Za Zemanem jde kandidát na ústavního soudce, jméno prezident tají

Prezident Miloš Zeman přijme v pondělí kandidáta na nového ústavního soudce, následně chce návrh předložit Senátu. Po roce by tak Ústavní soud (ÚS) mohl být v kompletním počtu, Zeman ale jméno kandidáta tají. Prezident nepřímo potvrdil, že také uvažuje o jmenování nového šéfa ÚS. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Zeman řekl, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy ÚS musí vybírat z ústavních soudců. Připustil i variantu, že by nástupce Pavla Rychetského vybral ještě před koncem prezidentských lednových voleb.

Ústavní soud od loňského prosince soudí jen ve čtrnácti lidech, Kateřina Šimáčková totiž zhruba v polovině prosince přešla k Evropskému soudu pro lidská práva. Od tohoto momentu představil Hrad pouze jednoho kandidáta, advokáta Petra Poledníka, který ale neuspěl v Senátu.

Podle odborníků Zeman jmenování ústavního soudce zbytečně oddaluje, kandidátů by byla celá řada, například bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, prezident Soudcovské unie Libor Vávra nebo dřívější místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, ale také akademici jako Jan Kysela, Jan Wintr nebo třeba Marek Antoš. Nově jmenovaný ústavní soudce by se mohl rovnou stát předsedou ÚS, prezident Zeman připomněl, že by to bylo v jeho pravomoci, Ústava tomu nikterak nebrání.

„Ústava, jak velmi dobře víte, dává prezidentovi právo jmenovat předsedu Ústavního soudu a jediná omezující podmínka spočívá v tom, že to musí být někdo z členů Ústavního soudu. Žádné další omezující podmínky, jak dobře víte, Ústava nezná,“ řekl Zeman.

„S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu. „Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak či onak, rozhodnu se rozhodně až později,“ pokračoval prezident.

Zeman ohledně jmenování nového předsedy ÚS mlží. „Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ poznamenal Zeman. Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který má se Zemanem dobré vztahy. Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“. Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

„Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta,“ doplnil Zeman, který poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.

Prezident připomněl paralelu se jmenováním guvernéra České národní banky. „Nejenom v případě Aleše Michla, ale i v případě nových členů bankovní rady, které budu jmenovat ve středu, dochází ke jmenování o něco dříve, než nastoupí do funkce. To je běžná praxe. A možná, že ji využije i můj nástupce,“ podotkl. Michla Zeman jmenoval v květnu zhruba měsíc a půl před koncem mandátu tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka.

Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci doteď nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.

Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje. Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.

Zeman nechtěl říci, kdy přesně by chtěl nového předsedu jmenovat ani zda bude hrát roli, kdo se stane prezidentem. „To záleží na tom, kdy k tomuto rozhodování přistoupím, jestli to bude před nebo po prezidentských volbách, ale zásadní roli by to asi hrát nemělo. Nelze to (jmenování ještě před koncem voleb) vyloučit, protože přímá souvislost mezi obojím neexistuje,“ řekl Zeman.

Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.