Stále dvě možnosti: Škoda Octavia RS

V rámci občasného provětrání vozidel domácí značky jsme tentokrát vyzkoušeli Škodu Octavia RS v provedení liftback. Co nabízí nejsilnější zážehová verze?

Škoda Octavia IV. generace byla představena v roce 2019 v Praze. Svým vzhledem se proti předchůdci víc sladila s větším Superbem, ale i například se Scalou. Kromě dvou karoserií (liftback/kombi) byla poprvé nabízena i jako hybridní verze a samozřejmě tradiční sportovně střižená varianta RS. Ta existuje ve dvou verzích, buď jako zážehová s motorem TSI, nebo vznětová s motorem TDI.

Tentokrát jsme vyzkoušeli verzi TSI s výkonem 245 koní a 370 Nm, která vozidlu o hmotnosti lehce přes 1,5 tuny zajistí schopnost zrychlit na stovku za 6,7 s, přičemž maximální rychlost je omezena na 250 km/h. Vůz byl vybaven sedmistupňovou převodovkou DSG, která v případě RS funguje celkem příjemně, jen s lehkým zpožděním při rozjezdu. Samotný motor je skutečně velmi povedený, kultivovaný a s příjemným zvukem (pokud tedy vypnete digitální zvukový doprovod, který je nepříjemně umělý). Dynamika je slušná, nijak dechberoucí, ale příjemná.

RS je rozeznatelné podle černě lakovaných doplňků karoserie, RS nárazníků, větších brzd, skvělých Matrix-LED světlometů, které ve tmě skutečně fungují, a například i velkými koly. V tomto případě se bavíme dokonce o devatenáctipalcových discích (základem výbavy RS jsou osmnáctky). Právě zbytečně velká a nepochybně těžká kola byla ve finále na českých silnicích v kombinaci se sportovně laděným podvozkem trochu problém. Jednoduše řečeno, vůz byl zbytečně tvrdý, časté rázy na dorazech tlumičů docela zabolely. Vůz s pohonem pouze předních kol měl navíc docela problémy s trakcí – nejen na mokru, ale i na suchém, hladkém asfaltu. Dávkování výkonu nebylo úplně citlivé a ideální. Řízení považujeme v rámci třídy za průměrné, příjemně tuhé, ale samozřejmě již bez zpětné vazby.

Z hlediska pohonu se dá říct, že motor TSI je skutečně fajn – dostatečně dynamický, příjDno čtyřicátníků. Existujemně silný ve středních otáčkách a ve finále zbytečně nežere. V běžném režimu se dá jezdit klidně za 7,5 l / 100 km, při ostřejší jízdě dosahovala spotřeba kolem hodnoty 10 l / 100 km. V tomto ohledu v pořádku.

Další důležitým aspektem je interiér. RS má vpředu sportovní sedadla, která jsou na první pohled dobrá a v zatáčkách dobře drží tělo, jen při delší jízdě už je bereme spíš jako průměrná z hlediska pohodlí. Chytré prvky a dobře řešené odkládací prostory jsou v pořádku, stejně tak ovládání většiny prvků, na které se velmi snadno zvyká. I na dotykovou obrazovku uprostřed palubní desky jsme si zvykli, a pokud funguje (stále se stává, že se občas restartuje), pak s ní v zásadě nemáme problém. Pokud se „sekne“, nepustíte si ani písničku, což umí být trochu otravné. Ještě doplňme, že vpředu i vzadu je dostatek prostoru pro cestující, ale i pro náklad – pod víkem kufru je hluboký zavazadlový prostor, nabízející celkový objem 600 až 1555 litrů při sklopení opěradel zadních sedadel.

Připomeneme, že vůz je vybaven řadou moderních bezpečnostních a asistenčních systémů. Zmiňovat start/stop, který je nutné vypínat přes obrazovku menu, je asi zbytečné, podobně jako systém držení v pruzích (ten se vypíná kombinací tlačítka na volantu a menu digitálního přístrojového štítu). Dobré je, že pokud si spárujete klíč s aplikací, můžete si vůz jednou přizpůsobit svému nastavení a on už si ho bude pamatovat, což považujeme za uživatelsky přívětivou věc.

Octavia je samozřejmě nabízena v nejrůznějších verzích s cenami od 619 900 Kč za úplný základ (1.5 TSI Active) až po vrcholné RS. Benzinová verze stojí 1 059 900 Kč, vznětová pak o dalších 40 000 Kč víc. V praxi se tedy bavíme o sportovně střižené škodovce zhruba za milion korun, výbava RS moc příplatků nepotřebuje. Stejně jako velká, devatenáctipalcová kola. Má pár mušek, ale jinak je dostatečně výkonným a příjemným rodinným společníkem.

 

Plusy:

Motor a jeho projev, vnitřní prostor, čitelnost, světla.

Minusy:

Tvrdý podvozek, trakce, těžkopádnost v ostrých zatáčkách.