Operace ČEZ se rozjíždí

Přesně před rokem říkal premiér Petr Fiala, že do roka bude jasné, co vláda podnikne s elektrárenskou společností ČEZ. Jasno není, ale cesta už se rýsuje. Stát se postupně snaží o ovládnutí celé firmy, v níž má nyní podíl 70 procent. A bude se to snažit udělat co nejlevnější cestou. Aby menšinovým akcionářům musel při rozdělení firmy zaplatit co nejméně peněz.

Včera se odehrálo první dějství. Na valné hromadě, která se protáhla dlouho do noci, prosadil stát rekordní dividendu 145 korun na akcii. Při ní se rozdělí mezi vlastníky téměř celý loňský zisk firmy. Celkově 78 miliard korun. Stát, který ovládá zmíněných 70 procent, získá do rozpočtu 54 miliard korun.

Představenstvo firmy původně navrhovalo nižší dividendu na 117 korunách. To by státu vyneslo jen 44 miliard korun.

Pro rozdělení celého zisku vedly přinejmenším dvě motivace. První je to, že stát prostě potřebuje peníze, protože rozpočet se propadá do čím dál hlubších schodků kvůli nekontrolovaně rostoucím výdajům. Z původních 295 miliard korun deficitu za celý letošní rok je 271 miliard už v květnu. Bez zásahu schodek překročí 500 miliard korun. Takže 54 miliard z ČEZ je víc než žádaná finanční injekce.

Druhou motivací je snaha uklidnit menšinové akcionáře ČEZ. Ti se velmi obávají toho, že stát se nebude chtít o rekordní zisky podělit a rozdělí je až ve chvíli, kdy je z firmy vytlačí. Včerejší rekordní dividenda je výrazně uklidnila. Akcie ČEZ jsou mimořádně citlivé. Mají je nakoupeny nejen velké zahraniční penzijní fondy a investiční skupiny, ale i mnoho českých drobných akcionářů. Mnoho lidí podíl v této firmě považuje za něco ve stylu výhodné důchodové pojistky. S rostoucí cenou energií a jejím nedostatkem akcie ČEZ v posledních letech výrazně rostly a zhodnocovaly se.

Ti ostražití drobní akcionáři ale moc dobře vědí, že stát se je z té lukrativní části ČEZ, kam patří především výroba, bude snažit vytlačit a získat nad ní plnou kontrolu. A to ne tak, že by od nich jejich podíl vykoupil za tržní cenu ještě s motivační prémií pobízející k tomu, aby prodali, jako to před rokem udělala ve Francii vláda Emmanuela Macrona, když kompletně ovládla tamní Électricité de France.

Vláda už schválila a do sněmovny poslala takzvaný lex ČEZ II. Zákon o přeměnách společnosti, který dovoluje fakticky rozdělit firmu vůlí 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Což je většina, kterou tam stát vždy s přehledem má. Prosazení lex ČEZ ale vůbec nebude snadné. Nejen proto, že mimořádně motivovaní menšinoví akcionáři jsou připraveni táhnout žaloby až k Ústavnímu soudu. Pochybnosti o ústavnosti lex ČEZ už zní i ze samotné vládní koalice. Veřejně o nich nahlas mluví především poslanec ODS a člen ústavně-právního výboru Karel Haas. Jeho hlas je zásadní, protože právě on je ve sněmovně zpravodajem. „Jako právník na rovinu říkám, že mám stále jistou míru pochybností, zda i tento návrh je v souladu s českým ústavním právem, zejména s nálezem Ústavního soudu o squeez out. Chci tedy věřit, že v ústavně-právním výboru sněmovny s vládou ještě povedeme odbornou a vážnou debatu a tento návrh ještě dozná změny,“ řekl Haas v rozhovoru pro Český rozhlas.

Není firma, kolem níž se točí víc zájmů, než je aktuálně ČEZ. Příběh její proměny bude vedle stavu státních financí druhým velkým testem vládní koalice. Stejně jako nového Ústavního soudu, který právě skládá prezident Petr Pavel.