Jednal jsem v souladu se zákony, brání se Babiš proti francouzskému vyšetřování

Výběr kauz kolem bývalého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu osobně se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989.

Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů.

V kauze padesátimilionové dotace pro farmu Čapí hnízdo čelí v současnosti obžalobě Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Babiš byl v říjnu 2017 obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU. Jakoukoli vinu odmítá. Případ Čapí hnízdo pokračuje třetí volební období, Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát a nyní tak nejspíše učiní i potřetí – plénu to 18. ledna doporučil mandátový a imunitní výbor. Letos 21. března státní zástupce Jaroslav Šaroch podal obžalobu na Babiše a Nagyovou a na konci března bylo oznámeno, že Šaroch navrhuje pro Babiše tříletou podmínku a peněžitý trest deset milionů korun. Soud v kauze Čapí hnízdo začne 12. září

Babiš zpochybňoval způsob, jakým byl letos vydán Poslaneckou sněmovnou ke stíhání, u Nejvyššího soudu ale neuspěl. Babiš u Nejvyššího soudu podle serveru Seznam Zprávy namítal, že znění žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání se výrazně liší od toho, co následně napsal do obžaloby státní zástupce Šaroch. Chtěl tak dosáhnout vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud jeho návrh zamítl s vysvětlením, že se v tuto chvíli a v tomto typu řízení podobnými námitkami zabývat nemůže.

Kriminalisté se zabývali i podezřením na daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu konferenčnímu centru Čapí hnízdo. Letos v červenci Městské státní zastupitelství rozhodlo o odložení kauz. Počátkem srpna si Vrchní státní zastupitelství v Praze vyžádalo spis k reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo a prověří odložení případu policií a dozorujícím žalobcem.

V listopadu 2018 server Seznam Zprávy zveřejnil reportáž, ve které Babišův syn Andrej Babiš mladší řekl, že jej spolupracovníci jeho otce drželi na Ruskem okupovaném Krymu, aby nemohl vypovídat k Čapímu hnízdu. Premiér to odmítl a řekl, že jeho syn je psychicky nemocný. Babiš mladší loni vypovídal na policii v kauze farmy Čapí hnízdo. Po své výpovědi novinářům řekl, že z něj otec udělal takzvaného bílého koně a že nikdy nechtěl být součástí dotačního podvodu.

O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR, výrazné je i jeho angažmá v médiích (skupina Mafra vlastněná Agrofertem patří k největším mediálním domům v ČR). Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Babiše se dotýkají i nová pravidla pro střet zájmů při pobírání dotací, která začátkem července 2018 schválil Evropský parlament (EP). Koncem listopadu 2018 dospěla právní služba Evropské komise (EK) k závěru, že omezení se týkají i Agrofertu, protože Babiš je podle pravidel platných od léta 2018 ve střetu zájmů, i když firmy jsou ve svěřenském fondu. Babiš střet zájmů odmítá.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) letos v červenci řekl, že EK uzavřela po zhruba třech letech řízení o střetu zájmů s Českou republikou. Zahrnovalo několik desítek zjištění, z nichž zůstalo několik otevřených do března a května letošního roku. Nezákonná přidělení dotací, která se mimo jiné týkají i Babiše, budou řešit jednotlivá ministerstva. Bartoš také upozornil na to, že současná vláda prosadila systémové úpravy k zamezení střetu zájmů. EK ve svém závěrečném dopise podle něj tyto kroky ocenila.

Loni v dubnu EK zveřejnila závěrečnou zprávu z auditu firem okolo Agrofertu. Babiš je podle ní ve střetu zájmů, může získat majetek ze svěřenských fondů. Loni v červnu Evropský parlament jasnou většinou hlasů odsoudil Babišův střet zájmů. Právně nezávaznou rezoluci vyzval orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro Agrofert. EK letos uložila Česku pokutu více než 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za Babišův střet zájmů (přes 754.000 korun). Již v říjnu 2020 český Senát v usnesení uvedl, že Babiš je ve střetu zájmů. Potvrdil závěry své dočasné komise, jež posuzovala unijní audity ohledně Babiše a dotací pro Agrofert.

Možným Babišovým střetem zájmů se zabýval také Městský úřad v Černošicích, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde expremiér žije. Úřad vedl s Babišem správní řízení. Babiš čelil podezření, že stále ovládá média spadající pod Agrofert. Černošický úřad původně Babišovi udělil pokutu 200.000 korun, koncem září 2019 ale nadřízený středočeský krajský úřad oznámil, že v přestupkovém řízení nebylo prokázáno spáchání skutku a řízení bylo pravomocně zastaveno. Loni v lednu se na černošický úřad obrátila protikorupční organizace Transparency International (TI) s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení a rozhodly o pokutě 250.000 korun. Premiér se proti pokutě odvolal a Středočeský kraj pokutu zrušil, rozhodnutí je pravomocné.

Další kauza spojená s Babišovým podnikáním se v květnu 2017 stala důvodem jeho odchodu z vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které byl vicepremiérem a ministrem financí. Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Sobotka nejprve oznámil, že se rozhodl podat demisi vlády kvůli Babišovým majetkovým poměrům a finančním transakcím. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu podléhala finanční správa, která by měla vyšetřit nákup dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem. Poté navrhl Babišovo odvolání, což Zeman po průtazích udělal.

Pozornost a kritiku vzbudily také nahrávky zveřejněné v roce 2017 na twitterovém účtu Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o článcích v médiích, která mu dříve patřila. Na jedné z nahrávek novinář Marek Přibil předává Babišovi dokumenty, které podle něj pocházejí z policejního vyšetřování.

Před listopadem 1989 byl Babiš členem komunistické strany. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu. Slovenské nižší soudy mu nejprve daly za pravdu, po zásahu ústavního soudu ale Babišovu žalobu, že je evidován jako agent neoprávněně, zamítly. Premiér se prostřednictvím ústavní stížnosti snažil zvrátit rozhodnutí slovenských soudů. V listopadu 2019 ústavní soud jeho stížnosti v podstatné části vyhověl a slovenské soudy se Babišovou kauzou musely znovu zabývat. V prosinci 2018 Babiš neuspěl s žalobou na Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Letos v červnu bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, podle které je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší StB jako agent. Soud verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být ÚPN, ale ministerstvo vnitra. Babiš v reakci uvedl, že se bude soudně bránit dál.

Loni se Babišovo jméno objevilo v kauze Pandora Papers. Pandora Papers upozorňují na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), které s odhaleními přišlo, upozornilo v Babišově případě na to, že si přes offshorové firmy poslal do ciziny téměř 400 milionů korun, za které pak koupil nemovitosti v Mougins na francouzské Riviéře. Babiš opakovaně odmítá, že by se dopustil něčeho nelegálního.

Letos v červenci černošický městský úřad oznámil, že odložil oznámení, který se týkalo Babiše a kauzy Pandora Papers. Nepodařilo se získat dokumenty potřebné pro prověření podnětu, odpovědnost za přestupek zanikla 1. července. Podle serveru Investigace.cz Babiš ve svých majetkových přiznáních neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Černošický úřad se snažil ověřit, zda Babiš spáchal přestupek proti zákonu o střetu zájmů.