1 Úspěšný summit EU?

Migrační centra. Ale kde? Francie a některé africké státy je odmítly

NOVÉ

Témata: , , ,

Země EU na svém summitu schválily změny v přístupu EU k migraci. Potvrdily potřebu zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží i na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by například od Itálie migranty převzaly.

Padlo tak prosazování kvót pro přerozdělování migrantů, což označil český premiér Andrej Babiš i představitelé ostatních zemí visegrádské čtyřky za obrovský úspěch. Podle německé kancléřky Angely Merkelové jde dohoda správným směrem, který zlepší kontrolu vnější hranice EU a řeší také otázku následných přesunů migrantů mezi státy unie. Šéf Evropské rady Donald Tusk nicméně upozornil, že teprve skutečná změna situace kolem migrace ve Středozemním moři ukáže, zda dohoda je úspěšná.

V zamýšlených centrech by se následně mělo rychle rozhodnout, zda konkrétní osoby mají nárok na azyl, nebo by se jako ekonomičtí migranti měli vrátit do svých zemí. Některé africké státy ale už odmítly, stejně jako Francie, že by měly o podobná centra na svém území zájem. Merkelová upozornila, že jejich spolupráce bude nezbytná. Tusk vyzdvihl v dohodě potřebu zvláštního financování boje s migrací v rámci budoucího rozpočtu EU a také posílení unijní podpory libyjské pobřežní stráži. Závěry summitu také zmiňují posílení mandátu i prostředků unijní agentury Frontex.

Nejnovější zmizení stovky migrantů u západního pobřeží Libye ukázalo hned na nutnost aktivnějších záchranných opatření ze strany libyjské pobřežní stráže, která si stěžuje na nedostatek prostředků. Velitel armády operující na východě Libye Chalífa Haftar nicméně upozornil, že nesouhlasí se „zahraniční vojenskou přítomností“ na jihu Libye pod záminkou „boje proti nelegální migraci“.

Dohoda přinesla v EU už své první ovoce: Merkelová oznámila, že Španělsko a Řecko jsou připraveny převzít migranty zachycené na německo-rakouských hranicích, pokud u nich požádali o azyl.

Dohody se podařilo dosáhnout po dlouhém jednání a po hrozbě vetem ze strany italského premiéra Giuseppeho Conteho, pokud by nebyly zohledněny italské zájmy. Až poté mohli účastníci summitu řešit i další témata.

Došlo i na americké clo a investice do obrany

Osmadvacítka se dohodla mimo jiné na podpoře kroků, kterými Evropská komise reaguje na nová americká cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy. Summit EU dal podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera najevo, že unie má zájem o spravedlivý a otevřený obchod. Unie se shodla také na nutnosti zvyšovat obranyschopnost Evropy, na větší spolupráci s NATO nebo na potřebě bránit se hybridním hrozbám.

V části závěrů, která se týká obrany, se mluví i o investicích do obranného průmyslu EU. V dalších bodech dokumentu lídři potvrdili podporu rezoluci OSN k sestřelení letu MH17 nad územím Ukrajiny a ocenili rovněž dohodu mezi Řeky a Makedonci ohledně dlouholetého sporu o název Makedonie. Evropská osmadvacítka se dohodla také na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o další půlrok. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory.

V pátek 27 členských zemí EU již bez Británie jednalo o pokroku v jednání o brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že předpokládá zrychlení rozhovorů o odchodu své země z EU a o budoucí podobě vzájemných vztahů brzy poté, co zveřejní svou představu toho, jak si tuto budoucnost představuje.

Summit po diskusi o vývoji jednání s Británií dnes uzavřela ještě debata premiérů a prezidentů o reformě eurozóny. Merkelová řekla, že dokončení bankovní unie a snížení rizik v bankovním sektoru je podmínkou k ustavení společného jištění pro eurozónu na základě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že očekává, že do konce roku by mělo být jasněji o podobě budoucího rozpočtu pro eurozónu, na návrzích se nyní začne pracovat na technické úrovni. Babiš ale odmítl nápad samostatného rozpočtu pro eurozónu se slovy, že dělení zemí si unie zažila u migrační problematiky a „všichni pochopili, že je to špatně“. Česko může být podle něj příkladem dobrého hospodaření.

Čtěte také: Babiš pro Le Figaro: Okamurova SPD je extremistická, sankce proti Rusku nefungují

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Z nového čísla Babiš napumpoval peníze do sebe a svých voličů. Stát utrácí o tři sta miliard víc než před šesti lety

Echo týdne: Londýn, Trumpův vrch a zklamání ● Svět:  Britská tragédie ● Komentář:  Mariánský sloup: katolická Klinika ● Kauza:  Stmívání nad Kostelcem ● Umění a kritika: Unavený boxer, který čeká, kdy přijde knokaut

Je liberální demokracie (dnes) možná? Klasický liberalismus ve světě, kde každému jde „o všechno“
Okamura je pro Evropu problematičtější než Babiš Rozhovor s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.