Kamery v čínském Canonu sledují, zda se zaměstnanci usmívají

SLEDOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kamery v čínském Canonu sledují, zda se zaměstnanci usmívají
ilustrační foto Velkého Bratra Foto: Shutterstock
Svět

Echo24

Čína je známa svým propracovaným systémem sledování vlastních občanů a sociálními kredity, trestající nedisciplinovanost. Čínská filiálka firmy Canon však zašla ještě dále. Upravila svůj kamerový systém tak, aby rozeznal, zda se daný zaměstnanec usmívá. Oficiálně je cílem zvyšovat dobrou náladu na pracovišti. Neusmívání se však není bez rizika. Píše například The Verge nebo The Financial Times.

„Pomocí aktivace detekce úsměvu jsme chtěli podpořit zaměstnance ve vytváření pozitivní atmosféry na pracovišti,“ uvedl mluvčí čínského Canonu. Firma si od nového systému slibuje zlepšení produktivity. „Lidé se většinou jen stydí usmívat, ale jakmile si na usmívání v kanceláři zvyknou, usmívají se i bez tohoto systému, který vytvořil pozitivní a milou atmosféru,“ obhajuje využívání systému mluvčí.

Systém má však pro zaměstnance mnohem dalekosáhlejší důsledky. Pokud zaměstnanec nevykazuje známky dobré nálady, systém mu znemožní některé činnosti. Nepustí ho například do místnosti či mu zablokuje systém domlouvání schůzek.

Čínská filiálka už systém instalovala minulý rok. Nyní o něm informovaly Financial Times v rámci článku, který mapuje úspěšné snahy čínských firem sledovat zaměstnance a zvyšovat jejich produktivitu. V případě Canonu se jednalo jen o využití již dlouho známé technologie na rozpoznávání obličejů, kterou fotoaparáty využívají již několik let. Sledování zaměstnanců, kteří mají minimum možností, jak se sledování při práci legálně vyhnout, je v Číně na vzestupu už několik let. Současný krok Canonu je však i přesto novum. „Takže nyní firmy nejenom řídí náš čas, ale i naše emoce,“ komentoval situaci uživatel čínské sociální sítě Weibo.

Jeden z takto využívaných programů je však podle Financial Times mnohem propracovanější. „Třetí oko“ sleduje zaměstnance po celou směnu a zaznamenává veškeré jeho činnosti na počítači. Od činnosti na ploše, editaci dokumentů po čas strávený například vyhledáváním na internetu. V případě, že systém vyhodnotí, že se zaměstnanec nevěnuje práci, okamžitě informuje zaměstnavatele. Sám program je schopen pravidelně generovat hlášení o efektivnosti daných zaměstnanců. Firmy pak údaje využívají v hodnocení zaměstnanců a v rozhodování o jejich povýšení, ale i propuštění. Fungování sledovacích programů a metody firem popsal Financial Times herní programátor Andy Wang. Kamery v jeho bývalém zaměstnání ve vysokém rozlišení sledovaly celé patro a kontrolovaly práci zaměstnanců. Recepční měli za úkol měřit pomocí záznamu kamer, kolik času trávili programátoři na obědě. „Nedává to smysl. Nemůžeme pracovat neustále. Potřebujeme přestávky,“ uvedl Wang, který po dvou letech tohoto sledování dal výpověď.

Využívání sledovacích technologií pro zvýšení efektivity není jen Čínskou specialitou. Podobné technologie začíná, v mnohem menší šíři, využívat například Amazon, který tak sleduje, zda se zaměstnanci pohybují ve vymezených prostorách či zda dodržují bezpečnostní předpisy. Psali jsme o tom například zde. Ale k masovosti a neutuchající přítomnosti sledování v čínských firmách má přesto daleko.