Vláda pod tlakem zvyšování daní. Na co má poradce, kteří ignorují její sliby?

JAK VYŘEŠIT OBŘÍ SCHODKY

Vláda pod tlakem zvyšování daní. Na co má poradce, kteří ignorují její sliby?
Zasedá NERV čili Národní ekonomická rada vlády. Zveřejnění návrhů NERV působí přinejmenším lehce matoucím dojmem. Vládní poradci navrhují věci, které jsou v přímém rozporu s vládními sliby. Foto: Profimedia.cz, Právo-Milan Malíče
1
Týdeník

Lenka Zlámalová

Ti tři se v posledních týdnech neshodnou skoro na ničem. Předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je v Česku mozkem daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax. Jan Juchelka a Tomáš Salomon jsou generálními řediteli Komerční banky a České spořitelny, dvou ze šesti největších bank, které se mají stát terči této daně. V  letech 2023 až 2025 by měla sebrat 60 procent zisků, které o víc než pětinu překračují průměr zisků z let 2018 až 2021. Výsledky bank jsou rekordní díky vysoké inflaci a úrokovým sazbám České národní banky.

Když se ale minulý čtvrtek všichni tři finančníci střetli v debatě ke konferenci Banka roku, na jednom se shodli. Obřích schodků státního rozpočtu se vláda Petra Fialy nedokáže zbavit bez zvýšení daní z příjmů. Žádný z nich nevěří, že obrovské schodky rozpočtu (do kterých stát padá bez ohledu na ruskou válku či krize) by vláda dokázala vyřešit jen tím, že sníží výdaje.

Přesně to byl ale slib, s nímž Fialova koaliční vláda Petra Fialy nastoupila. Dáme po babišovském rozhazování do pořádku státní rozpočet. A v žádném případě nezvýšíme daně. Jenže v této chvíli to kabinetu věří málokdo z těch ekonomů, kteří jsou odpůrci zvyšování daní. Mojmírem Hamplem vedená Národní rozpočtová rada upozorňuje, že strukturální deficit rozpočtu, to znamená nesoulad mezi příjmy a výdaji, i za časů prosperity dosahuje 220 miliard korun. Stát dlouhodobě utrácí o tuto částku víc, než dokáže na příjmech z daní a pojistného získat.

NERV versus vláda

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.

Kromě návrhu odloženého školného na univerzitách, které vyděsilo mladé, bylo pilířem návrhu NERV i zvyšování daní. Konkrétně daní z příjmů fyzických osob, které se snížily ještě za Babišovy vlády. Návrh tehdy podpořila i ODS a ve veřejné debatě je znám jako zrušení superhrubé mzdy. Lidé tenkrát na příjmové dani ušetřili kolem 100 miliard korun. NERV teď chce, aby ty peníze státu odevzdali. Mimo jiné ale mluví i o zvýšení daní z majetku, především nemovitostí.

Zveřejnění návrhů NERV působí přinejmenším lehce matoucím dojmem. Vládní poradci navrhují věci, které jsou v přímém rozporu s vládními sliby.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.