Úředně potvrzeno. Jídlo nám zdražili agrobaroni v čele s Babišem

KOMENTÁŘ

Úředně potvrzeno. Jídlo nám zdražili agrobaroni v čele s Babišem
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vedený Petrem Mlsnou pečlivě prozkoumal, kdo o kolik a proč zvedl v éře rekordní inflace ceny potravin. Foto: Shutterstock
3
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vedený Petrem Mlsnou, pečlivě prozkoumal, kdo, o kolik a proč zvedl v éře rekordní inflace ceny potravin. Zaměřil se na základní potraviny, jako je mléko, máslo, vejce, mouka a kuřecí maso. ÚOHS potvrdil to, co si každý mohl najít v pravidelných datech Českého statistického úřadu, která srovnávají vzestup cen u zemědělců, výrobců potravin a obchodníků.

A potvrdil to, o čem jako první a opakovaně psal Týdeník Echo. Nejvíce zdražovali zemědělci, poté potravináři a až na třetím místě obchodníci. Zemědělci a potravináři jsou přitom velmi často spojeni do velkých agropodniků, jimž vévodí Agrofert ze svěřenského fondu vůdce ANO Andreje Babiše. Dá se tedy na základě tvrdých dat říct, že zdražení potravin je babišoinflace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula si spletl místo. Jestli chtěl agitovat za levné potraviny, měl se jít přilepit do Vodňanské drůbeže nebo Olmy, případně do Madety pana Teplého, který na sebe v posledních dnech přitáhl pozornost zděšením z toho, že mu chce Fialova vláda sebrat národní dotace.

 

Antimonopolní úřad zkoumal vývoj cen od roku 2018 do 2022. V obsáhlé zprávě je pečlivě ukazuje na grafech. Začněme u plnotučného trvanlivého mléka. Všechny uváděné ceny jsou bez DPH. Zemědělci prodávali v roce 2020 litr za 9,18 koruny, loni už za 13,08 koruny. To je vzestup o 3,90 koruny. To je zdražení o 42,48 procenta. Průměrná marže zpracovatelů, tedy rozdíl mezi cenou, za kterou nakupují od zemědělců a prodávají obchodníkům, se zvedla z 1,60 na 2,20 koruny. Tedy o 60 haléřů. Průměrná marže obchodníka naopak klesla z 2,81 koruny v roce 2020 na 2,34 koruny. Čísla mluví za vše. Odpověď, kdo nám tady zdražil mléko, které se dál promítá do cen dalších potravin, nepotřebuje další komentář. Poděkování míří do velkých zemědělských skupin.

Promítnutí marží do finální ceny 1l trvanlivého mléka polotučného bez DPH.
Promítnutí marží do finální ceny 1l trvanlivého mléka polotučného bez DPH. Foto: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Pak jsou tady kuřata. Branže, kde podle antimonopolního úřadu firmy z Agrofertu kontrolují až čtvrtinu trhu. V březnu 2020 dodávali chovatelé jedno kilo kuřete za 31,89 koruny. Loni v listopadu už stálo 43,49 koruny. Cena se tedy zvedla o 11,60 koruny, což znamená o 36,37 procenta. Marže zpracovatelů kuřat typu Vodňanská drůbež se zvýšila z 10,61 koruny na 19,11 koruny. Tedy bezmála na dvojnásobek. Marže obchodníka se zvedla z 10,05 koruny na 16,02 koruny. To je krásný, velmi ilustrativní příklad, o kolik rostla marže u potravinářů rychleji než u výrobců.

Závěr je zřejmý. Antimonopolní úřad ale zároveň upozorňuje, že nenašel žádné důkazy, které by ukazovaly, že na trhu s potravinami v České republice nefunguje konkurence. Neobjevil žádné kartelové dohody. U žádného výrobku nemá některá firma tak dominantní postavení, že by to bránilo konkurenci. Přímo navíc zdůrazňuje, že u některého zboží panuje konkurence nadnárodní. Jeden ze zemědělských svazů si v tiskové zprávě přímo posteskl, že „nejsme potravinově soběstační“. Štěstí, že nejsme. Jinak bychom platili ještě výrazně vyšší ceny. Mezinárodní konkurence to pokušení svézt se na inflaci aspoň trochu krotí.

Za drahé potraviny tedy nemůžou jen agrobaroni, ale i my sami. Jak správně říká ministr financí Zbyněk Stanjura, musíme být náročnější zákazníci. Nekupovat od každého všechno, přemýšlet o cenách a o tom, kterou firmu za utržení ze řetězu potrestat tím, že si její zboží prostě nekoupíme do chvíle, než zlevní.

Zpráva také ukázala, že v zemědělství je obrovský prostor pro škrty národních dotací ve firmách, jako je Madeta.

 

 

×

Podobné články