Estonská tajná služba: Rusko má lidské i zbrojní kapacity pro válku nejméně na další rok

Přestože Rusko na Ukrajině ztratilo obrovské množství zbraní a lidí, jeho armáda má lidské kapacity i zásoby zbraní na velmi dlouhou dobu. Před podceňováním Ruska v příštím roce varoval podle tamních médií šéf estonského obranného zpravodajství Margo Grosberg.

"Ač je to smutné, nezdá se, že by došlo k rychlému konci této války," řekl plukovník Grosberg na brífinku ministerstva obrany v minulých dnech. "Když se podíváme na delší perspektivu a čísla, můžeme říci, že navzdory strašlivým ztrátám Ruska jeho vojenské schopnosti nikam nezmizely," dodal.

Grosberg poukázal na to, že zatímco Rusko od 24. února do dneška ztratilo asi 1400 tanků, což je číselně „ohromné ​​množství“, v procentech to není vzhledem k ruským armádním skladům tolik. "Rusko má k dnešnímu dni v opravárenských a skladovacích základnách asi 9000 tanků, ne nejmodernějších a novějších, ale stále tanků," zdůraznil plukovník. „Na základě skutečnosti, že jeden ze tří tanků může být [použitelný], jednoduchá matematika říká, že Rusko má k dispozici nejméně 3 000 dalších tanků, což je samozřejmě velmi, velmi vysoký počet a představuje hrozbu, nejen pro Ukrajinu, ale i pro všechny ostatní sousední země,“ poznamenal. Ohledně ruských obrněných vozidel je situace podobná.

"Poukazuje se také na to, že ztráty ruských ozbrojených sil činí asi 100 000 lidí - jak mrtvých, nezvěstných, tak zraněných v takovém stavu, že je nepravděpodobné, že by znovu šli na frontu," pokračoval Grosberg. Ale vzhledem k tomu, že mobilizace dokázala rekrutovat dalších 300 000 vojáků, jejichž výcvik není tak dobrý jako u těch, kteří tuto invazi 24. února zahájili, stále to znamená další sílu. „Jednoduchá matematika ukazuje, že při ztrátě 100 000 mohou nasadit 200 000 vojáků [navíc] na ukrajinskou frontu,“ řekl Grosberg.

Rusko také ztratilo asi 500 různých dělostřeleckých systémů, což je také velký počet, ale stále jen 10 procent zbraňových systémů, které se v Rusku používaly na začátku války. "Tady nemluvím o těch zbraňových systémech, které lze i nadále dodatečně odebírat z výzbrojních a skladovacích základen. Opět nejsou nejmodernější, ale stále je jich velmi, velmi mnoho," poznamenal Grosberg.

Podle estonského šéfa zpravodajství je podobná situace i s municí, kterou se Rusko pokouší kupovat od Severní Koreje a Íránu a získalo také munici z Běloruska.

"Odhadujeme, že před válkou mělo Rusko asi 17 milionů kusů munice, z nichž 10 milionů bylo použito," řekl. "Na konci léta byla spotřeba munice velmi vysoká - byly dny, kdy bylo vystřeleno 20 000 až 60 000 [dělostřeleckých] nábojů, což je šílené množství," uvedl.

Ale zatímco před válkou byla kapacita obnovy ruského dělostřelectva asi 1,7 milionu jednotek ročně, nyní byla navýšena také kapacita zbrojního průmyslu, díky čemuž továrny pracují ve více směnách, poznamenal Grosberg. „Bez ohledu na to, jak moc jsou schopni navýšit objem výroby střeliva, jednoduchá matematika říká, že jich mají na skladě ještě asi 10 milionů, za rok by se jich dalo vyrobit asi 3,4 milionu a ve výsledku je této munice dost pro válku alespoň na rok, ne-li déle," řekl plukovník. I když sofistikovaná munice je značně vypotřebovaná, je jí podle zpravodajských informací pro raketové útoky stále dost nejméně na dalších devět měsíců.