Nechci proukrajinského premiéra, hlásí Fico před hlasováním o nedůvěře slovenské vládě

Slovenská menšinová vláda Eduarda Hegera zažívá krátce před Vánoci těžké období. Ve čtvrtek bude čelit hlasování o vyslovení nedůvěry, které podle svých slov podpoří i někteří koaliční poslanci. Předseda poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michal Šipoš zmínil možnost vypsání nových parlamentních voleb; stávající volební období by v řádném termínu skončilo v únoru 2024. Šéf opoziční strany Směr-SD a bývalý premiér Robert Fico uvedl, že nechce proukrajinského premiéra, ale premiéra, který bude hájit zájmy slovenských obyvatel. Fico má nyní blízko k návratu do funkce. Český ministr zahraničí Jan Lipavský na dotaz deníku Echo24 řekl, že vláda situaci na Slovensku intenzivně sleduje a je připravena na vývoj reagovat.

Šipoš inicioval návrh na odložení hlasování o nedůvěře kabinetu a zdůvodnil ho tím, že je třeba vytvořit prostor k dalším jednáním o řešení vzniklé krize, včetně možnosti konání nových voleb. Šipošův návrh sněmovna schválila i díky hlasu nezařazeného poslance Tomáše Taraby, který původně plánoval hlasovat pro pád vlády a který nyní řekl, že posunutí termínu hlasování o nedůvěře vládě umožnilo debatu o vypsání předčasných voleb. Ke konání nových voleb by nejprve musela být změněna ústava a následně zkráceno stávající volební období.

Slovenský expremiér Fico je podle expertů kvůli vládní krizi nejblíže návratu k moci od posledních voleb. „Já nechci mít proukrajinského premiéra. Já chci mít slovenského premiéra,“ řekl minulý týden v parlamentu Fico. „Slova jako národní, suverénní či svrchovaný je potřeba vrátit zpět do rétoriky představitelů Slovenska v boji za naše zájmy. Jen tak dokážeme zastavit rozhodnutí jako sebezničující (protiruské) sankce, podporu migrace nebo prodlužování války,“ řekl Fico, kterému v preferencích napomáhá nestabilní vláda, společenská situace i to, že ho parlament na jaře nevydal k vazebnímu stíhání a celé stíhání nakonec na konci listopadu zrušila generální prokuratura. Šlo o podezření ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Ficovy strany.

K vyslovení nedůvěry kabinetu je zapotřebí souhlas většiny z celkového počtu 150 poslanců. Tábor zastánců i kritiků vlády z řad zákonodárců byl původně vyrovnaný. V úterý dopoledne ale už druhý dosud vládní poslanec ohlásil, že podpoří pád vlády. Místopředseda parlamentu za OLaNO Gábor Grendel pak uvedl, že ve sněmovně je potřebná většina k prosazení nedůvěry kabinetu.

S iniciativou, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě, přišla bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), jejíž čtyři ministři v září podali demisi. Vyvrcholila tím poslední koaliční krize, v níž SaS neúspěšně žádala, aby předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič z kabinetu odešel. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu. Poslanecký klub OLaNO nicméně podle posledních informací odmítá Matoviče obětovat. Matovič mluví o tom, že si opozice kupuje hlasy nezařazených poslanců.

Předseda sněmovny Boris Kollár v úterý přerušil schůzi do čtvrtka. To znamená, že odloženo bylo také hlasování poslanců o návrhu státního rozpočtu na příští rok, jež se původně očekávalo rovněž během úterý. Zatímco Směr-SD je hned po Hlasu Petera Pellegriniho nejsilnější stranou, současná koaliční vláda v čele s premiérem Eduardem Hegerem stojí nad propastí.

Situace ohledně potenciálního výsledku se podle slovenských médií velmi rychle mění. Ještě během pondělí se zdálo, že kabinet hraje vabank a že se nedá odhadnout, zda hlasování přežije. Během úterního dopoledne ale bylo zřejmé, že většina poslanců se chystá postavit proti vládě, což by znamenalo její demisi, pak ale došlo ke zmíněnému odložení. Koalice měla tudíž další dva dny na vyjednávání, lobbování a sliby. Případně na domluvu scénáře předčasných voleb. Vládní strany údajně chtějí volby v září, opozice už v červnu. Rozhodovat budou podle odhadů hlasy nezařazených poslanců z řad přeběhlíků a „volných radikálů“ například z kandidátní listiny extremistů. Vláda podle slovenského Denníku N nepadne, nastartují se ale přípravy předčasných voleb.

Český ministr zahraničí na dotaz deníku Echo24 před středečním jednáním vlády řekl, že Česko se samozřejmě nemůže míchat do slovenské politiky, situaci ale velmi bedlivě sleduje. Jde o rozhodnutí slovenského parlamentu, jakou bude chtít mít vládu. My to sledujeme velmi pečlivě, jsme v kontaktu jak se současnou vládou, tak ale i s ostatními stranami, protože nás samozřejmě zajímá, jaká vláda na Slovensku bude,“ řekl Lipavský. Česko má momentálně se Slovenskem dohodu o kontrole na hranicích kvůli migrační vlně především ze Sýrie.

„My jsme teď ta opatření prodloužili jen na 15 dnů a budeme příští týden dále vyhodnocovat co a jak. To opatření není v žádném přímém vztahu, jaká vláda zrovna bude na Slovensku, jestli levicová nebo pravicová, považujeme Slovensko každopádně za významného partnera,“ řekl na dotaz Echo24 Lipavský.

Důvodů pro hlasování o nedůvěře je celá řada, míní odborníci

Hlasování o nedůvěře vyvolala bývalá koaliční strana Svoboda a solidarita (SaS), kterou vede Richard Sulík. SaS vládu opustila letos v létě po dlouhodobých rozepřích s ministrem financí a předsedou vládnoucího hnutí OLaNO Igorem Matovičem. SaS žádala opakovaně konec Matoviče ve vládní funkci. Někdejší premiér, který vládl rok po vyhraných volbách v roce 2020, podle tehdejšího koaličního partnera způsobuje ve slovenské politice chaos a často je v opozici vůči vlastní vládě.

V roce 2021 sice SaS docílila odchodu Matoviče z premiérského postu, nadále ale pokračuje ve funkci ministra financí a zůstává podle řady odborníků klíčovou vládní postavou. Slovenská média hovoří o tom, že premiér Eduard Heger není nejsilnějším člověkem ve slovenské vládě, tím je naopak právě Matovič a rovněž zmíněný šéf parlamentu a předseda koaliční strany Jsme rodina Boris Kollár.

Nepřetržité rozbroje uvnitř vlády mezi Matovičem a Sulíkem se výrazně projevily ve vývojí volebních preferenci, ale nakonec vedly na konci srpna také k odchodu SaS a jejích čtyř ministrů. Kabinet tím pádem ztratil většinu v parlamentu a je závislý na hlasech nezařazených poslanců. Se začátkem prosince pak Sulík společně s Pellegrinim vyvolal hlasování o nedůvěře. „Tato vláda není schopna spořádaného vládnutí. Chaos je tak velký, že to nelze nevidět,“ řekl Sulík.