Plyn dál výrazně zlevňuje, cena pro evropský trh klesla pod 100 eur za MWh

Ceny zemního plynu pro evropský trh v pátek pokračovaly v poklesu, po poledni se cena snížila až o 24 procent a přechodně se dostala pod 100 eur (2500 korun) za megawatthodinu (MWh). I tak je ale výrazně vyšší než před rokem. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách. Na to už před časem upozornil například americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Cena plynu v letošním roce vzrostla skoro o 800 procent a v úterý se poprvé vyšplhala nad 180 eur (asi 4500 korun) za megawatthodinu. Pokud se vezme v úvahu páteční pokles, pak jsou ceny proti začátku roku pořád ještě vyšší o více než 400 procent.

Ministr Novak podle agentury Reuters řekl, že Evropa se sama připravuje o vyšší objemy ruského plynu tím, že otálí se schválením plynovodu Nord Stream 2. Ten už je hotov, ale pořád čeká na povolení od německých úřadů. Očekává se, že je nezíská dříve než v polovině příštího roku. Nord Stream 2 přitom vede paralelně k plynovodu Nord Stream, který po dně Baltského moře už od roku 2011 přivádí plyn z Ruska do Německa a jehož roční kapacita je 55 miliard metrů krychlových plynu. Nord Stream 2 objem přepravovaného plynu zdvojnásobí.

„Pokud vím, evropští spotřebitelé mají značný zájem na tom, aby projekt začal fungovat. Firmy, které se projektu účastní, by mohly předložit dodatečné požadavky v rámci dlouhodobých smluv o dodávkách plynu přes tento nový plynovod,“ řek dnes Novak ve vysílání ruské televize Rossija-24.

K nervozitě na trhu s plynem v Evropě přispívá i fakt, že tok plynu v plynovodu Jamal-Evropa byl i dnes obrácený, a to už čtvrtým dnem. Plyn tedy neproudí směrem na západ, jako obvykle, ale od Německa k Polsku, ukázaly záznamy německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Plynovod jinak přivádí surovinu z Ruska přes Bělorusko a Polsko dál do Německa.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek řekl, že Německo prodává nakoupený ruský plyn dál do Polska a na Ukrajinu, než aby jej samo použilo, a přispělo tím ke zklidnění situace na trhu. Prezident k tomu nyní dodal, že Varšava zatlačila Moskvu do kouta, co se týče správy plynovodu Jamal-Evropa. „Objem ruského plynu pro evropský trh tím nenarůstá, a proto se zvyšuje cena,“ cituje dnes agentura Interfax Putina, který se vyjadřoval k obrácenému toku plynu v potrubí.

Krátce po 16:00 SEČ se cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 108 eur za MWh, a vykazovala tak pokles o 18,5 procenta. TTF je určující pro velkoobchodní ceny plynu v Evropě.

Ceny plynu se prudce zvyšují v době rostoucího napětí mezi Moskvou a Západem kvůli Ukrajině a kvůli dlouhodobému sporu o Nord Stream 2. Tento nový podmořský plynovod vedoucí přímo z Ruska do Německa se nelíbí Spojeným státům a také některým východoevropským státům. Ty tvrdí, že kvůli plynovodu bude Evropská unie ještě více závislá na ruském plynu, který už teď uspokojuje poptávku unie po zemním plynu asi z 35 procent.

Americký ekonomický list The Wall Street Journal už v říjnu upozornil, že když byla poptávka po plynu slabší a ceny nižší, tak se Evropské unii vyplácela její strategie ukončit dlouhodobé smlouvy s ruským plynárenským gigantem Gazprom a místo toho nakupovat plyn podle aktuálních tržních cen. Když se ale poptávka zvýšila a s ní i ceny suroviny k okamžitému dodání, Evropa se najednou ocitla v nevýhodné situaci. WSJ v říjnu odhadl, že za tato chybná rozhodnutí Evropa za plyn v letošním roce zaplatí asi o 30 miliard dolarů (přes 662 miliard Kč) víc.

Plyn z Ruska se dál do Evropy dostává i potrubím přes Ukrajinu. Šéf tamní plynárenské přepravní soustavy GTSOU Serhyj Makogon upozornil, že Gazprom snížil denní objem plynu určeného k tranzitu přes ukrajinské území na 87,7 milionu z dosavadních 109 milionů metrů krychlových. V situaci, kdy ceny šplhají na maxima, je to podle něj důkaz, že kroky Gazpromu nemají ekonomické, ale politické pozadí. Moskva to podle Makogona dělá proto, aby zesílila tlak na EU a prosadila si rychlejší zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Gazprom v těchto dnech neobjednává další kapacitu pro přepravu plynu potrubím Jamal, což zdůvodňuje tím, že nikdo z odběratelů v Evropě ho o dodatečné objemy plynu nežádá.

Cena plynu se vyjadřuje více způsoby. Například úterní rekord u ceny pro evropský trh, který činil více než 180 eur za megawatthodinu, odpovídá částce téměř 2000 eur za 1000 krychlových metrů. Makogon také řekl, že Evropa stanovila rekord v čerpání plynu ze zásobníků. Moskva opakovaně odmítá obviňování, že dodávky ruského plynu dál do Evropy ovlivňuje politika. Odběratelé v evropských zemích potvrzují, že dostávají od Gazpromu tolik plynu, kolik si objednali.

Evropa si částečně může pomoci dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), ten je ale kvůli celosvětovému růstu cen výrazně dražší než dříve. Kontinent o něj navíc musí bojovat s jinými zeměmi, například odběratelé v Asii jsou ochotni za LNG platit více, tankery s LNG proto směřují hlavně tam.