Týdeník Echo: Babišův „boj“ proti zdražování, Polsko versus EU, co seškrtá nová vláda
TÝDENÍK ECHO
Plynový hořák na obálce nového čísla Týdeníku Echo symbolizuje prudký růst cen nejen zemního plynu. Analýzu zdražování předkládá Daniel Kaiser. Nenakročilo Polsko k vystoupení z Evropské unie? Bude snad polské právo nadřazeno evropskému? Tím, co se děje u našich severních sousedů, se zabývá Ondřej Šmigol.
A jak si chce počínat Zbyněk Stanjura (ODS) v křesle ministra financí? V rozhovoru s ním se to snaží zjistit Lenka Zlámalová. O mýtu spojeném s horou Blaník uvažuje ve svém eseji geolog Václav Cílek, o možných židovských kořenech afghánských Paštunů píše Jan Fingerland. A zvláštní příloha čísla má výmluvný název: Rodinné firmy.
„Zastavme se ještě u vyjednávacího umu Andreje Babiše v Bruselu,“ píše Daniel Kaiser. „Představa, jak náš premiér válčí za český průmysl a české domácnosti, neodpovídá skutečnosti. Tady je nejnovější příklad: čtrnáct návrhů klimatické politiky zveřejněných místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem 14. července (výročí pádu Bastily) dostala naše vláda oficiálně a v překladu do češtiny až začátkem září. Od přijetí pošty běží lhůta 56 dnů, po kterou může národní parlament členského státu vystavit každému návrhu Komise tzv. žlutou kartu. Kdyby žlutou kartu nakrásně vytáhla třetina národních parlamentů, má EK povinnost návrh znovu zvážit. Není to silná zbraň, EK nezavazuje, aby požadované změny v návrhu skutečně podnikla. A pokud pomyslnou žlutou kartu vytáhne méně než třetina národních parlamentů, je ta slabá zbraň ještě slabší. Nicméně v situaci, kdy mají politici nahnáno ze sociálních otřesů, by se jim snad mohlo hodit všechno.“
„Ve čtvrtek 7. října polský ústavní soud odpálil právnickou bombu, jejíž nárazová vlna se nyní valí Evropou. Jednoduše řečeno: soud rozhodl, že polská ústava stojí nad evropským právem. To vyvolalo rozzuření v Bruselu, v Lucemburku, kde sídlí Evropský soudní dvůr (ESD), a v polských ulicích. Tam se vyvalily desetitisíce lidí, aby protestovali proti polexitu, kterého se vláda údajně snaží pokoutně dosáhnout. Rozhodnutí polského soudu prý narušilo jeden z hlavních pilířů EU, totiž nadřazenost evropského práva nad právy národními. Pokud si státy budou moci vybírat, které zákony EU aplikovat, rozpadne se soudržnost společenství a Unie vlastně přestane existovat. Polsko proto musí být potrestáno a donuceno odvolat, jelikož toto rozhodnutí ohrožuje budoucnost EU. Jenže Polsko našlo překvapivé zastání u dvou vůdčích zemí bloku. Odcházející německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že spor by se měl vyřešit dialogem, a ne soudními žalobami. Ve Francii zas Polsko podpořila plejáda politiků napříč politickým spektrem,“ píše Ondřej Šmigol.
A co říká Zbyněk Stanjura Lence Zlámalové? Jejich dialog vypadá například takto: „Jak snížíte po nástupu do vlády rozpočtový schodek ve státní pokladně, kde vám Andrej Babiš zanechá návrh rozpočtu se schodkem 377 miliard korun?“ „Pokud budeme ještě do konce roku vládnout, tak ten jeho návrh rozpočtu okamžitě stáhneme. Jdeme do vlády s jistotou rozpočtového provizoria. Není vůbec šance, že bychom rozpočet přepracovali a schválili do konce roku. Rozpočtové provizorium už je teď potřeba brát jako fakt.“ „Co budete v rozpočtu předělávat?“ „Klíčový je ten deficit. Schodek se sníží někde v rozmezí 100 miliard korun, což navrhujeme jako koalice Spolu, a 70 miliard, které navrhuje koalice PirStan. Deficit musí být pod 300 miliard korun. Seškrtat se musí výdaje minimálně za 77 miliard korun.“ „Kde se ty peníze ušetří?“ „Přesně o tom teď vedeme v koaličním týmu ta jednání. Šetřit budeme v první řadě na dotacích. Já jsem osobně velký odpůrce dotací.“