Hrozí gruzínský „euromajdan“. Tajná služba varuje před „spiklenci“

Skupina působící v Gruzii a v zahraničí se chystá v říjnu až prosinci destabilizovat situaci v zemi a vyvolat nepokoje s cílem násilně svrhnout stávající režim, varovala dnes gruzínská tajná služba SGB podle serveru Gruzija online. V uvedeném období má být zveřejněno rozhodnutí Evropské komise, zda Gruzii udělí, anebo neudělí postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Negativní rozhodnutí má "spiklencům" posloužit k obvinění úřadů z proruské politiky a vyvolání nepokojů, uvádí se v prohlášení SGB, kterého si všímají také ruské tiskové agentury.

K "spiklencům" podle prohlášení patří bývalý ministr vnitra Vano Merabišvili, jeho bývalý náměstek Georgij (Gija) Lortkipanidze, který je podle médií nyní na Ukrajině zástupcem ředitele vojenské rozvědky, bývalý tělesný strážce někdejšího gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho Michail Baturin a také velitel Gruzínské legie bojující po boku Ukrajinců Mamuki Mamulašvili.

Cílem "spiklenců" je podle SGB vyvolat v Gruzii obdobu ukrajinského "euromajdanu", tedy protestů, které na přelomu let 2013 a 2014 vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. "Vzhledem k výzvám nynější složité geopolitické situace se na rozdíl od předchozích případů jeví nynější plán mnohem nebezpečnější pro bezpečnost země a také život, prosperitu a zdraví občanů Gruzie," varovala tajná služba a slíbila "všechna nezbytná preventivní opatření" úřadů k zabránění převratu.

Týž server informuje, že gruzínský ústavní soud dnes přistoupil k žádosti 80 poslanců vládní strany o zahájení procesu odvolání prozápadní prezidentky Salome Zurabišviliové kvůli jejím cestám do Evropské unie, se kterými vláda nesouhlasí. Šéfka státu tím porušila ústavu, tvrdí vládní strana. Zároveň připouští, že bez podpory části opozice snaha o odvolání prezidentky nemá šanci uspět. Ústavní soud by se měl vyjádřit během měsíce, uvedla Gruzija online.

Zurabišviliová nynější vládu kritizuje za odklon od EU a příklon k Rusku. Odmítá spolupráci s Ruskem, dokud ruská armáda okupuje část gruzínského území v podobě Abcházie a Jižní Osetie. Tyto provincie se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie a Moskva má na jejich území vojenské základny.

Prezidentka na jaře podpořila protesty proti vládou prosazovanému zákonu o takzvaných zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí, který byl nakonec stažen z parlamentu. Vládu kritizovala také za to, že se nepřipojila k západním sankcím proti Rusku po jeho vojenském vpádu na Ukrajinu. Šéfka státu také protestovala proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost.

Gruzie, na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska, nezískala loni v červnu na summitu EU postavení kandidáta. EU dala Tbilisi 12 podmínek, které Gruzie musí splnit, aby tento status získala. Jde především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.