Odveta Moskvy. Rusko vyhostilo slovenského diplomata
Diplomatický konflikt
Aktualizováno
1
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že Moskva prohlásila slovenského diplomata za nežádoucí osobu, která musí do 48 hodin opustit Rusko. Jde o odvetu za vyhoštění ruského diplomata ze Slovenska. Slovensko si zároveň stojí za prodloužením protiruských sankcí, ačkoliv podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho jsou pro ekonomiku země nevýhodné.
„Slovenské úřady vyhostily ruského vojenského diplomata. Protože v souladu se zažitou a běžnou praxí podobné nepřátelské kroky vždy vedou k zrcadlovým odvetným opatřením, Rusko v těchto dnech prohlásilo slovenského vojenského diplomata za nežádoucí osobu, která musí během 48 hodin opustit naši zemi,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na tiskové konferenci.
Příslušná nóta byla slovenskému velvyslanci předána v úterý 11. prosince, upřesnila mluvčí podle agentury Interfax. Zacharovová zdůraznila, že Moskvu mrzí „nepřátelský krok“ slovenské strany, „odporující tradicím našich dvoustranných vztahů“.
O vyhoštění ruského diplomata, které se uskutečnilo na konci listopadu, informoval slovenský premiér Peter Pellegrini 5. prosince.
„Na základě informací vojenského zpravodajství byl 22. listopadu diplomatický pracovník úřadu přidělence obrany velvyslanectví Ruské federace na Slovensku prohlášen za personu non grata, protože prováděl aktivity proti zájmům Slovenské republiky a NATO,“ řekl Pellegrini. Dodal, že diplomat opustil území Slovenska, podrobnosti o působení vyhoštěného ruského diplomata ale neuvedl.
Za poslední roky šlo o první známý případ, kdy Bratislava vyhostila ruského diplomatického pracovníka. Ruské ministerstvo zahraničí vzápětí avizovalo, že „ruská strana na toto nepřátelské počínání Bratislavy odpoví recipročně“.
Slovensko se dříve v tomto roce podle dostupných informací nepřidalo k většině členských zemí Evropské unie včetně Česka a k dalším státům, které vyhostily ruské diplomaty v souvislosti s případem otravy bývalého ruského zpravodajského důstojníka a britského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii.
Česko v minulosti opakovaně vyhostilo ruské diplomaty.
Prodloužení sankcí je to nejmenší
Prodloužení protiruských sankcí je to nejmenší, co může EU po incidentu u poloostrova Krym udělat, řekl ve čtvrtek Pellegrini před summitem státníků unie. Uvedl to i přesto, že podle něj sankce Slovensku škodí. V této souvislosti předseda slovenské vlády zmínil možnost zařazení dalších osob na sankční seznam EU, byť samotné sankce podle něj nevedly ke zlepšení situace.
„Slovensko nebude iniciovat zpřísnění sankcí. Navzdory sankcím není situace lepší, je horší. Sankce jsou velkým gestem, ale nedosáhly žádného výsledku,“ uvedl Pellegrini před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu. Dodal, že protiruské sankce ekonomice Slovenska škodí.
Podle Pellegriniho Slovensko ve věci sankcí vždy respektovalo společný postoj EU, která by podle něj měla zůstat v této otázce jednotná. „Slovensko bude držet jednotnou linii s ostatními členskými zeměmi. Pokud dojde k návrhu na zpřísnění sankcí, Slovenská republika bude součástí tohoto rozhodnutí,“ řekl slovenský premiér.
Slovenský premiér na příkladu rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, řekl, že některé státy upřednostňují hospodářské zájmy.
„Když jde o byznys, tak i největší hráči, kteří dávají velká politická poselství, se těší z podepsaných kontraktů. Hospodářské zájmy a zájmy byznysu jsou postaveny výše než hodnoty,“ uvedl Pellegrini.
Slovensko dlouhodobě kritizuje rozšíření plynovodu Nord Stream, který obchází Ukrajinu. Bratislava se obává, že projekt také sníží objem přepravovaného ruského plynu přes Slovensko.
EU uvalila sankce na Rusko v roce 2014 kvůli anexi poloostrova Krym. O sankcích se začalo znovu hovořit poté, co Rusko v listopadu zadrželo v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem ukrajinská plavidla i námořníky.
