Forman, Kryl, Škvorecký. Za první rok okupace emigrovalo 104 tisíce lidí

Po okupaci Československa v srpnu 1968 nastala emigrační vlna, v níž do konce roku 1969 opustilo republiku bezmála 104 000 lidí. V letech 1969 až 1989 emigrovalo ročně v průměru na 10 000 obyvatel, celkem čtvrt milionu lidí všech sociálních vrstev. Kdo všechno v reakci na okupaci v srpnu 1968 odešel do emigrace? 

Karel Ančerl (1908-1973) – Jeden z nejslavnějších českých dirigentů, který dovedl Českou filharmonii, v jejímž čele stál v letech 1950-1968, ke světové proslulosti. Emigroval v roce 1969. Mimo jiné byl šéfdirigentem Torontského symfonického orchestru a zajížděl i k jiným americkým orchestrům.

Václav Bělohradský (1944) – Filozof, který v roce 1970 emigroval do Itálie. V letech 1973 až 1990 působil jako profesor politické sociologie na univerzitě v Janově, poté se stal profesorem na univerzitě v Terstu.

Miloš Forman (1932-2018) – Již v Československu úspěšný filmový režisér odešel v roce 1967 s povolením úřadů do USA, kde nakonec zůstal. Zde režíroval deset převážně úspěšných filmů, například Přelet nad kukaččím hnízdem (1976, pět Oscarů) nebo Amadeus (1984, osm Oscarů).

Vojtěch Jasný (1925) – Úspěšný filmový režisér, který se rozhodl pro emigraci v roce 1970. Na čas se usadil v Rakousku, kde získal občanství, později přesídlil do New Yorku, kde působil jako univerzitní pedagog a natočil několik filmů.

Pavel Kantorek (1942-2017) – Vědec a jeden z nejpopulárnějších karikaturistů v Československu. Emigroval ihned 21. srpna 1968. Jako vědec se mimo jiné zabýval teorií elektromagnetických polí a podílel se například na vytvoření systému holografického kopírování CD. Žil v kanadském Torontu, kde na tamní univerzitě přednášel aplikovanou fyziku.

Lubomír Kaválek (1943) – Šachový velmistr, který byl dvojnásobným mistrem Československa. V roce 1968 odešel do Spojených států, stal se trojnásobným mistrem USA, které několik let reprezentoval. Na šachových olympiádách získal jednu zlatou a pět bronzových medailí.

Karel Kryl (1944-1994) – Populární písničkář se rozhodl pro exil v září 1969, kdy se nevrátil z festivalu v Německu. Zde se také v Mnichově usadil, pracoval jako redaktor Rádia Svobodná Evropa a koncertoval pro krajany. V listopadu 1989 se vrátil do vlasti a žil poté střídavě v Praze a v Německu.

Ivan Passer (1933) – Filmový režisér a scénárista, který emigroval do USA v roce 1969. V Americe natočil řadu filmů, kritika nejvíc ocenila drama Cutterova cesta (1981) a televizní životopisný film Stalin (1992).

Jiří Pelikán (1923-1999) – Jeden z předních reformních komunistů, ředitel Československé televize. Po svém odchodu do emigrace v Itálii v roce 1969 reprezentoval exilovou levici a byl známý jako vydavatel časopisu Listy a poslanec Evropského parlamentu.

Yvonne Přenosilová (1947) – Populární zpěvačka, do emigrace odešla šest dní po invazi. Zamířila do Rakouska, pak ale zakotvila v Mnichově. Vdala se a zůstala se synem doma. Spolupracovala s Rádiem Svobodná Evropa. Přestože po revoluci tvrdila, že se do Čech natrvalo nevrátí, když do Prahy přesídlila Svobodná Evropa, přestěhovala se s ní.

Zora Šemberová (1913-2012) – Baletka a choreografka, proslula jako první Julie, kterou ztvárnila při světové premiéře baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie v Brně. V roce 1968 emigrovala, nejprve vyučovala v Kambodži a poté natrvalo v Austrálii, kde mimo jiné založila Australian Mime Theatre v Adelaide.

Ota Šik (1919-2004) – Ekonom a komunistický politik, jeden z hlavních autorů národohospodářské reformy 60. let. Po okupaci byl jedním z prvních, kdo musel odejít, a to už počátkem září 1968. Působil jako pedagog v Basileji a Manchesteru a v letech 1973-1989 jako profesor ekonomie v Saint Gallen ve Švýcarsku, kde získal občanství.

Josef Škvorecký (1924-2012) – Úspěšný spisovatel odešel do emigrace v roce 1969, s manželkou Zdenou Salivarovou se usadili v kanadském Torontu. Zde založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které vydávalo československé exilové či doma zakázané autory.

Čtěte také: První oběť okupace. Dělník z chemičky se snažil holýma rukama zastavit tank

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Mrtví a ranění na Vinohradech. Nikdy nepublikované snímky ze srpna 1968