Velká očekávání vystřídalo zklamání. Rajchl, Zaorálek a ČSSD už netáhnou

Zatímco hnutí ANO, Spolu či koalice Motoristé sobě a Přísaha oslavují úspěch ve volbách do Evropského parlamentu, tak stranám v čele s Lubomírem Zaorálkem, Jindřichem Rajchlem nebo Jiřím Paroubkem zůstali pouze oči pro pláč. Výsledky eurovoleb jasně ukázaly, že dříve vládní strana ČSSD nebo SOCDEM jsou na pokraji zániku.

Na státní příspěvek dosáhla strana PRO organizátora protivládních demonstrací Jindřicha Rajchla, která obdržela 2,15 procenta hlasů. Rajchl v minulých sněmovních volbách kandidoval v Praze za Trikoloru, která se Svobodnými a Soukromníky získala celkově 2,76 procenta hlasů. Rajchl tehdy obdržel 720 přednostních hlasů Pražanů, nyní jich v celé zemi dostal skoro 19 400.

Na peníze za hlasy mají nárok subjekty se ziskem aspoň jednoho procenta. Před pěti lety žádná z protestních stran v rozmezí jednoho procenta a hranice pět procent, jejíž překročení je nutné pro vstup do europarlamentu, nefigurovala.

Další z pořadatelů shromáždění proti kabinetu, lídr uskupení Česká republika na 1. místě Vrabel, dostal 1737 přednostních hlasů. Před třemi lety ho ve sněmovních volbách jako jihočeského lídra seskupení Otevřeme ČR normálnímu životu preferovalo 54 voličů. Seskupení zaznamenalo celkový zisk 21 804 hlasů, tedy 0,4 procenta. Nyní Česká republika na 1. místě obdržela na 6900 hlasů, což představovalo 0,23 procenta. Podobného zisku dosáhla politická strana Mourek nebo ANO lepší EU s mimozemšťany i kdysi dominantní hnutí ČSSD Jiřího Paroubka, které obdrželo sotva čtvrt procenta hlasů.

Sociální demokraté považují výsledek voleb, ve kterých dostali 1,86 procenta hlasů, za další neúspěch strany. Zástupci v minulosti nejsilnější politické strany v zemi očekávali, že získají alespoň jeden mandát. Předseda SOCDEM Michal Šmarda řekl, že se straně zatím nepodařilo přesvědčit voliče, že se změnila. Napravit to chtějí v podzimních krajských volbách.

Na půl procenta hlasů si přišla Aliance za nezávislost ČR v čele s dosavadním europoslancem za SPD Hynkem Blaškem. Blaška zakroužkovalo v letošních eurovolbách skoro 2900 voličů, před pěti lety jich bylo 47 500.

Silný propad podpory zaznamenali také Zelení, kteří získali v eurovolbách 1,55 procenta hlasů. Mrzí je neúspěch dalších liberálních stran, vnímají ho jako špatný výsledek pro celou EU. Spolupředseda Zelených a čtyřka jejich kandidátky Michal Berg uvedl, že liberální, progresivní a prodemokratické strany musí před příštími parlamentními volbami zastavit trend nástupu extrémních stran.

Zelení skončili ve volbách do Evropského parlamentu jedenáctí, před nimi se umístily i koalice PRO, Sociální demokracie nebo Svobodní. "Bohužel jsme, přes všechnu snahu, neuspěli. A dokonce neuspěly ani mnohem větší a silnější liberální strany, celkově to pro Evropu není dobrý výsledek," komentovala hlasování jednička kandidátky Zelených a aktivistka Johanna Nejedlová.

Účast byla v letošních evropských volbách rekordní, dosáhla 36,45 procenta. Ve všech krajích byla vyšší než 30 procent. Nejvíc oprávněných voličů přišlo v Praze, a to 42,58 procenta. Naopak nejmenší zájem o volby byl v Karlovarském kraji, kde k urnám přišlo 30,21 procenta oprávněných voličů.