2 emigrační vlna 1968/69

Forman, Kryl, Škvorecký. Za první rok okupace emigrovalo 104 tisíce lidí

, NOVÉ

Témata: ,

Po okupaci Československa v srpnu 1968 nastala emigrační vlna, v níž do konce roku 1969 opustilo republiku bezmála 104 000 lidí. V letech 1969 až 1989 emigrovalo ročně v průměru na 10 000 obyvatel, celkem čtvrt milionu lidí všech sociálních vrstev. Kdo všechno v reakci na okupaci v srpnu 1968 odešel do emigrace? 

Karel Ančerl (1908-1973) – Jeden z nejslavnějších českých dirigentů, který dovedl Českou filharmonii, v jejímž čele stál v letech 1950-1968, ke světové proslulosti. Emigroval v roce 1969. Mimo jiné byl šéfdirigentem Torontského symfonického orchestru a zajížděl i k jiným americkým orchestrům.

Václav Bělohradský (1944) – Filozof, který v roce 1970 emigroval do Itálie. V letech 1973 až 1990 působil jako profesor politické sociologie na univerzitě v Janově, poté se stal profesorem na univerzitě v Terstu.

Miloš Forman (1932-2018) – Již v Československu úspěšný filmový režisér odešel v roce 1967 s povolením úřadů do USA, kde nakonec zůstal. Zde režíroval deset převážně úspěšných filmů, například Přelet nad kukaččím hnízdem (1976, pět Oscarů) nebo Amadeus (1984, osm Oscarů).

Vojtěch Jasný (1925) – Úspěšný filmový režisér, který se rozhodl pro emigraci v roce 1970. Na čas se usadil v Rakousku, kde získal občanství, později přesídlil do New Yorku, kde působil jako univerzitní pedagog a natočil několik filmů.

Pavel Kantorek (1942-2017) – Vědec a jeden z nejpopulárnějších karikaturistů v Československu. Emigroval ihned 21. srpna 1968. Jako vědec se mimo jiné zabýval teorií elektromagnetických polí a podílel se například na vytvoření systému holografického kopírování CD. Žil v kanadském Torontu, kde na tamní univerzitě přednášel aplikovanou fyziku.

Lubomír Kaválek (1943) – Šachový velmistr, který byl dvojnásobným mistrem Československa. V roce 1968 odešel do Spojených států, stal se trojnásobným mistrem USA, které několik let reprezentoval. Na šachových olympiádách získal jednu zlatou a pět bronzových medailí.

Karel Kryl (1944-1994) – Populární písničkář se rozhodl pro exil v září 1969, kdy se nevrátil z festivalu v Německu. Zde se také v Mnichově usadil, pracoval jako redaktor Rádia Svobodná Evropa a koncertoval pro krajany. V listopadu 1989 se vrátil do vlasti a žil poté střídavě v Praze a v Německu.

Ivan Passer (1933) – Filmový režisér a scénárista, který emigroval do USA v roce 1969. V Americe natočil řadu filmů, kritika nejvíc ocenila drama Cutterova cesta (1981) a televizní životopisný film Stalin (1992).

Jiří Pelikán (1923-1999) – Jeden z předních reformních komunistů, ředitel Československé televize. Po svém odchodu do emigrace v Itálii v roce 1969 reprezentoval exilovou levici a byl známý jako vydavatel časopisu Listy a poslanec Evropského parlamentu.

Yvonne Přenosilová (1947) – Populární zpěvačka, do emigrace odešla šest dní po invazi. Zamířila do Rakouska, pak ale zakotvila v Mnichově. Vdala se a zůstala se synem doma. Spolupracovala s Rádiem Svobodná Evropa. Přestože po revoluci tvrdila, že se do Čech natrvalo nevrátí, když do Prahy přesídlila Svobodná Evropa, přestěhovala se s ní.

Zora Šemberová (1913-2012) – Baletka a choreografka, proslula jako první Julie, kterou ztvárnila při světové premiéře baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie v Brně. V roce 1968 emigrovala, nejprve vyučovala v Kambodži a poté natrvalo v Austrálii, kde mimo jiné založila Australian Mime Theatre v Adelaide.

Ota Šik (1919-2004) – Ekonom a komunistický politik, jeden z hlavních autorů národohospodářské reformy 60. let. Po okupaci byl jedním z prvních, kdo musel odejít, a to už počátkem září 1968. Působil jako pedagog v Basileji a Manchesteru a v letech 1973-1989 jako profesor ekonomie v Saint Gallen ve Švýcarsku, kde získal občanství.

Josef Škvorecký (1924-2012) – Úspěšný spisovatel odešel do emigrace v roce 1969, s manželkou Zdenou Salivarovou se usadili v kanadském Torontu. Zde založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které vydávalo československé exilové či doma zakázané autory.

Čtěte také: První oběť okupace. Dělník z chemičky se snažil holýma rukama zastavit tank

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Mrtví a ranění na Vinohradech. Nikdy nepublikované snímky ze srpna 1968

 

Z nového čísla Proč právě Černobyl? Seriál, který vyvrací módní poučky o „kulturní apropriaci“

Echo týdne: Fotbalista, privatizace a Scruton ● Komentář: Žádný audit neroste do nebe ● Svět: Rakouská zabijačka ● Fenomén: Když nemůžete věřit vlastním očím ● V bublině: Letenky zdarma? Nikdy, nenávistnice

 

Vyrůstá v Bronxu Trump v sukních? Co hlásá Alexandria Ocasiová-Cortezová
Z každé lampy čtyři zásuvky na auta Primátor Prahy Zdeněk Hřib hájí utajená hlasování rady
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.