald Trump najevo nesouhlas se stále vyhrocenějšími postoji evropských vůdců k válce na Ukrajině.

"Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku," řekl křesťanskodemokratický (CDU) kancléř. "A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost," dodal Merz, který ale současně navrhuje, aby se mírová jednání mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským konala ve Švýcarsku.

DPA připomíná, že Merz už ve funkci kancléře Rusko obvinil z "nejtěžších válečných zločinů" a "teroru vůči civilnímu obyvatelstvu". To, že za největšího válečného zločince označil osobně Putina, je ale podle DPA nové.

Ruská armáda zahájila 24. února 2022 na Putinův rozkaz invazi na Ukrajinu. Napadená země se od té doby se západní pomocí agresi brání. Ruská armáda noc co noc na ukrajinská města podniká dronové a raketové údery, při kterých podle úřadů napadené země ničí civilní infrastrukturu i zabíjí civilisty. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Merz v televizním rozhovoru reagoval také na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU) v rozhovoru s deníkem Financial Times o tom, že evropské země pracují na "docela přesných plánech" pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk. Kancléř zdůraznil, že vojenská podpora Ukrajiny je věcí členských států v takzvané koalici ochotných, a nikoli Evropské komise. "To není odpovědnost Evropské komise," podotkl. Stejně se tak již před tím vyjádřil německý ministr obrany Boris Pistorius.

Merz zdůraznil, že žádné konkrétní plány na vojenské nasazení neexistují, "každopádně ne v Německu". O dlouhodobých bezpečnostních zárukách lze podle něj rozhodnout až po uzavření příměří nebo mírové dohody.

Ve čtvrtek se v Paříži uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, která zahrnuje přibližně 30 států aktivně pomáhajících napadené Ukrajině. Někteří účastníci se připojí prostřednictvím videa. Očekává se, že se mimo jiné budou zabývat bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu po uzavření příměří.