Nejtvrdší lobbisté umí nakoupit novináře za drobné

Zítra se ve Štrasburku začne projednávat směrnice, která rozhodne, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi v Evropě. Reaguje na situaci, za níž se dnes většina mediálního provozu přesunula na internet. Online reklamu, která celý ten internetový prostor, v němž je všechno včetně informací a služeb zadarmo, zaplňuje, ovládli technologičtí dominátoři Google a Facebook. Ve většině evropských zemích – stejně jako ve Spojených státech – u nich končí 80 až 90 procent všech útrat za internetovou reklamu. Facebook loni dosáhl tržeb 40 miliard dolarů (888 miliard korun), Google 110 miliard dolarů (2220 miliard korun). To všechno jsou příjmy z internetové reklamy, ve které dominují a staly se monopoly, protože jsou svým inzerentům schopny nabídnout o jejich potenciálních zákaznících a terčích reklamy nesrovnatelně víc nesrovnatelně detailnějších informací než kdokoliv jiný.

Tu reklamu nabalují mimo jiné, když odkazují na texty nebo videa, které vyrobil někdo jiný. Ten musel napsání textu nebo natočení videa zaplatit. Peníze za reklamu ale zkasírují Google a Facebook. Evropská směrnice chce technologickým dominátorům jako monopolům v digitální inzerci nařídit, aby část zisků odváděli autorům, kteří texty nebo videa vytvořili.

Rozjel se tvrdý lobbistický souboj o hlas evropských poslanců. O to tvrdší, že na obou stranách jsou profesionálové v obchodu s informacemi, velmi obratní v práci se společenským a politickým vlivem. Na jedné straně technologičtí dominátoři v čele s Googlem a Facebookem, na druhé mediální vydavatelství a filmová studia. Ekonomické váhy a finanční možnosti jsou přitom nesrovnatelné. V tržbách v desítkách miliard dolarů se nikdo z protihráčů nemůže Googlu a Facebooku rovnat.

Ty jsou si své převahy velmi dobře vědomy. Proto se rozhodly, že si ze svého pohledu za drobné nakoupí přízeň u slabších kusů na druhé straně střetu. Pro tu druhou stranu jsou ale „granty“ od technologických dominátorů velké peníze.

Chytřejší lidé v Googlu už před lety pochopili, že tradiční média jsou pro ně přirozený konkurent, kterému požírají byznys. A přestože jejich ekonomická síla od krize roku 2008 stále klesá, jejich společenský a politických vliv zůstává stále značný. Bylo by nepříjemné, kdyby ho využívala k referování o tom, jak se z Googlu, Facebooku a spol. staly faktické monopoly na internetovou reklamu, pro které neplatí žádná pravidla ani zákony, jež neplatí daně a mají velkou sílu manipulovat davy k jakémukoliv účelu. Čím víc by média rozbíjela jejich image cool dobrodějů, kteří všechno nabízí svým zákazníkům zadarmo, tím dřív by na ně dolehly daně, které musí odvádět všechny ostatní firmy, a regulace, jež platí pro všechny ostatní monopoly. To by dramaticky snížilo jejich příjmy.

Takže se rozhodly nakoupit si přes svou nadaci jménem Google Digital News Initiative Innovation Fund (DNI) přízeň médií tím, že jim budou rozdělovat „drobné“. Ve fondu pro země Evropské unie je pro letošní rok 115 milionů eur (3 miliardy korun). Z pohledu Googlu s příjmy 110 miliard dolarů jsou to skutečně drobné. Přesně 0,14 procenta příjmů. Z pohledu mediálních domů, jimž prudce klesají příjmy z reklamy, protože odešla do Googlu a Facebooku, jsou to ale velké peníze.

Takže Google rozdává na různé vznešeně a hi-tech se tvářící inovace v médiích. Slovenský Denník N získal v přepočtu necelých 20 milionů korun „na vybudování předplatitelského systému, který bude moci používat jakákoliv jiná redakce“. V České republice Google DNI přispěl například vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly, aby vytvořilo Respekt Club. Klub fanoušků týdeníku Respekt na sociálních sítích pro předplatitele Respektu. Na stránkách DNI není přesně uvedeno, kolik Respekt na svůj fanklub dostal. V popisu grantu je ale přesně vysvětleno, že je to cesta k vytvoření sítě předplatitelů a usnadnění kontaktu s platícími čtenáři. Stejně jako u Denníku N a mnoha dalších projektů z různých zemích, o kterých si můžete na stránce Google DNI přečíst, je většina vedena jasnou ideou. Pomoct tradičním médiím, aby dokázala co nejvíc peněz zkasírovat přímo od čtenářů, odepsala stále klesající příjmy z internetové reklamy, nechala je Googlu a Facebooku a moc se proti tomu nebouřila. Příjemci grantů od Googlu jsou i tak vlivná vydavatelství jako německé Frankfurter Allgemeine Zeitung, Spiegel, Handelsblatt nebo britský Guardian.

Jenže nic není zadarmo. Ani mediální granty od Googlu. Když začal souboj o evropskou směrnici o autorských právech, Madhav Chinnappa, šéf strategických vztahů Googlu, napsal dopis členům pracovní skupiny Google DNI a vydavatelům, aby zatlačili na europoslance, kteří budou o digitální směrnici hlasovat. Od tlaku Googlu na média informoval už v červnu britský deník Financial Times. „My, a nikoliv tato evropská direktiva máme nejlepší cestu udržitelného ekosystému informací, a to jak pro vydavatele, tak pro uživatele,“ píše Chinnappa vydavatelům v dopise, který získaly Financial Times. „Smyslem pracovní skupiny DNI je vyměňovat si pohledy a zlepšit spolupráci mezi mediálním byznysem a Googlem. Firma nás požádala, abychom vás seznámili se svým názorem na evropskou reformu autorských práv. Jsme rádi, že můžeme sdílet svoji pozici a přehled názorů ostatních,“ píše strategický šéf Googlu vydavatelům, kterým předtím poslal granty.

Google rozhodil mezi novináře drobné a žádá za ně podporu při ochraně svých desítek miliard. Je to, jako když kolonizátoři dobývali nová území a kupovali si přízeň domorodců blýskavými korálky. Kdyby ta nadace nepatřila Googlu, ale třeba ČEZ nebo nějaké bance, všichni už křičí, jak je to systémová korupce a jak levně se dají novináři koupit. Tohle je cool, sofistikované, na první pohled nezávadné – a o to hůř prokouknutelné.

Bude zajímavé pozorovat, jak budou příjemci grantů od Googlu o klíčové evropské regulaci obchodu s informacemi referovat. Směrnici musí schválit Evropský parlament a vlády všech osmadvaceti členských zemí. Každá má právo veta. Prostor pro lobbing je obrovský. Uslyšíme spoustu velmi sofistikovaně formulovaných názorů, jak to omezuje svobodu na internetu.