První rok podnikání bez placení záloh. ODS si chce naklonit živnostníky

První rok bez průběžného placení záloh na sociální pojištění pro začínající podnikatele. S takovým návrhem přichází několik koaličních poslanců. Podle nich se má jednat o způsob, jak ulehčit začátky podnikání, kdy příjmy nemusí být příliš vysoké. U zdravotního pojištění zálohy odpustit nelze, protože pro čerpání zdravotní péče je nutné do systému průběžně přispívat. Od letošního roku se zálohy na pojistné pro živnostníky výrazně navýšily a minimální vyměřovací základ se bude zvedat i v následujících letech.

Lidí, kteří si v Česku samostatnou výdělečnou činností vydělávají, je podle údajů z roku 2022 1,104 milionu. Platí také, že v žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako u nás, a to proto, že firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem.

Pětice poslanců ze všech koaličních stran v čele s Vojtěchem Munzarem (ODS) se svou novelou o pojistném na sociální zabezpečení snaží nově začínajícím podnikatelům pomoci tím, že nebudou muset po určitou dobu od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění.

Autoři novely, která by mohla platit od příštího roku, argumentují tím, že příjmy podnikatelů po zahájení činnosti mohou být nízké a přiměřené výše mohou dosáhnout až po několika měsících. Navzdory tomu ale musejí tito lidé hradit zálohy na sociální odvody. „To odčerpává již tak nedostatečné finanční zdroje pro start podnikání a je překážkou v začátcích podnikání,“ uvádí v důvodové zprávě.

Začínající podnikatelé by tedy nemuseli hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a v následujícím roce. Pokud tedy někdo začne podnikat například po letních prázdninách v září, nebude muset platit zálohy za první čtyři měsíce a své povinné platby bude moct zaplatit najednou až při zúčtování kalendářního roku. Stejně tak následující rok od ledna do prosince.

Celou částku by odvedl až při ročním zúčtování. Odpadlo by zároveň penále z případného dluhu na zálohách. Za začínající podnikatele by se podle novely považovali i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let. Záloh na zdravotní pojištění se předloha netýká. Podle předkladatelů jde totiž o příjmy zdravotních pojišťoven a pro čerpání zdravotní péče je nutné, aby i začínající podnikatelé do systému průběžně přispívali.

Co se týče výpadku příjmů státního rozpočtu kvůli odpuštění záloh, v prvním roce účinnosti novely by šlo zhruba o 1,3 miliardy korun a v druhém roce o 2,5 miliardy korun. „Od třetího roku nebude mít opatření dopady na příjmy státního rozpočtu. Jedná se o posun příjmů v čase,“ říkají předkladatelé, mezi nimiž jsou kromě Munzara ještě Josef Bernard (STAN), Michael Kohajda (KDU-ČSL), Miloš Nový (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti). Novelu nejdříve posoudí vláda a poté o ní rozhodnou zákonodárci.

„OSVČ nesou mnohem vyšší riziko“

Odvodové zatížení OSVČ je oproti zatížení zaměstnanců nižší, ačkoliv vláda od letošního roku zálohy na sociální a zdravotní pojištění u OSVČ výrazně zvedla. Zároveň ale platí, že tato skupina daňových poplatníků je na rozdíl od zaměstnanců mnohem méně chráněna, nemají jistoty a benefity jako pracovníci v zaměstnaneckém poměru. Živnostníci státu odvádějí méně, zároveň pak ale dostanou nízký důchod, s čímž většina z nich počítá.

Jak uvádí ekonom Petr Bartoň, polovinu všech daní odvedeme státu touto skrytou daní, tedy na sociálním pojištění. „OSVČ mají proti zaměstnancům nižší povinné minimum. Za to dostanou o to nižší důchod. A vláda se bojí, že nevědí, jak nedůstojně málo to bude. Chce je tak přinutit, aby vyšším minimem dosáhly vyšších důchodů. Stát na tom vydělá, protože odvody přijdou teď. Ale za dvacet let bude muset vyplácet o to vyšší důchody. Žijeme v době obřích nejistot, proti nimž je mnohem víc pojištěn zaměstnanec než OSVČ. Za to teď odvádí trochu víc než riziko nesoucí OSVČ,“ uvedl Bartoň.

U OSVČ od letoška dochází ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu z dřívějších 25 procent průměrné mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o 5 procent ročně.

Za loňský rok živnostníci platili minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 odvod činí cca 3 532 korun. Ten je však reálně ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy, tedy jde o cca 3 852 korun. Minimální zálohy pro OSVČ při vedlejší činnosti se nově odvozují od vyměřovacího základu odpovídajícího 11 procentům průměrné mzdy. Nová výše zálohy tedy činí 1413 korun.

Minimální záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je letos 2968 korun. Minimální platba na nemocenské pojištění se počítá jako 2,7 procenta z minimálního vyměřovacího základu a pro letošek je ve výši 216 korun měsíčně.