Ještě někdo věří, že Maďarsko nebylo šikanováno?

KOMENTÁŘ

Ještě někdo věří, že Maďarsko nebylo šikanováno?
Viktor Orbán ústupky zobchodoval za souhlas s peněžní pomocí Evropské unie Ukrajině, kterou po nějakou dobu blokoval. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

V táhlé válce Bruselu proti Budapešti Evropská komise dosud zadržovala Orbánově Maďarsku celkem 13,3 miliardy eur z evropských fondů. Bitva měla vyvrcholit příští týden na Radě ministrů financí. Ale v pondělí se velvyslanci členských zemí se svým maďarským protějškem dohodli na jakémsi kompromisu, který je pro Budapešť úleva tady a teď, ale hra může – a bude – pokračovat.

Na první pohled je bitevní pole dosti nepřehledné. Oněch 13,3 miliardy musíme rozdělit na dvě hromádky, z nichž jednu o velikosti 7,5 miliardy tvoří platby jaksi normální, „běžné“ (strukturální fondy atd.). Druhou hromádkou je s 5,8 miliardy maďarský podíl na tzv. Fondu obnovy, zřízeném po prvních vlnách covidu v roce 2020. Z první hromádky bude podle pondělního kompromisu Maďarsku uvolněno 1,3 miliardy. Kromě toho byl schválen i národní plán Maďarů pro utrácení peněz z druhé, „covidové“ množiny a teoreticky mohou pomalu začít čerpat. Viktor Orbán tyto ústupky zobchodoval za souhlas s peněžní pomocí Evropské unie Ukrajině, kterou po nějakou dobu blokoval.

 

Takto spletitou hru, kdy se v členském státu nejprve vypěstuje natěšenost na dotace, ty se posléze zadržují a výměnou za politické ústupky částečně uvolňují, je možno hrát teoreticky s každým členským státem (tedy kromě nejmocnějších, jako je Francie). Zvláštní, že Česká republika, vysoce průmyslová země, od níž bude vynucený přechod na tzv. bezemisní ekonomiku vyžadovat největší oběti z celé Unie, a která je tedy nevyhnutelně na konfliktní trajektorii, nevyužila svého předsednictví, aby Maďarsku více pomohla. Praha například během měření sil, které pondělnímu kompromisu předcházelo, souhlasila, aby se veto Maďarska ohledně půjčce Ukrajině obešlo tak, že zbylých 26 členských zemí se na půjčku složí mezivládně. Jsou snad pravidla jenom k tomu, aby je hlavní proud mohl ohýbat?

Z tohoto pohledu se i rozepře kolem rusko-ukrajinské války, kdy Praha sází na vojenské a Budapešť na diplomatické řešení, jeví přece jen jako druhotné. Ten nesoulad si lze odehrát v rámci visegrádské čtyřky, kdy na společných setkáních tu a tam významně chybějí předsedové obou komor parlamentu nebo nějaká ta ministryně obrany (v kontrastu k premiéru Fialovi, ten přece jen ví, co se patří). Signalizovat svou ctnost lze i neúčastí ministrů na recepci maďarského velvyslanectví, což se v posledních měsících také děje. Ale při šikaně spojenecké země o něco vzdálenějšími spojenci Maďaři čekali větší účast. A se svým sklonem k bolestínství, ve svém pocitu opuštěnosti českou neúčast palčivě postrádají.

Teď ještě jestli šikana není silné slovo: plán na utrácení z Fondu obnovy Maďarsku blokovali kvůli riziku systémové korupce, a to na návrh Evropské komise. Máme tu mezitím méně sledovaný, přitom výbušný příklad z opačné strany pomyslného dalekohledu. Netýká se nikoho menšího než prezidentky Komise Ursuly von der Leyenové: její muž, lékař Heiko, před dvěma lety zamířil z vedení jedné kliniky v Hannoveru do vedení biotechnologické firmy Orgenesis Inc. Měsíc předtím dojednala Ursula s firmou Pfizer masivní nákup vakcín proti covidu-19 pro celou EU. Pfizer a Orgenesis spolupracují při výzkumu mRNA vakcín. Ještě předtím (v květnu 2020) dostala italská pobočka Orgenesis (i tady byl Heiko zainteresován, přes vědecké grémium univerzity v Padově) dotaci – právě z přijatého Fondu obnovy.

Evropský parlament se tentokrát chová jako parlament, takže se aspoň část europoslanců zajímala o SMS mezi Ursulou a ředitelem Pfizeru z dob, kdy – podle vyprávění samotné von der Leyenové – přes esemesky vyjednali masivní nákup vakcín pro EU. Ale Ursula je ve svém mobilu zaboha nemůže najít. Používat slova jako šikana pro lidi, kteří z pozice síly někoho moralizují, aniž by sami měli uklizeno, je asi opravdu zbytečné. Oni se komentují sami.

×

Podobné články