Padne desítka trestních oznámení kvůli OKD, stíhání však přichází v úvahu jen stěží

Více než deset trestních oznámení na politické špičky i vrcholné úředníky. Tak vypadá závěr sněmovní vyšetřovací komise k OKD, která řešila někdejší prodej černouhelné společnosti. Trestní oznámení chce komise podat na finančníka Zdeňka Bakalu, bývalé ministry průmyslu Milana Urbana a Vladimíra Dlouhého nebo na expremiéra Bohuslava Sobotku. Ten pro Echo24 uvedl, že má při prodeji minoritního podílu OKD svědomí čisté a nebojí se žádného trestního oznámení. Podle člena prezidia Unie obhájců Václava Vlka v politických kauzách tohoto charakteru trestní stíhání nepřipadá v úvahu.

Členové vyšetřovací komise, kteří byli nominováni ze všech sněmovních politických stran, představili závěry své skoro dvouleté práce v úterý ráno. Podle závěrečné zprávy mají padnout trestní oznámení pro porušení povinností při správě cizího majetku na tehdejšího ministra průmyslu a současného šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, na Jiřího Skalického, který byl dříve ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Dále pak na Pavla Šandu, který byl šéfem sekce majetkových účastí ve fondu národního majetku či Romana Češku či Jaroslava Jurečku.

Další trestní oznámení mají zamířit i na finančníka Zdeňka Bakalu, podnikatele Viktora Koláčka a Petra Otavu nebo na expremiéra Bohuslava Sobotku, který byl v době privatizace minoritního podílu ministrem financí. „Ve věci 15 let starého prodeje menšinového podílu v OKD mám zcela čisté svědomí a nebojím se žádného trestního oznámení. Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem. Prodej akcií OKD proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise,“ uvedl pro Echo24 Bohuslav Sobotka.

Podle člena prezidia Unie obhájců Václava Vlka není pravděpodobné, že by k trestnímu stíhání v politických kauzách opravdu došlo. „Určitě je možné stíhat každého zpětně, když se trestní stíhání trefí do promlčecí lhůty. Obecně si ale nemyslím, že by v politických věcech tohoto charakteru připadalo v úvahu trestní stíhání. To je podle mého názoru možné pouze v případě přímého úplatkářství, to znamená skutečného překročení hranic rozhodování, v rámci kterého se vezmou peníze za rozhodnutí v něčí prospěch. Tedy v případě přímých prostředků pro své vlastní výlučné obohacení, jako je kauza Rath. Už to ale nevidím v případě, kde prostředky plynou do stranické pokladny, a už vůbec tam, kde rozhodnutí směřuje k nějakému politickému přesvědčení o tom, jak se má nakládat s prostředky. Byť by to rozhodnutí bylo evidentně rozhodnutím ekonomicky nevýhodným,“ řekl pro Echo24 Václav Vlk.

Trestní oznámení má zamířit i na finančníka Zdeňka Bakalu, který je bývalým majitelem OKD. „Je zřejmé, že pokud by tam neměl být, tak by to byla obrovská chyba,“ řekl pro Echo24 Leo Luzar (KSČM). Podle něj se jednalo o vyšetřování celého prodeje OKD od devadesátých let. „Jedná se o popsaný příběh od začátku devadesátých let, tedy už od Mostecké uhelné a vazeb, které tam byly. Pokračuje to celou érou až ke konci OKD, čili jedná se o spoustu let, kde bylo zapojeno velké množství lidí. Vyšetřovací komise si samozřejmě uvědomovala, že některé zločiny jsou promlčené, to však necháváme vyšetřovatelům,“ řekl pro Echo24 Luzar.

Podle předsedy komise Lukáše Černohorského (Piráti) má sněmovní skupina pravomoc k podání trestních oznámení. „Jednací řád komise umožňuje, že můžeme podat trestní oznámení nezávisle na tom, zda činnost komise schválí či neschválí Poslanecká sněmovna. Pokud to však schválí dolní komora, tak to má daleko větší váhu,“ řekl pro Echo24 Černohorský.

Sám Zdeněk Bakala se ke komisi nedostavil i přesto, že byl poslanci několikrát kontaktován a vyzýván. Zákonodárci také podali policii podnět, aby byl klíčový svědek na jednání převezen. Bakala ovšem žije ve Švýcarsku a Spojených státech a v České republice se nezdržuje. Poslanci tak měli s předvoláním smůlu.

Podle Černohorského však výpověď někdejšího majitele OKD nebyla na závěr komise potřeba. „Disponuje velkým množstvím informací. Kdyby se s námi o ně podělil, tak bychom mohli směřovat vyšetřovací komisi jiným směrem, než jakým se ubíhala v souvislosti s poskytnutými dokumenty. Mohl by také některé věci vysvětlit. Ve chvíli, kdy se předvolaný nedostaví, tak můžeme pouze vycházet z dokumentů a výpovědí všech ostatních. Pak nám nezbývá než učinit kroky, které musíme zahájit,“ řekl Černohorský.

Privatizace OKD

Prodej akcií společnosti OKD v roce 2004 schválila vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle obžaloby však byla cenu podniku nejméně 9,8 miliardy, vzniknout tak měla škoda přes 5,7 miliardy. To vyvrací bývalý premiér Sobotka, který byl v té době ministrem financí.

„Cena, kterou za prodej tehdy vláda dostala, byla vyšší než cena určená znaleckým posudkem, byla vyšší než cena stanovená ÚOHS nebo vyšší, než cena nabídnutá ve stejnou dobu jiným soukromým zájemcem,“ uvedl pro Echo24 Sobotka.

Předseda komise vycházel jak z písemných dokumentů, které si vyžádal od ministerstva financí, tak i dalších spisů „Některá jména mám. Pokud si to ale můžu přečíst na papíře, kde je to sepsané, tak je pro mě daleko lepší, než mít před komisí hromadu svědků, kteří řeknou ‚nevím, nevzpomínám si‘,“ řekl při vzniku komise Lukáš Černohorský.

Komisi pomáhala i současná pražská radní Hana Marvanová, která se o případ OKD dlouhodobě zajímá. Bývalá poslankyně a náměstkyně tehdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) je spojována s miliardářem a někdejším majitelem investiční společnosti Arca Capital Pavolem Krúpou. Slovenský finančník dlouhodobě útočí na někdejšího uhlobarona Zdeňka Bakalu. Žaluje ho například kvůli dividendám v OKD a napadá i fakt, že Bakala získal kvůli podezřele levné privatizaci pod cenou desítky tisíc bytů.

Společnost Karbon Invest, která patřila podnikatelům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, prodala OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries Zdeňka Bakaly.

V minulém volebním období sněmovna zřízení vyšetřovací komise k OKD odmítla. Předloni v březnu se ale usnesla na tom, že privatizace společnosti byla pro stát nevýhodná ekonomicky i sociálně. Ustanovení komise iniciovali v loňském prosinci Piráti a sehnali pro její vznik 94 poslaneckých podpisů. Podle místopředsedy Jakuba Michálka získali nováčci ve Sněmovně podpisy ze všech stran kromě sociální demokracie.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Komise k OKD nestíhá. Zvažuje požádat Sněmovnu o prodloužení mandátu o půl roku

Komisi k OKD chybí klíčový svědek. Bakala odmítá přijet, policie na něj nemůže