Místo tisícovek pouze stovky. Babiš se Schillerovou couvají z návrhu nižších daní

Místo tisícovek pouze stovky. Babiš se Schillerovou couvají z návrhu nižších daní
Premiér Andrej Babiš (ANO). Foto: Facebook/Andrej Babiš
Domov

KROCENÍ SMĚLÝCH DAŇOVÝCH PLÁNŮ

Ladislav Šustr

Ze smělého plánu nechat v peněženkách občanů několik tisíc korun každý měsíc navíc se začíná krok po kroku ustupovat. Premiér Andrej Babiš začíná krotit svůj dřívější nápad, že by se při zrušení superhrubé daně mohlo zavést 15 procentní daň z příjmu. Nyní už otevírá i variantu 19 procent, kdy by pracovníkům zůstávaly na účtech v přepočtu pouze stokoruny.

Předseda vlády Andrej Babiš vystřelil sazbu 15 procent daně z příjmu před svým odjezdem na dovolenou. Po necelém týdnu ovšem začíná couvat a spolu s ním i ministryně financí Alena Schillerová, podle které se o zdanění musí „pobavit“. „Určitě budu pracovat s variantou 19 procent, to je v programovém prohlášení vlády. A pak budu odstupňovávat jednotlivé sazby až po těch 15 procent. Takže já jsem připravená absolutně na všechno,“ řekla Alena Schillerová v rozhovoru pro LN.

Šéfka státní kasy také řekla, že na ministerstvu financí se propočítávají jednotlivé varianty a 15 procentní sazba tak není jedinou variantou. Zřejmě se bude rozhodovat také s ohledem na výpadek příjmů ve státním rozpočtu, kdy u 19 procentního zdanění by se jednalo o 27 miliard a při 15 procentním zdanění o 90 miliard. V programovém prohlášení vlády však stojí, že se zrušením superhrubé mzdy se zavede sazba 19 procent.

Tu nevyvrátil ani Andrej Babiš, který v rozhovoru pro Právo uvedl, že se jedná jen o jeho uvažování. „Budeme hledat řešení, abychom splnili programové prohlášení. Tam máme 19 procent, což je minimální cíl, ale nejraději bych, aby zdanění zaměstnanců bylo 15 procent. To by bylo fajn,“ řekl Babiš. „Vše je otázka jednání. Jsem přesvědčen, že dospějeme ke konsenzu, dosud se nám ve vládě dařilo se vždy dohodnout,“ uvedl Babiš, který tak couvá z původního slibu.

Přehodnocování původního slibu se velmi nelíbí Občanské demokratické straně, která návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15 procentní sazby navrhovala již před dvěma lety. Babiš se ale tomuto kroku opakovaně bránil a i když kritizoval zavedení superhrubé mzdy, tak ji od roku 2013, co se podílí na vládě, nikdy nezrušil.

„Jen pár dní tu žila iluze, že hnutí ANO vyslyší dlouholeté volání ODS po zrušení superhrubé mzdy a zavedení jednoduché, spravedlivé, rovné daně ve výši 15 procent. Zřejmě půjde o další prázdné plácnutí z úst premiéra Babiše, ze kterého zase nic pozitivního pro občany ČR nezbyde. Jak dnes uvedla jeho vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová, stále je ve hře zrušení superhrubé mzdy doprovázené ale růstem daňové sazby ze současných 15 procent na 19 procent. To by z velké části slibovaný nárůst čistých příjmů vymazalo a ze zrušení superhrubé mzdy by zůstal je velmi nízký, spíše symbolický nárůst příjmů,“ řekl poslanec a ekonomický expert Jan Skopeček.

Skopeček tak naráží na fakt, kdy při zavedení 15 procentní sazby by v peněženkách občanů například při průměrném platu 21 tisíc korun zbylo 1080, při průměrném platu 36 tisíc korun 1845 korun a při platu 80 tisíc korun 4080 korun. Oproti tomu při ponechání 19 procentní sazby by při průměrném platu 21 tisíc zbylo zaměstnancům 225 korun, při platu 36 tisíc korun 390 korun a při 80 tisících korun 865 korun.

„Zdanění práce v České republice je příliš vysoké, což by se mohlo napravit zrušením konceptu superhrubé mzdy při ponechání sazby daně ve výši 15 procent. Tím by byl navíc elegantně vyřešen problém nastavení daňové sazby u živnostníků, kterým by se nic nezměnilo. Ve variantě zrušení superhrubé mzdy se sazbou 19 procent, by živnostníkům vzrostly daně, což by muselo být řešeno složitým kompenzačním mechanismem,“ upozorňuje pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj se jedná o předvolební proklamace, které se můžou v čase měnit. Na podzim čeká Českou republiku krajské a senátní volby, v příštím roce pak sněmovní. „Rovněž bude zajímavé sledovat, jak se nakonec zachovají po volbách, až se přestanou ucházet o přízeň voličů,“ dodává Křeček.