Škrty ve státní správě nekončí, jen ve školství má jít o tisíce míst, říká Stanjura

Škrty ve státní správě nekončí, soustředíme se na rušení celých agend. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ministra má hlavní škrt být ve školství, kde mají být zrušeny tisíce míst. Resort ministra Mikuláše Beka (STAN) pro Echo24 sdělil, že jednání nadále probíhá.

Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl počet zaměstnanců klesnout na 487 668 z nynějších 499 056. „Většina těch pracovních míst bude zrušena, nicméně přirozená fluktuace se ve veřejné správě pohybuje mezi šesti a osmi procenty, to zdaleka není tolik, kolik je těch uvolněných pracovních pozic. Zdaleka to nepovažuji za poslední krok. Jsem přesvědčen, že teď se soustředíme na rušení agend,“ uvedl Stanjura v pořadu Partie na CNN Prima News.

Právě pro analýzu zbytných agend vytvořilo metodiku ministerstvo vnitra. „Interní revizi agend a činností jsme v září dle předpokladů ukončili a materiál ‚Revize agend v ministerstvu vnitra‘ jsme odeslali Úřadu vlády ČR k dalšímu využití, neboť v jeho gesci byla zřízena pracovní skupina pro revizi agend celé státní správy,“ uvedla pro Echo24 mluvčí resortu šéfa hnutí STAN Víta Rakušana Hana Malá.

Mluvčí vlády Václav Smolka pro Echo24 řekl, že revize agend a zefektivnění státní správy je jednou z klíčových priorit vlády Petra Fialy (ODS). „Pracovní skupina k této agendě vznikla pod Úřadem vlády s cílem připravit návrhy a doporučení v této oblasti. Nejedná se o uzavřenou, formalizovanou skupinu, ale o tým lidí, kteří diskutují a hledají možnosti,“ uvedl Smolka.

„Setkání se účastní zástupci ministerstva vnitra, které v revizi agend nese klíčovou roli, dále zástupci NERV, kde existuje tematická skupina, která se zabývá efektivitou veřejné správy, zástupci úřadu vlády a ministerstva financí. Pracovní skupina se začala scházet v červnu tohoto roku a prozatím se sešla celkem čtyřikrát,“ doplnil Smolka s tím, že konkrétní výstupy ve formě návrhů či doporučení na základě zmiňované analýzy MV ve formě doporučení konkrétních kroků pro vládu a jednotlivé resorty, budou hotové do konce letošního roku.

Jen v regionálním školství by mělo zaniknout 10 000 míst, především nepedagogických pracovníků. Podle Stanjury lze o tomto kroku ještě vést debatu, ovšem pouze v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, protože výdaje každého resortu jsou již zafixovány. „Uvidíme, jak to bude, pan ministr a jeho tým chystají reformu regionálního školství. Myslím, že je dobře se po deseti letech podívat, zda je výuka kvalitnější, nebo jestli máme přijmout jiná opatření, jež ty nemalé peníze, které stát dává do vzdělávání, využijí lépe,“ řekl Stanjura s poukazem na nárůst zaměstnanců ve školství v uplynulé dekádě.

Mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová pro Echo24 řekla, že do schválení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 a do okamžiku stanovení normativů nelze přesně určit v jakém rozsahu a v jakých činnostech se vládou schválené snížení počtu nepedagogických míst promítne. „V řadě případů nejsou normativně stanovená nepedagogická místa plně využívána. V tuto chvíli je tedy zvažováno, že stát nebude poskytovat prostředky v objemu, ve kterém nejsou tato příslušná normativně stanovená nepedagogická místa obsazena. Těch je cca 8000. Je to však záležitost dalších jednání,“ dodala pro Echo24 mluvčí.

Školské odbory chystají protesty

Právě návrh rozpočtu na příští rok a výdělky nepedagogických pracovníků jsou zdrojem ostré kritiky školských odborů, které hrozí stávkou. Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová novinářům řekla, že svaz vyzval k aktivizaci stávkových výborů. V úterý Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila na 27. listopadu den protestů, záleží na jednotlivých odborových organizacích jakou formu preferují.

„Opravdu už nastává doba, kdy jsme asi před stávkou,“ uvedla dnes Seidlová. Konkrétní termín ani podobu protestu ale nesdělila. „V současné době připravujeme, jak by ta stávka měla vypadat,“ podotkla. Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu na výdaje v příštím roce 269 miliard korun, proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc.

Školské odbory ale upozorňují na to, že objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků má klesnout o dvě procenta jako v téměř celé státní sféře. Nepedagogickými pracovníky se rozumí kuchaři, hospodáři či ekonomové škol a IT pracovníci. „Nechceme, aby nepedagogickým pracovníkům klesaly platy, zdůraznila Seidlová. Při současné podobě návrh rozpočtu toho lze dosáhnout podle odborů jen tím, že ředitelé škol budou muset sáhnout do peněz určených na učitelské platy.