Babišův střet zájmů ohrožuje celé české zemědělství

Konečnou verzi auditu o zemědělských dotacích pro firmu českého premiéra nikdo z Bruselu neposlal. Pokud náhodou do Prahy přišly nějaké papíry, pak šlo jen o nějaké podklady k diskusi, která ještě zdaleka není u konce. Tak odbyl ministr zemědělství Miroslav Toman minulý týden informaci, že má k dispozici audit, podle kterého střet zájmů Andreje Babiše ovlivnil také agrární dotace pro holding Agrofert. Nejde o běžné tajnůstkářství. Babišův zemědělský střet zájmů se stal ohniskem sporu o jeden z největších dotačních programů na světě, evropskou podporu zemědělství známou pod zkratkou CAP. Šedesát miliard eur ročně se bude rozdělovat podle toho, jak kauza českého premiéra dopadne, a to je o důvod víc, proč závěry evropských auditorů tajit.

Konflikt se odehrává především v Evropském parlamentu a další dějství bude mít po 20. lednu. Europoslanci z výborů pro zemědělství a životní prostředí musejí rozhodnout o pravidlech, podle kterých se budou peníze z CAP rozdělovat v rozpočtovém období 2021–2027. Konkrétně projednají návrh, který vypracovali ještě jejich předchůdci z parlamentu, kterému skončilo funkční období loni v květnu. Očekává se, že výbory návrh neschválí a samy zpracují jinou verzi, kterou pošlou na plénum europarlamentu během jarních měsíců. Z pohledu českého premiéra a dalších superzemědělců to není dobrá zpráva. Návrh minulého parlamentu byl jako od chytré horákyně a uspokojil všechny. Ekologičtí aktivisté uspěli s požadavkem na produkci biopotravin a omezení chemie, Francouzi prosadili větší podporu malých a středních zemědělců, kterou zaručí horní limit 100 000 eur dotací ročně na jeden podnik. Ovšem o nic podle návrhu nepřijdou ani velké agrární společnosti, pro které si některé země včetně Česka vyžádaly výjimku.

Dodatek Babiš

Kompromis z loňského dubna vedl k frustraci mnoha politiků zabývajících se zemědělstvím. Přímé platby v zemědělství nejsou v současné podobě ničím jiným než „motivačním nástrojem pro spekulanty“, stěžoval si deníku TopAgrar poslanec Evropské lidové strany za Itálii Herbert Dorfmann. Peníze jsou teoreticky určeny na produkci zdravých potravin a ochranu klimatu, vody a zvířecích druhů, v podobě přímých plateb za každý hektar, který někdo obdělává, však přitahují stále víc spekulantů. Ti skupují pozemky, každým rokem svlažované deštěm dotací ve výši 400 eur na hektar. „Zemědělská půda se mění na tiskárnu peněz,“ postěžovala si německá sociální demokratka Maria Noichlová. Přitom v některých nových členských státech fungují mezi politiky a agrárními barony klientské řetězce, které na jedné straně zajišťují přísun dotací známým podnikatelům a na druhé straně dokážou blokovat justici, aby neměla chuť proti tomu zasáhnout. Noichlová v této souvislosti jmenovala Česko a Maďarsko.

Celý článek z nového Týdeníku Echo naleznete již nyní na webu EchoPrime nebo ve čtvrtek v prodeji na stáncích.